Vědci se neshodnou ve vysvětlení, jak se to mohlo stát - jsou ale přesvědčení, že šlo o ojedinělý úkaz, který nebyl pozorován nikde jinde. „Slunce určitě nevyšlo dřív, protože to by znamenalo, že se změnila oběžná dráha Země kolem Slunce nebo sklon její osy,“ uvedl fyzik John Walsh z Aljašské univerzity ve Fairbanks. „Univerzitní město leží těsně pod polárním kruhem, takže tu v zimě Slunce úplně nemizí. Ale žádné změny oproti jiným rokům jsme si nevšimli,“ tvrdí Walsh.
Optický jev, nebo tající ledovec?
Nejpravděpodobnějším vysvětlením je podle expertů optický jev -lom světla. K němu dochází při průchodu slunečních paprsků různě hustými vrstvami v atmosféře, takže vycházející či zapadající Slunce je obvykle o něco níž, než ho vidíme. VGrónsku mohly nastat zvláštní atmosférické podmínky, při kterých byl lom světla výraznější. Slunce se tedy ve skutečnosti přes horizont vůbec nevyhouplo, přesto ho obyvatelé městečka viděli.
Dalším teoreticky možným vysvětlením, které napadne i laiky, by mohlo být tání ledového štítu, ke kterému v Grónsku v posledních letech dochází. Pokud by se vrstva ledu zmenšovala, je logické, že by se Slunce zpoza ní ukázalo dřív. Jenže při pohledu na mapu tato hypotéza pokulhává: městečko Ilulissat se nachází na pevnině -leží na pobřeží v místech, kde se ledovcový splaz Jakobshavn Isbrae stýká s hladinou moře. A ledovec je od městečka na východ, kdežto Slunce poprvé vychází nad jižním horizontem.
„Bez spolehlivých informací a přesných měření se těžko spekuluje, proč Slunce vyšlo dřív - a zda k tomu vůbec došlo,“ komentoval zprávu geograf Richard Alley z Pensylvánské státní univerzity.
