Na problém upozornil Juan Carlos Atienza ze španělského ornitologického svazu. Zákon o odklízení mršin byl ve Španělsku zaveden v roce 2002.
Předsedkyně madridské regionální vlády Esperanza Aguirreová se dala začátkem týdne slyšet, že metropole má v úmyslu „zmírnit strádání“ těchto mrchožravých ptáků tím, že povolí, aby některé zdechliny nebyly likvidovány. Unie podle ní zvažuje změnu, která by některým regionům umožnila ponechávat uhynulý dobytek na místě.
„Pojde-li ovce nebo kráva na venkově, musíme dovolit, aby tam zdechlina zůstala a posloužila jako potrava pro supy,“ podtrhla Aguirreová. Zákony, které vyžadují likvidaci uhynulého skotu, jsou podle ní „z hygienického důvodu prospěšné, ale současně jsou proti přírodě“. Ornitolog Atienza rovněž upozornil, že supi – i když výjimečně – dnes hledají potravu na městských skládkách odpadků, na něž se vrhají poté, co popelářské vozy přivezou čerstvý náklad.
Nemoc šílených krav, nazvaná podle změn v chování dobytka, napadá nervový systém zvířat a je pro ně smrtelná. Nebezpečnost BSE zvyšuje její dlouhá inkubační doba srovnatelná s AIDS.
Konzumací tkání se jí mohou nakazit také lidé. Lidská forma se nazývá Creutzfeldt-Jakobova nemoc a stejně jako u zvířat může i u lidí skončit smrtí.
