Když dva romští adolescenti v severočeské Krupce přizabili bílého školáka, na světě je heslo Vítkov naruby. Ten příměr se objevuje na webech považovaných za rasistické, ale necílí na samotné rasisty – ti v tom přece mají už jasno. Cílí na lidi, kteří se sice rasistů s hovězími ksichty štítí, ale k myšlence, že tady skutečně jde o rasový střet, že v případech vzájemného napadení je to jeden za osmnáct a druhý bez dvou za dvacet, se hlásí.
Když romští mladíci bijí bílého školáka a přitom na něj řvou, že pozná to, co cikáni poznali v koncentrácích, je to podle paragrafů rasový útok. A rasový útok je přece i to, co se loni odehrálo ve Vítkově. Tak není to Vítkov naruby? To si může říkat leckterý státotvorný občan, aniž by měl pocit, že je rasista nebo si zadává se skinheady.
Tak si v tom udělejme jasno. Je to útok s rasovým podtextem, alespoň pokud pravidla platí pro každého. Ale je to útok jiné kategorie. Pachatelé z Vítkova se předem domluvili. Zápalnou láhev hodili do vytipovaného domku právě proto, že v něm bydlí Romové. Byl to plánovaný pokus o rasovou vraždu. Pachatelé z Krupky se neřídili plánem, nechtěli upálit bílé jako takové, ale napadli bílého školáka, protože u něho očekávali peníze. Je to zbabělé a trestuhodné, ale není to pokus o rasovou vraždu jako ve Vítkově.
Čtěte „Téma extremistů: Zmlácený...“ na straně 5
