Lidovky.cz: Máte v plánu si v rámci Dnů NATO prohlédnout nějakou techniku?
Samozřejmě. Už ve čtvrtek jsme měli sezení s veliteli a piloty americké US Air Force. Létají sem rádi a také přivážejí jednu z nejlepších vojenských technologií, které jsou dostupné.
Lidovky.cz: Na co se těšíte nejvíc?
Tak nejvíce asi na bombardér B-52. To je takový ten symbol vojenské moci. Samozřejmě se rád podívám i na další techniku, ale ty letadla u mě mají přednost.
Lidovky.cz: Zapojuje se kraj nějak do organizace akce? Lze to srovnat například s Colours of Ostrava?
Organizačně to nezajišťujeme, to má na starosti Jagello 2000. My jako kraj se snažíme pomoc hlavně finančně a také politicky, tam je naše úloha. Podobné je to u těch Colours. Myslím ale,že organizačně jsou určitě náročnější Dny NATO. Na Colours komunikujete s hudebními kapelami, v rámci Dnů NATO přesvědčujete vojenské poradce, aby sem poslali techniku. Už jen ta přeprava techniky je mnohem náročnější.
My mimochodem plánujeme posunout příští rok Dny NATO zase o úroveň výš. Ale to je překvapení na příští rok, zatím o tom nechci moc mluvit.
Lidovky.cz: Snad se neurazíte, když si Vás jako hejtmana vyzkouším. Víte kde máte umístěnou jedinou vojenskou posádku ve svém kraji?
No tak to abych byl upřímný tak to z hlavy nevím. Jsem si vědom toho, že máme v Ostravě krajské velitelství.
Lidovky.cz: Není to tedy posádka v klasickém smyslu slova. Jedná se o 157. záchranný prapor, který sídlí v Hlučíně.
Ano, máte pravdu, teď si to vybavuji. Pomáhají hlavně při civilních operacích. My máme dobrou zkušenost se spoluprací s panem plukovníkem Hrabcem. Snažíme se je pochopitelně podpořit, například v oblasti aktivních záloh, snažíme se finančně z rozpočtu pomáhat při cvičeních. Chtěli bychom totiž také dostat armádu blíže k mladým lidem, aby věděli co to vůbec armáda je. Přece jen zrušením povinné vojenské služby přišli mladí lidé o možnost se s armádou seznámit. Takže v této rovině ta spolupráce probíhá
Lidovky.cz: A co například možnost spolupráce v rámci záchranné letecké služby? V jiných krajích ji zajišťuje právě armáda.
U nás armáda nelétá. U nás tuto službu obstarává vysoutěžená společnost, takže v danou chvíli tam velký prostor pro spolupráci nevidím.
Lidovky.cz: Ve vašem případě tomu bude v listopadu rok, co jste do funkce hejtmana nastoupil. Jaké jsou prozatimní dojmy?
Tak předně mě to baví, mnohem víc než jsem čekal. Já totiž politiku nechápu jako mocenský nástroj, ale jako architekturu. Můžete si v ní nachystat své vize a představy. My takovou vizi máme a první barevné kamínky už do té naší mozaiky začínají zapadat. Začíná se rýsovat obrys toho o co se snažíme. Máme k dispozici spoustu motivovaných lidí.
Lidovky.cz: Co se Vám už povedlo konkrétně?
Založili jsme již například Moravskoslezské inovační centrum, které už produkuje první výsledky. Snažíme se navýšit počty inovačních pracovníku v kraji, investoři tu začínají mít zájem i o jiné projekty než jen tu hrubou výrobu. Potenciál v našem kraji rozhodně je, jde jen o to ho uchopit a to si myslím umíme.
Lidovky.cz: Dle vašich slov soudím, že práce hejtmana je více kreativní než práce rektora vysoké školy.
