Pospíšil chce nyní se svým nápadem seznámit premiéra Mirka Topolánka. Ten dostane na výběr ze tří variant. Na jeho rozhodnutí závisí, jak moc bude reforma volebního systému radikální. Všechny tři verze mají společné jedno: zásadně změní systém, podle kterého se dnes volí do Poslanecké sněmovny.
|
Reforma u nás na ministerstvu vzniká, to mohu potvrdit, ale zatím se k ní nechceme vyjadřovat do té doby, než ji uvidí premiér
V té „nejtvrdší“ verzi reforma například počítá s tím, že vítěz voleb automaticky získá bonus v podobě deseti křesel ve sněmovně. Ve třetí variantě pak počítá návrh s tím, že vítěz posílí, ale pouze na úkor druhé nejsilnější strany. Reforma také předpokládá, že se výrazně změní současná velikost volebních krajů.
Ve všech třech variantách nicméně ministerstvo počítá s tím, že hlasy se budou rozdělovat ve dvou skrutiniích (hlasy se přepočítávají ve dvou kolech). To je fakticky návrat k volebnímu systému, který platil do roku 1998.
„Reforma u nás na ministerstvu vzniká, to mohu potvrdit, ale zatím se k ní nechceme vyjadřovat do té doby, než ji uvidí premiér," říká náměstek ministra spravedlnosti František Korbel. Návrhy zpracovali pro ministerstvo sociologové, právníci a odborníci na politické a volební systémy. Nyní záleží jen na Mirkovi Topolánkovi a jeho koaličních partnerech, který model bude vybrán.
Varianta první - nejtvrdší
První z navrhovaných možností počítá s tím, že by vítěz měl automaticky nárok na deset mandátů „navíc“. Strany by tak ve výsledku bojovaly jen o sto devadesát křesel. Podle této varianty by současná koalice neměla 100 hlasů, ale přibližně hlasů 104 -105. Nevýhoda tohoto systému spočívá v tom, že vítěz získá výhodu na úkor malých stran.
Varianta druhá - degresivní
Druhá metoda se od té první příliš neliší. Narozdíl od první metody by ale vítěz nezískal bonus pevný, ale pohyblivý. Kolik mandátů navíc by vítěz získal, by záleželo na volebním výsledku. V případě třicetiprocentního výsledku, by šlo o deset mandátů. V případě pětatřiceti procent sedm, čtyřiceti procent pět mandátů. Při dosažení padesáti procent by už žádný bonus nebyl. Koalice by tak ze současných sta měla odhadem přibližně 103-104 mandáty.
Varianta třetí -komplikovaný propočet
Třetí varianta je nejsložitější. Ve zkratce se dá říci, že posiluje vítěze voleb na úkor strany, která skončila jako druhá. Lze odhadnout, že pokud by se volilo podle tohoto modelu v posledních volbách, ODS by do sněmovny vstupovala s 84 mandáty (místo dnešních 81) a ČSSD by usedla v 71 křeslech (narozdíl od současných 74).
Koalice by na tom opět vydělala: odhadem by obsadila 103 křesla. Tuto metodu navrhli odborníci, kteří se zabývají volebním modely. Podle nich je nejspravedlivější zejména proto, že nepostihuje nejmenší strany. Podle odborníků jde o unikátní propočet, jehož obdoba se aplikuje ve Skotsku a Walesu.
Změní se i volební kraje
Součástí reformy je také změna současných volebních krajů. Jsou totiž nestejně veliké a podle politiků to nepříznivě ovlivňuje volby. V minulých volbách se stalo, že lidovci v Praze nezískali ani pět procent hlasů a získali tam jednoho poslance. Naproti tomu třeba v Libereckém kraji získali zelení téměř deset procent hlasů, ale mandát neměli ani jeden.
To přiznal už před nedávnem i ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. „Současný systém výrazně poškozuje malé strany a nepodporuje ani vítěze voleb,“ řekl ministr. Budování jakékoli vládní většiny je potom obtížné.
Stejně jako v případě přepočtů tu existuje několik návrhů. První varianta počítá s tím, že se některé kraje sloučí tak, aby každý kraj měl stejně velký počet voličů. Každý takový okrsek by měl mít přibližně milion voličů. Další možností je změnit současné pořadí přepočítávání hlasů na mandáty. Téměř ideálního proporcionálního zastoupení lze dosáhnout, pokud se třeba všechny hlasy sečtou a rozdělí mezi strany nejdříve v celé republice a až pak následně se podle výsledku přiřazují mandáty jednotlivým regionům.
