PEKING/PRAHA Čína si chce upevnit pověst nové vesmírné velmoci. Již zítra má do kosmu odstartovat další čínská raketa s lidskou posádkou, a to Šen-čou (Božské plavidlo), pořadové číslo sedm. Má jít již o třetí pilotovaný let, kterým chce ovšem Peking zdolat další metu - vedoucí člen posádky, plukovník Čaj Č’-kang, se má stát vůbec prvním Číňanem, jenž vystoupí do vesmíru. Jeho pobyt ve volném prostoru má trvat zhruba čtyřicet minut a Peking chce tento vesmírný „velký skok vpřed“ vysílat živě, uvedla agentura AP.
Tři členové posádky - v čínském případě nazýváni „tchajkonauti“ - již netrpělivě čekají na start ve vesmírném centru společně se stejným počtem náhradníků. To pro případ nějaké změny na poslední chvíli. A čínská propaganda už teď nešetří vzletnými frázemi. „Šest tchajkonautů v modrých tréninkových oblecích vystoupilo z letadla s obrovským odhodláním, na jejich hrudích zářila státní vlajka,“ popsala například jeden z tréninků čínská agentura CNS monitorovaná západními zdroji. A neopomněla dodat, že „pevně věří v úspěšné završení svých úkolů na palubě Šen-čou VII“. Loď již čeká na start připevněná na nosné raketě Dlouhý pochod, jejíž název je připomínkou další „slavné“ kapitoly dějin čínských komunistů.
Obezřetné ambice
Čína doufá, že plánovaná 68hodinová výprava ji přiblíží k cíli vybudovat malou vesmírnou laboratoř a později i kosmickou stanici. To vše má zároveň opět povzbudit prestiž po nedávné velkolepé - byť zároveň kontroverzní - olympiádě, kterou Čína hostila. Náhodné zřejmě není ani načasování třetího pilotovaného letu. Uskutečnit se má totiž krátce před státním svátkem, který komunistická Čína slaví 1. října. „Čínský program lze celkově popsat jako ambiciózní, zároveň i jako obezřetný,“ komentovala snahy Pekingu o dobývání vesmíru americká expertka Joan JohnsonováFreeseová. „S tím souvisí i postupné zvětšování posádek. Tento model dříve používali Sověti i Američané,“ dodala pro agenturu AFP. Právě po Spojených státech a někdejším Sovětském svazu se Čína stala třetí zemí, která dokázala vyslat člověka do vesmíru -vlastními silami bez pomoci jiné země. Stalo se tak před pěti lety, když „tchajkonaut“ Jang Li-Wej v kosmické lodi Šen-čou 5 obletěl v říjnu 2003 Zemi hned čtrnáctkrát. Další let byl uskutečněn v říjnu 2005 a i tentokrát byl čínskou státní propagandou oslavován jako velký státní úspěch.
Vzhůru na Měsíc
Peking ale má při dobývání vesmíru i další cíle. Při následujícím startu, předběžně plánovaném na rok 2010, se chce Čína pokusit o dobudování vesmírné laboratoře. A o nějakých deset let později by podle představ Pekingu měla kolem naší planety kroužit jejich vlastní kosmická stanice. Čínské ambice jdou ale ještě dál - vysněným cílem je totiž Měsíc. Peking prý doufá, že první přistání by mohl zvládnout již v roce 2012, byť zatím bez lidské posádky. A později by se po čínském povrchu měla projít i čínská noha. Ještě předtím ale musí čínští vědci vylepšit techniku, což se týká především úpravy nosných raket Dlouhý pochod. Jejich nová generace by měla být schopná dopravit do vesmíru až 25tunový náklad.
