„To je poměrně malé číslo, při minulých parlamentních volbách jsme jich nasbírali sedmdesát,“ vzpomíná mluvčí soudu František Emmert.
Většina aktuálních dopisů podle něj míří na konkrétní věci. „Jeden člověk si například stěžuje, že jím zakroužkovaný kandidát neměl ani jeden hlas, jinému pošta nedoručila volební průkaz,“ shrnuje Emmert.
Mnohem menší část stížností je obecných. Lidem se třeba nelíbí pětiprocentní hranice nutná pro vstup do parlamentu.
Průběh voleb kritizovaly u správního soudu i dvě politické strany. Suverenita Jany Bobošíkové a Pravý blok Petra Cibulky.
Cibulka: Lidé dobra nesmí kapitulovat Zatímco Bobošíkové vadí údajné nesrovnalosti v počtu hlasů, Cibulkovi systém sčítání, kterému nevěří. „V jednodenních volbách bychom nahradili dnešní protiústavní počítačové sčítání hlasů veřejně přístupným ručním sčítáním,“ radí politikům Cibulka. Ten kritizoval volby i v roce 2008, soud ale jeho výtky neuznal. To ho však neodradilo. „Lidé dobra nesmí v boji s vládnoucími lidmi zla nikdy kapitulovat,“ odůvodňuje to Cibulka.
I kdyby dal NSS některé ze stížností za pravdu, nebude to mít podle Emmerta dopad na výsledek voleb. „Většinou jde hlavně o věci menšího významu,“ vysvětluje.
V celé své historii správní soud zrušil volby jen jednou v roce 2004. Tehdy se mělo opakovat klání senátorů v Praze 11. Lidovecký kandidát Antonín Zápotocký si stěžoval na lživé informace, které o něm vyšly v radničním oběžníku. Do věci se však vložil Ústavní soud a volební repete nepovolil.
Senát NSS se bude aktuálními stížnostmi zabývat v pondělí 14. června. Dá se předpokládat, že hned na prvním sezení jich několik zamítne, třeba z důvodu formálních nedostatků. O zbytku musí rozhodnout do 1. července. Tím budou letošní volby ukončeny.