V tom vám musím dát za pravdu. Rektor je přece jen jasně vymezený v rámci výuky a vědy. Obě pozice, tedy hejtman i rektor, se ale protínají v té třetí roli. A tou jsou univerzity. Univerzity mohou svému kraji velmi pomoci, platí to samozřejmě i naopak. Vidím v tom obrovský potenciál pro podfinancování vysokých škol, které se teď řeší. V rámci regionu by se role univerzit měla více systematizovat. Pro nás je důležité, aby produkce absolventů korespondovala s potřebami pracovního trhu. Dneska už není problém nezaměstnanost, ale naopak zaměstnanost, nejsou lidé vhodní do pozic, které by firmy potřebovaly. Je proto třeba v tomto směru motivovat české školství a vysoké školy především. Nicméně na momentálně nemáme nástroje. Máme sice nějaké dotační programy, ale potřebovali bychom najít nějakou cestu, jak podpořit právě tu třetí roli. V tom vidím velkou šanci na úspěch.
Lidovky.cz: Právě ve vašem regionu se očekává útlum toho hlavního odvětví, tedy hornictví. Jak se na to připravujete?
Určitě. Vracím se tím k tomu co jsem říkal. Jestliže těžba uhlí skončí v roce 2023, jak se předpokládá, tak tu musí vzniknout ekonomický pilíř, který bude schopen to nahradit. Je mi jasné, že horníci budou mít tendenci spíše k tvrdší manuální práci, ale my například máme představu, že by se některé doly OKD daly využít při získávání geotermální energie. Tyto lidi bychom tam pak mohli zaměstnat. Nicméně to není téma pro kraj ani pro vládu, ale spíše pro velké investory, které na to mají prostředky. Zrovna ve čtvrtek jsem byl na konferenci o energetice, kde jsem jim říkal, že jsme připraveni se o těchto možnostech bavit.
Má vize by tedy byla udělat z Moravskoslezského kraje inovativní region, nejen v oblasti IT, ale také energetiky, to nám tu totiž bude brzy chybět. Velký potenciál je například v energetickém zpracování odpadů, tam všude mohou lidé najít práci.
Lidovky.cz: Mohla by v tomto směru nějak pomoci větší posádka Armády ČR umístěná ve vašem kraji?
No vidíte, zrovna včera jsme se o tom bavili s generály, nebudu říkat konkrétně s kým. Takové rozhodnutí není úplně jednoduché. Je to záležitost rozhodnutí armády. Ale právě to letiště, na kterém probíhá letecká část Dnů NATO, by mohlo posloužit k podobným účelům. I z pohledu NATO by se mohlo jednat o skutečně strategický bod. Zde umístěná posádka, která by zajišťovala nějaký základní letecký provoz by byla skutečně užitečná. Tankisté by tu asi využití nenašli. Dříve tu ten provoz byl, ten potenciál tu ale stále je. My bychom chtěli provoz toho letiště orientovat více na nákladní přepravu, ačkoli i pro civilní provoz je prostor. Účast armády však určitě není vyloučena.
Lidovky.cz: Bavíme se spolu na konferenci o „smart cities“, tedy městech propojených digitálními technologiemi. Vy sám jste byl rektorem technicky zaměřené školy. Máte ambici udělat z Moravskoslezského kraje jistou laboratoř pro tyto nové technologie?
Ano, přesně tak. Už na tom pracujeme. Chtěli jsme pro začátek chtěli vybrat projekty, které se stihnou do konce roku, tak by byly funkční, ne aby někdo jen vypracoval studii nebo přišel s nápadem. A hned jsme našli nové řešení v oblasti e-help, máme řešení v oblasti dobíjecích stanice, v oblasti chytré dopravy. A stačilo na to zhruba dva a půl milionu korun. Takové projekty chceme podporovat i nadále.
