Může v zemi, kde letí filmy s Goebbelsovou milenkou, vadit exhibice před Kim Čong-ilem?
Zkusme to nejdřív ze společenské rubriky. Vadí v Česku nějak zásadně, že český reprezentant a olympionik, krasobruslař Tomáš Verner, se exhiboval na počest Kim Čong-ila? Po pravdě těžko, odmyslíme-li si reakce médií, pro něž je to sólokapr. Ale jak vypadají ty úřední a společenské argumenty? Verner je soukromník, máme svobodu rozhodování i své legálně působící komunisty, tak proč by měl vadit komunista severokorejský? Čím je horší než třeba Grebeníček? Ale ten nevyslovený argument je možná jinde.
Kdo si všímá obliby televizních filmů pro pamětníky, může se podobně zeptat: vadí nějak zásadně, že se předválečné filmové celebrity exhibovaly na počest nacistických špiček? Těžko. Románek Lídy Baarové s Josephem Goebbelsem spíš přitahuje, než odpuzuje. Erotika, sex, vášeň, to je něco, co stále živí časopisy. Že to byl ideolog třetí říše? Nepovídejte, mluvíme přece o letech 1936–1938, kdy ještě žádná válka ani protektorát nebyly.
I proto ty filmy stále „letí“. A snad i proto nevadí Verner bruslící na počest „milovaného vůdce“ Severní Koreje. Baví lidi, dělá to profesionálně a peníze si zaslouží, lze to shrnout. Kdybychom to Vernerovi vyčítali, či mu to dokonce upírali, byli bychom stejní čecháčkové, kteří kdysi vyštvali ze země Baarovou a Mandlovou. Takový pocit získá člověk, který si všímá, jak téma Baarová & Goebbels pravidelně obsazuje média. I nyní stoletý Otakar Vávra si kdysi s Goebbelsem potřásl rukou, tak proč vyčítat Vernerovi jednu exhibici?
Horší než Berlín 1936 Srovnejme si nejprve proporce. Třetí říše pěstovala genocidní ideologii a ohrožovala celý svět. Říše Kim Čong-ila pěstuje ideologii čučche – pro nás spíše směšnou než hrozivou – a ohrožuje 24 milionů svých občanů. Jenže je ohrožuje takovou měrou, jaká se na Zemi nevyskytla od dob Pol Pota. Srovnávat komunistickou Koreu se soudruhy Grebeníčkem, Filipem či Semelovou, s tím, že když sami nedokážeme vymést KSČM, nemůžeme se čílit ani nad soudruhem Kimem, je mimo mísu. V tomhle si udělejme jasno.
Na světě není diktátor, před nímž by se umělci či sportovci neexhibovali. Běloruský Lukašenko pořádá každý leden mezinárodní hokejový turnaj, kam jezdí celebrity ruského a evropského hokeje i byznysu. Ano, právě tam se lze dohodnout se špičkami firem typu Gazprom. Právě tam lze spatřit na ledě samotného Lukašenka, velkého fanouška hokeje. Odporné, říkáte? Ano, ale proti Severní Koreji slabý odvar.
I do KLDR jezdí umělecké i sportovní delegace. Před třemi roky tam hráli newyorští filharmonici. V červnu 1989 na světovém festivalu mládeže a studentstva v Pchjongjangu vystoupili Lucie Bílá, Michal David, Laura a její tygři. Odporné? Možná, jenže to bylo v rámci mezinárodně dojednaných, byť obskurních akcí. Ale krasobruslařská exhibice na počest narozenin Kim Čong-ila? Na osobní počest člověka, za jehož vlády zemřely dva miliony lidí při hladomoru, který nechává ostřelovat Jižní Koreu, vyvíjí rakety a testuje atomovou bombu? Na počest režimu, který v lágrové praxi překonal konkurenci, když za vězně, který spáchá sebevraždu, musí rodina dodat jiného příslušníka? O tom se ví, takže exhibovat se v Pchjongjangu na počest Kim Čong-ila je svým způsobem horší, než se v roce 1936 exhibovat na počest Goebbelse (tehdy byla v Berlíně olympiáda, navíc nebojkotovaná).
Exhibice? Ne, sport Zajímavější než historická srovnání je současná argumentace. Jako bychom ji totiž už někdy slyšeli. „Korejská krasobruslařská unie každý rok pořádá exhibici při příležitosti Kimových narozenin. Oni to jindy nemohou uspořádat, žádnou jinou soutěž nemají,“ řekla pro iDnes předsedkyně českých krasobruslařů Věra Tauchmanová. Geniální logika: jinou soutěž nemají, takže exhibice na Kimovu počest musí být automaticky událostí sportovní. Přitom sportovní svaz do toho kecat nemůže, neboť akci nasmlouvali Vernerovi sponzoři. To nemá chybu.
Jako kdybychom slyšeli Lídu Baarovou, jak po válce žehlila svůj vztah ke Goebbelsovi a nacistům (citoval ji Reflex): „Pořád jsem si tehdy myslela, že jeho strana jsou národní socialisté, něco jako strana ministra Beneše v Praze.“ Ani to nemělo chybu. I ona chtěla především bavit lidi a také si tím vydělat. Tak jako Tomáš Verner. („Nepletu se do politiky a má účast je čistě sportovní. Jestli mám šanci pobavit lidi, kteří trpí, pak ji využiji.“) Ani ona v polovině třicátých let nezachytila „tendence ke světovládě a kruté nacistické způsoby“. Bodejť by zachytila. Na exhibice se jezdí velebit, nikoliv vidět svět kolem sebe.
Tady nejde o útok na krasobruslaře Vernera. On Kima určitě neuctívá. Naučme se ale racionálně uvažovat. Podle generálního tajemníka svazu krasobruslařů Karla Aubrechta dostává Verner ročně desítky nabídek k exhibici, ale účastní se „tak asi pěti“. Hrome, proč musela tou selekcí projít zrovna Severní Korea? O tohle tu běží.
Podle generálního tajemníka svazu krasobruslařů dostává Verner ročně desítky nabídek k exhibici, ale účastní se „tak asi pěti“. Hrome, proč musela tou selekcí projít zrovna Severní Korea?
O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK, komentátor LN e-mail: zbynek.petracek@lidovky.cz
