Pátek 9. prosince 2022, svátek má Vratislav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Diskuse k článku

Václav Pačes: Podpořme ve vědě a na vysokých školách kvalitu místo kvantity

S českou učeností to není až natolik špatné, jak si často stýskáme, míní někdejší předseda Akademie věd ČR profesor Pačes.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Foto

Bolševická hesla nás nevytrhnou, pane Pačes!
Heslo "Podpořme ve vědě a na vysokých školách kvalitu místo kvantity" mi důvěrně připomíná ČSSRepubliku, oblepenou hesly typu "Závěry XV. slezdu KSČ splníme" - a ještě horšími... 
0/0
21.9.2012 15:09
Foto

Martin Cabejšek

Pane Bože, co je to za blbosti?
         Proč ten člověk neřekne, že jediné co lze s Akademií věd udělat, je jí zrušit. Je to idiotská komunistická instituce. Jestli v ní jsou nějací vynikající odborníci, o čemž bych dost pochyboval, pak nám tito lidé chybějí na přímo na vysokých školách. Jestli je máme platit z našich daní, pak by měli vychovávat nové "vynikající" vědce a ne být uzavřeni ve slonovinové věži, kde dělají něco o čem nikdo nic neví a co dost možná k ničemu není. Ostatně byl to pan Pačes, který nám doporučil stavění jaderných elektráren v okamžiku, kdy od jejich stavění všichni ustupují a kdy cena zemního plynu drasticky klesá díky břidlicovým ložiskům, takže komerční sféra staví elektrárny na plyn.         AV vlastní a opravuje zámky jako nějaký středověký feudál. To je k nevíře. Není to tak, že z provize od stavebních firem si šéfové sichrují politické klrytí?
0/0
17.9.2012 22:23
Foto

Ctenarcp

Je-li něco komunistického, tak je to chemická těžba
břidlicových plynů Je-li něco pitomost, tak tvrzení, že cena plynu drasticky klesá. Něco málo z New York Times:Insiders Sound an Alarm Amid a Natural Gas Rush http://www.nytimes.com/2011/06/26/us/26gas.html?pagewanted=1&sq=marcellus&st=cse&scp=12&moc.semityn.www S.E.C. Shift Leads to Worries of Overestimation of Reserves http://www.nytimes.com/2011/06/27/us/27gasside.html?_r=2&pagewanted=1 
0/0
18.9.2012 5:03
Foto

Pug

trochu jste ujel v důsledku neznanlosti
1) Vědecká práce je (protože může být) na AV z podstaty jiná, než na univerzitních pracovištích. Je to proto, že na AV je větší šance vytvořit personálně stabilizovaný tým s nižší fluktuací, než na univerzitě.  Čili lze potom pět let například buněčné kultury strkat do termostatu konzistentně, protože to vytahuje furt ten samý člověk. To na univerzitě není. O tom, zda je to lepší, nebo horší, než na univerzitě, je úvaha stejně moudrá jako o tom, že z Prahy do Brna superb přejede rychlejc než zetor a proto je superb lepší.2) Že na AV se nevychovávají studenti, to jsou kecy v kleci, protože na pracovištích AV je dlouhodobě školeno 20-30% studentů doktorských studijních programů v ČR a to za podmínek, že peníze na ně dostane univerzita, ale náklady nese ten který ústav AV. U nás je to dokonce tak, že na našem ústavu je 70% doktorandů ze dvou univerzitních pracovišť, takže to znamená to, že kdyby nebyli u nás, obor by na těch univerzitách zanikl. Zhruba 10% našeho personálu na univerzitách přednáší, často bez honoráře. Univerzitní profesoři na našem pracovišti kupodivu nevypomáhají ani za peníze.3)Univerzitní pracoviště jsou pak před přednášením odborníků plánovitě uzavřena z jejich strany, prostě nás nechtějí, není to tím, že bych například já nechtěl. Angažuju se proto pedagogicky na neuniverzitní půdě.4)O práci na AV vždycky někdo něco ví. Náš ústav např. řeší státní priority na jednom území ve formě děsivé enviromentální zátěže (toto je státní tajemství, průběh však stát tvrdě řídí a kontroluje), projekty z veřejných agentur (GaČR, TaČR, EK), těm každoročně předkládá k posouzení výroční zprávy a výsledky. Pak řešíme i zakázky od firem. Není naše chyba, že českých firem je oproti těm zahraničním málo. Naše schopnosti už není český průmysl schopen využít. Bohužel. Od doby založení ústavu (1959) je ústav orientovám velmi praktickým směrem. U nás se řeší problematika od mechanismu vzniku daných molekul až po středněobjemová průmyslová zařízení pro práci s nimi.A nejsem stará garda, 30 mi bylo nedávno.A ano, nadávání lidí na AV en bloc, kteří o ní vědí pendrek, mě nerozveseluje ani trochu.Pokud byste  měl zájem porovnat Váš názor s realitou, za dva měsíce vypukne týden vědy a techniky, v rámci kterého většinu ústavů AV ČR můžete navštívit.  http://www.tydenvedy.cz/index.jsp?channel=hlavni-stranka
0/0
18.9.2012 9:21
Foto

