Pátek 26. dubna 2024, svátek má Oto
130 let

Lidovky.cz

Vědci nalepují rakům batůžky

Česko

Sledování nepůvodních raků v Česku pomocí vysílaček pomůže chránit domácí druhy před račím morem.

Raci jsou v Česku kriticky ohroženými živočichy. Neplatí to ale pro všechny -jen pro raka říčního, bahenního a raka kamenáče, tedy původní druhy. Další dva, rak pruhovaný a signální, k nám byli v minulosti dovezeni z Ameriky. Tyto druhy přenášejí plísňové onemocnění, tzv. račí mor, proti kterému jsou sami imunní. Vědci proto zkoumají chování těchto raků, aby jim mohli zabránit v dalším šíření nemoci.

Podobně jako čápi dostávají na záda batůžky s vysílačkami, aby ornitologové mohli sledovat jejich pohyb, dostali i raci na záda malé vysílačky. „Rozdíl je v tom, že rakům je musíme nalepit na krunýř sekundovým lepidlem. Tito živočichové se ovšem během roku jednou až dvakrát svlékají a při tom krunýř i s vysílačkou odhodí,“ přibližuje úskalí výzkumu Pavel Kozák z Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích.

Nyní jsme se vydali k nevelkému potoku u Orlické přehrady. Ukrývá se v něm deset raků pruhovaných s batůžkem na hřbetě. Ťukání v přijímači ukazuje směr, kde se každý z nich nachází. Postupně zjišťujeme, že v jedné tůni se shromáždilo šest označených raků.

Jednoho raka dokonce zahlédneme. Je to ráček dlouhý jako palec, hlavu s klepety si stydlivě schovává pod list. Na zádech má výrazný oranžový batůžek s vysílačkou. Člověk by ani neřekl, že je pro naše druhy tak nebezpečný. „Dnes máme štěstí, že jsme ho zahlédli. Já jsem při minulém experimentu za celý měsíc ani jednoho raka s batůžkem neviděl. Hloubí si totiž nory a většinou jsou v nich zavrtaní,“ vysvětluje Pavel Kozák.

Pokračujeme v hledání raků pomocí přijímače. Jeden se během posledních pěti dní přesunul o sto metrů níž po proudu. Další se vydal opačným směrem.

„Potvrzuje se, že raci jsou velcí individualisté. Nemigrují všichni stejným směrem, takže je těžké odhadnout jejich chování,“ říká Pavel Kozák. „Ale je zajímavé, že raci pruhovaní se korytem potoka pohybují jen do vzdálenosti několika set metrů od ústí. Dále nejdou,“ pokračuje odborník.

Vědci zatím netuší, proč tomu tak je. Pokud se ale toto pozorování potvrdí, bude možné vysazovat domácí druhy raků na místa, kam se invazní račí cizozemci nevypravují. Tím bychom mohli ohrožené domácí druhy lépe chránit před epidemií račího moru.

Převzato z dnešního pořadu Meteor Českého rozhlasu, který se vysílá v sobotu po osmé hodině na vlnách ČRo 2 Praha a ČRo Leonardo na adrese www.rozhlas.cz/leonardo.

Text zkrátila redakce Lidových novin.

Autor: