Větrná energie ale přidělává starosti provozovatelům přenosových soustav. Její výkon totiž kolísá.
BRUSEL/PRAHA Pozornost investorů do energetiky bude v následujícím desetiletí upřena na větrné elektrárny. Z celkového výkonu nových elektráren, které zahájí provoz v letech 2011 až 2020, totiž bude až 41 procent připadat na větrné turbíny. Uvedla to Evropská unie ve své zprávě o očekávaných trendech v energetice.
Ostatní obnovitelné zdroje se na výkonu nových elektráren budou podílet 23 procenty, vyrostou hlavně nové zdroje na biomasu a solární elektrárny. Na plynové elektrárny má připadat 17% podíl, na uhelné 12% a na jaderné pouze čtyřprocentní. Celkem mají být v unii spuštěny nové elektrárny o výkonu 333 tisíc megawattů, což odpovídá výkonu zhruba 160 temelínských jaderných elektráren.
Masivní investice do nových větrných parků na zemi i na moři vyvolávají obavy u provozovatelů přenosových sítí. Zatímco výkon jaderných, uhelných či plynových elektráren je v čase stabilní, výkon větrných turbín rychle kolísá v závislosti na síle větru. „Předpokládá se, že pro absorbování těchto změn bude nezbytné provést rozsáhlou modernizaci a rozšíření přenosových i distribučních sítí v celé Evropě v rozsahu až 500 miliard eur. Součástí bude i přechod na inteligentní sítě, tedy nový způsob řízení sítí a výroby malých zdrojů,“ upozornil ředitel strategie provozovatele české přenosové sítě ČEPS Pavel Šolc. Bez zavedení inteligentních sítí a řízení spotřeby pomocí bateriových systémů a nabíjení elektromobilů prý nebude možné tak rozsáhlý výkon obnovitelných zdrojů připojit k síti. „Dojde-li k výstavbě plánovaných obnovitelných zdrojů a útlumu klasických, aniž by byly dokončeny změny v infrastruktuře, bude významně zhoršena bezpečnost a spolehlivost zásobování elektřinou,“ varuje Šolc.
Díky masivním investicím se obnovitelné zdroje budou na celkové výrobě elektřiny v roce 2020 podílet již jednou třetinou, samotná větrná energie má mít 14procentní podíl. „To znamená, že větrné elektrárny zajistí energii pro 120 milionů domácností,“ zmínil ředitel Evropské asociace větrné energetiky Christian Kjaer. Obnovitelné zdroje vytěsní hlavně elektřinu z uhelných a jaderných zdrojů, jejichž podíl klesne nejvýrazněji.
Podle kritiků však již zmíněná studie Evropské komise není aktuální. Zpochybňuje ji hlavně německé rozhodnutí prodloužit provoz jaderných bloků. „Studie předpokládala, že většina německých jaderných bloků bude do roku 2020 odstavena a nahradí je hlavně uhelné elektrárny a větrné parky na moři. Investoři nyní budou muset část svých projektů přehodnotit,“ uvedl pro LN dobře informovaný zdroj z oblasti české energetiky, který si nepřál být jmenován.
S určitou spolehlivostí lze podle něj výkon nově budovaných elektráren odhadnout nejvýše pět let dopředu. Vzdálenější budoucnost nelze předvídat s ohledem na nejistý vývoj ekonomiky, spotřebu elektřiny, nové technologie a vývoj cen paliv.
***
Výkon jaderných či uhelných elektráren je stabilní
Výkon větrných turbín rychle kolísá v závislosti na síle větru
Vyvolává to obavy u provozovatelů přenosových sítí