D30a22l75i24b94o74r 71S56t75y76s 3980150401581

Na světových univerzitách
hodných toho jména je možné dělat stejnou dlouhodobou práci jako u nás na AV. V tom ten problém není.Potíž je, že se všichni zablokovali na svých pozicích a už dávno nemají na mysli zájem ... řekněme .... obyvatel České kotliny. Všechno se zredukovalo na vlastní finanční zájmy, navíc v prostředí záměrně vyvolané přepracovanosti a chudoby  - dané velkým počtem (?) studentů a nízkou (?) institucionální podporou. Ty otazníky tam jsou, protože kolem sebe pořád vidím pracoviště s malým počtem studentů a nepříliš chudými vědci/profesory. V zásadě největší vinu na úpadku posledních let mají fakulty, které měly velké výzkumné záměry, a místo aby je využily k vybudování špičkových doktorských škol, podporovaly těmito penězi výuku narůstajícího počtu studentů (v česky přednášených studijních programech). To vedlo k dalšímu zablokování lidí na AV, protože na univerzitách neviděli světlo na konci tunelu. I když mnoho z nich si stále myslí, že hlavní úloha (národní) vědy je v nasávání informací ze zahraničí ("výměnou" za informace předávané) a jejich šíření mezi studenty. Tento stav by se měl změnit pokud chceme dosáhnout alespoň jakési konkurenceschopnosti. Chceme? (Mimochodem, názor na který  reaguji trpí dost velkým nedostatkem nadhledu nad konkrétní dnešní podmínky ČR. ) 
0/0
18.9.2012 14:55
Foto

D73a75l27i16b63o86r 49S24t14y71s 3820820141931

Problém má historicky dvě jádra
1) Absence lidí z AVČR ve všech činnostech VŠ a potažmo absence odpovědnosti těchto lidí za kvalitu těchto činností. 2) Přivítání kvantitativních měřítek všemi vedeními vysokých škol namísto toho, aby autentická masová bakalářská studia vznikala jako nástavby průmyslovek. (To ostatně zmiňuje i prof. Pačes).Problém 2) je ovšem důsledek problému 1), na VŠ v rozhodujícící době nebyli lidé, kteří by zmasovění radikálně odmítli. Kvalitních lidí tehdy bylo obecně málo. Byla to doba masového útěku lidí ve věku 35-45 let na zahraniční stáže "abych to ještě stihnul" a zároveň vylidňování akademických institucí ve prospěch bank a zastoupení zahraničních firem. Čili - na primární vině AVČR se nic nemění. (To už prof. Pačes cudně pomlčel.)Horší je, že v důsledku tlaku na nekvalitu a masovost celá česká akademická sféra degenerovala. A s tím je třeba něco dělat. 
0/0
17.9.2012 4:24
Foto

Ctenarcp

epistemologie
Dalibore, nezdá se Vám, že spojení epistemologická krize používáte nestřídmě?;-). Možná ... symptomaticky. Ale v  posledních dvou odstavcích Vašeho komentáře, přes radikálnost návrhů, jsou velmi podnětné náměty ke změnám. Dotaz - nemáte také pocit, že by se v textu článku mělo správně vyskytovat slovo "vytypovat" místo "vytipovat"?  Přikláněl bych se k výběru vhodných "typů" před loterií.
0/0
16.9.2012 7:08
Foto