Je to zajímavé hlavně proto, že vytváříme infrastrukturu pro další firmy, které by do regionu chtěli vstoupit. A tenhle model bychom později chtěli exportovat dál, do dalších regionů. Všichni o těchto nových technologiích zahrnutých do fungování mluví, ale pak se omezí jen na dílčí řešení, která jsou spíše pro efekt, než aby byla efektivní. Ten pomyslný koláč je mnohem větší.
Lidovky.cz: V jednom z rozhovorů jste zmínil, že pokud si mladí lidé nevybírají, na jakou vysokou školu chtějí jít, někam se vždy dostanou. A že bychom měli mít více řemeslníků a techniků. Je toto cesta jak pomoci trhu práce ve vašem regionu?
Já si myslím, že náš školský systém vede k tomu, že v něm studují lidé, kteří na to nemají. Což neplatí jen o vysokých školách, ale také o gymnáziích. Přitom nám tady chybí lidé pro ty řemeslné obory. Já si pořád myslím, že dobrý řemeslník se v životě může mít lépe než hloupý inženýr. Teď nedávno jsme se na Asociaci krajů České republiky bavili o tom, že přijímací řízení na gymnázia a obecně maturitní obory by mělo mít jakési minimum, které když uchazeč o studium nesplní, není možné ho seriózně zařadit do studia. Upřednostnit kvalitu před kvantitou by měly především vysoké školy. Není to o tom přijmout nejvíce studentů. České školství ale otevírá cestu všem, i těm, kteří na to nemají.
Lidovky.cz: Jaký otisk byste chtěl ve svém kraji zanechat?
Jeden otisk své boty už mám u nás před školou. Vždycky mám pak dobrý pocit, když vidím, jak se ta škola změnila, jak vyrostla. Tím nechci říct, že změna je dokonána.
V rámci regionu chci, aby z podvědomí lidí zmizela představa našeho regionu jako špinavého a ošklivého místa, kde nemá cenu žít. Náš regoin má své kouzlo, v pozitivním slova smyslu, nejen kulturní ale taky ekonomicky. Velká výhoda je ta, že se zde nachází velká spousta techniků, kteří pracovali ve zdejším průmyslu. To nám dává možnost se orientovat na technicky zaměřené obory.
Ale taky to neznamená, že zde nemůžeme mít cukráře! Třeba Madlenka, jako jedna z nejúspěšnějších firem v potravinářství je právě od nás.
Očividně tu tedy ten potenciál je. Já chci hlavně nastartovat ty změny, chci stát u jejich počátku. Proto mám program do roku 2024, za čtyři roky toho totiž moc dotáhnout nejde. Ten obří tanker musíte nejdřív otočit správným směrem a pak šlápnout na plyn.
Lidovky.cz: Vypadá to, že se cítíte na další čtyři roky...
Cítím, zatím mě to baví. Ale uvidíme to přinese život. Politika u nás v zemi je hodně nesnášenlivá. Mám za to, že v regionu máme dobré vztahy jak v koalici, tak s opozicí. Nevidíme tu takové ty obrazy půtek, jako třeba u vás v Praze. Ačkoli ta nesnášenlivost je hlavně na té národní úrovni. U nás to zatím funguje, když nám to vydrží, bude to dobře. Musíme se zaměřit na konkrétní problémy, pak to bude fungovat.
Lidovky.cz: Na závěr mám na Vás jednu poťouchlou otázku z redakce. Cítíte se jako hejtman Moravskoslezského kraje více jako Moravan nebo Slezan?
Ježišmarjá. (smích) Víte, já to mám tak trochu namixované. Maminka byla narozena tady nedaleko v Hrušově, tatínek pocházel z Krkonoš. Takže to mám tak napůl. Nikdy jsem to na Moravu a Slezko nedělil. Ale jedno říct mohu, mám to tady rád. Za život jsem dostal spousty nabídek, včetně té zůstat ve Spojených státech a nebo jít do Prahy. Ale já jsem tu rád, jsem takový ten regionální patriot.
