Prohlášení starosty Nového Bydžova je odporné, nepřijatelné a každý občan je okamžitě odsoudí. O rasistické povaze starostova textu není pochyb.
Jenže plivnout si na vedení Nového Bydžova je velmi snadné.
Kdo si přečte prohlášení celé, nemůže si nevšimnout, že ze starosty mluví zoufalství. Ve městě je špatná bezpečnostní situace, a zhoršuje se. Když se jako hlava sedmitisícového města obrátil na stát o pomoc, nedostalo se mu jí. V prohlášení slibuje, že bude plnit všechny integrační programy státu, ale že zároveň proti komunitě pachatelů, kterou ztotožňuje s Romy, přitvrdí. Starosta tak chce pomoci svým voličům, kteří se cítí ohroženi, a těch je zjevně většina.
Než si nějaký pražský intelektuál či stínový ministr začne uplivovat před zaostalým maloměstským obyvatelstvem, které nechce chápat výhody integrace, nechť si uvědomí, že Bydžovští si krádeže, přepadení ani znásilnění nevymysleli. Jejich převládajícím pocitem je strach a toho se chtějí zbavit především. Daně státu platí také proto, aby se nemuseli bát.
Lokalit, které se vinou spekulantů s nemovitostmi před očima mění v nebezpečná místa, v republice přibývá. Starostové, byť sebeosvícenější a sebevstřícnější, tu nic nezmohou. Pokud stát bude municipality jen peskovat, může být daleko hůř, k násilí se může uchýlit i většina.
