Devětašedesátiletý Kolář pochází z Ostravy, která se stala celoživotním námětem jeho fotografické tvorby. Vystavovat začal v 60. letech, po roce 1968 emigroval do Severní Ameriky. O pět let později se vrátil zpět do Československa, kde se kvůli politickým tlakům nemohl naplno věnovat fotografování, a pracoval jako dělník. I přesto ale pokračoval v dokumentování ostravského regionu, který je dodnes stěžejním tématem jeho tvorby.
Fotografie, které mají odžito Více než padesát let proměnlivého života v Ostravě je nyní k vidění na retrospektivní výstavě Viktora Koláře v Moravské galerii v Brně. Podle kurátora výstavy Jiřího Pátka patří Kolář od 80. let mezi naše nejvlivnější dokumentárně orientované fotografy. „Jeho fotografie jsou skutečně odžité. Rokem 1968 opisuje Kolářův život kruh, na jehož začátku i konci stojí Ostrava. Tam se poprvé setkal s fotografií a vystudoval učitelství, aby záhy po srpnové okupaci naší země sovětskou armádou odešel do Kanady,“ vysvětluje Pátek tvorbu ostravského rodáka.
Kolář pracoval v Kanadě v niklových hutích, později ve fotografických laboratořích v Torontu. Celou dobu fotil svět okolo sebe. Díky vládnímu stipendiu měl možnost pracovat nezávisle a fotografoval v nákupních centrech v Montrealu. V roce 1973 se Kolář vrátil přes Paříž a Londýn do Ostravy. Doma, kde právě vrcholila normalizace, ho čekalo policejní vyšetřování, práce dělníka v Nové Huti a později zaměstnání jevištního technika. Možnost vrátit se k fotografii na profesionální bázi se naskytla až v roce 1985. Po listopadu 1989 dostává Kolářův život novou dynamiku. V roce 1991 získal cenu nadace Mother Jones v San Francisku, cestoval po USA a přednášel.
Od roku 1994 je pedagogem na katedře fotografie pražské FAMU, kde se v roce 2000 habilitoval na docenta.