D17a13l48i78b63o27r 48S13t74y69s 3750120381281

souhlas
1) Epistemologická krize - souhlas, jsem z toho dost .... řekněme, hluboece nespokojen. To na faktech nic nemění. 2) Abychom se nesešli na stejné straně fronty :-) 3) Může být ..... 
0/0
16.9.2012 15:38
Foto

Ctenarcp

skoro se bojím ;-)
ad 2) Že byste nakonec nahlédl situaci správně a přidal se k nám z AV ČR? ;-) .Ale radikální změny potřebné jsou. Třeba rozprášit RVVI a předsednictvo GAČR. Dále potrestat vedení VŠ prodávajících diplomy atd.
0/0
17.9.2012 4:06
Foto

D79a93l20i82b76o76r 94S22t68y92s 3240740121161

Konkurenceschopnost a hodnocení vědy
Obecně bych chtěl zopakovat, že pokud naše technické a přírodovědné vysoké školy nebudou produkovat absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině, o nějaké konkurenceschopnosti můžeme jen snít. Možná, jak se mezi mými spolužáky říkávalo, můžeme si o tom zatančit. Řešení tohoto problému by se měli věnovat všichni, kdo k tomu mohou přispět. Což jsme všichni věděli už v roce 1989 a situace se od té doby nezlepšila. Možná si můžeme namlouvat, že jsme ještě nepadli na úplné dno ... zvláště, když jsme byli urychlování padání osobně účastni a ne tak úplně si chceme přiznat vlastní pochybení. Problém hodnocení vědy, který řešíme, je celosvětový - vz odkaz va Nature http://www.nature.com/news/we-must-be-open-about-our-mistakes-1.11353 Jedná se v zásadě o dost hlubokou epistemologickou krizi, viz například jiný odkaz http://www.nature.com/news/sometimes-science-must-give-way-to-religion-1.11244.  V principu jde o to, nakolik je věda vědou a nakolik vírou - například v moudrost anonymního hodnotitele v časopisu. Spoustu věcí si dnes na svém počítači, i doma experimentálně, může zkusit leckterý amatér - ve smyslu nikoliv doktorand  a vyšší vědecký pomazanec - a ono to někdy jde a často nejde.Prvním krokem je hodnocení neanonymní, zcela otevřené včetně všech materiálů, déletrvající a na místě. Pokud takové hodnocení přinese danému týmu dlouhodobé (minimálně pětileté ale spíše delší) financování bez nutnosti žádat o další granty a s minimálními administrativními požadavky (a to jde, třeba ve Skandinávii) pak se tím ve skutečnosti zásadně ušetří.  (Tím myslím, že je do neefektivity třeba kromě nákladů na grantové soutěže a administrativy hodnocení započíst všechny osobní náklady za práci mimo vědu, neefektivitu vynaložení prostředků, které je třeba "do konce roku utratit" a " čerpat v plánované struktuře" atd.  Také, například, ztrátu kontinuity znalostí i technik, které se předávají osobním kontaktem apod.. )  
0/0
16.9.2012 5:38
Foto

"absolventy schopné běžné odborné komunikace v angličtině"
nemohou univerzity získat bez náročné kontroly "vstupů".Automobilka Hyundai, například, má, pokud vím, nejméně 300 zaměstnanců jen ve vstupní kontrole. Ze špatných surovin neuděláte ani blbé auto, natožpak chytrého absolventa. (A ani výrobce auta či studenta nesmí být žádná rychlokvaška.)Jižní Korea (ale i Finsko) dosáhla mimořádné kvality ve vzdělávání také proto, že do univerzit pro učitele 1. stupně základních škol přijímá jen přesně vymezený počet těch nejlepších uchazečů o studium. A kde je korejská konkurenceschopnost a kde naše/evropská/americká? Trošku každá někde jinde, že?Cestou ven z průšvihu jsou přísné přijímací zkoušky na VŠ a zejména vědomí, že VŠ si neplatí daňový poplatník proto, aby učitelé měli práci, ale proto, aby připravily absolventy, kteří postaví náš státeček na nohy. 
0/0
21.9.2012 15:52