.....

Především není možné malým zemím vyčítat, že domácí výrobek je v dnešním světě již jen výrobek z domácích surovin. Lokální hodnota řemeslné práce se vytratila. To, že Italové umějí stavět tunely, čeští zedníci postavili Hamburk nebo že Švédové vyrábějí nejbezpečnější auta na světě už dnes nemá žádnou váhu. Tak holt kdo má suroviny, ten má kontrolu na vlastní měnou. Ostatní tisknou poukázky (či spíše svolují s úvěrovými rámci) na státní dluh. Ostatní rozdíly mezi Nory a Švédy (a ostatními Skandinávci) jsou na dlouhou debatu. Pokud jde o daňový kontext ČR vs. Švédsko, pak např. v ČR platí zaměstnanci na stejné příjmové hladině větší celkové odvody. :-(PS: K Tvé předchozí odezvě, že za univerzity nelze považovat bakalářská učiliště - mohl bys mi, prosím, na kterékoliv české univerzitě, najít fakultu, kterí by neměla nějaký "masový" nebo "únikový" obor alespoň na té bakalářské úrovni. Možná MFF UK? Nechci říkat, kdo za to může, protože je to už nejakých 23 let pasé a otevřelo by to nevěcnou hádku, ale pamatuji si to a zatraceně mně to štve.

Zlomyslně poukazuješ na slebá místa,

o kterých správně předpokládáš, že mě štvou ;-). Ano, i Matfyz byl donucen vyučovat bankovní a pojistnou matematiku. A nejen to: http://www.mff.cuni.cz/studium/uchazec/obory-bc.htm S radikálními reformami vědy a školství je ten problém, že jejich úspěšnost nelze ověřit v rámci obvyklých volebních a funkčních období. Nutně by došlo i k velkým křivdám na lidech, jejichž kvalifikace se utváří desítky let a těžko najdou v zemi bez skutečné poptávky po vysoce vzdělaných lidech přijatelné místo. Nicméně jsem přesvědčen, že veřejným školám by pomohlo, pokud by z nich byl vyhnán stále převažující balast, kterým jsou zaneseny. Balast, který nezná, sám zůstal světu neznámým, ale "drží a neodprejskne". Ale opevňuje se na katedrách, kde o vánočních besídkách vzpomínají, jak na té samé katedře vystudovali, přežili a umírají. Jak se ubránili všem reformám. Jak společně kradli a kryli se, jak se jim za veřejné prostředky vlastně slušně žilo. Kým balast nahradit? Často asi lidmi z Akademie. Jenže tím by se zahubila věda. V současné době se jeví, že pro "experimentální" obory by UK i ČVUT potřebovaly nový kampus - tak, aby byl prostor pro výuku i vědu na jednom místě. Infrastruktury za Prahou výuce příliš nepomohou. Marnost nad marnost. Ale jsou i malé dobré zprávy: přísnější hodnocení vědecké produkce. Stopka pro bodované statě ve sbornících z konferencí, fukční vzorky, články v Blesku. Jen se obávám, že tím ještě přibude případů připisováni funkcionářských analfabetů na publikace (někdy i vynucené). Naděje na více jistoty a delší finanční výhled v podpoře veřejných VŠ. Jen ty hloupé útoky na Akademii. I tam je ovšem možné čistit. Inovátory. Rozhodně by pomohlo i policejní provětrání.

......

1) Čteš to velmi tendenčně. Švédsko rozhodně není příkladem země, která by podceňovala fundamentální výzkum a fundamentální obory. Přesto to tam přesně takto funguje. Podle mne zavedení profesorského privilegia by bylo výhodné mimo jakoukoliv diskusi. Většina profesorů ho nevyužívá, odhadl bych že mnohem méně, než u nás má profesorů (a a pracovníků VO) formálně zakázanou firmu ve svém oboru. 2) Ano, mnoho lidí jde na univerzitu se zájmem o poznání. Nejpravdivěji to prožívaji ti, kdo se i tak jsou již schopni samostatně uživit. U těch ostatních je ve studiu vždycky kus zoufalství, že když nedostuduji, nebudu nic. Což odvádí od čistoty zájmu o poznání, od čistoty motivací, ba i čistoty mnohého dalšího. A v tom je možná ten zásadní rozdíl. Na stránce: http://en.wikipedia.org/wiki/Education_in_Sweden se dočteš, že: Gymasieskolan: The programs are divided into two general categories: preparatory and vocational. All programs give basic qualification to attend university, but preparatory programs typically satisfy more of the various special qualifications that are required to attend some university courses and programs. Just over half of upper secondary students follow one of the thirteen vocationally oriented programs. These programs must include at least fifteen weeks of workplace training over the three-year program.Jinými slovy, švédské gymnázium je vždy zaměřené a je na něm fakticky vždy dosaženo prakticky uplatnitelného vzdělání. A na univerzitu jdu se zájmem se dozvědět víc.

Švédsko rozhodně nepodceňuji

Švédové jsou v surovinami obdařeném Norsku považováni za skvěle vybavené, ale drahé hledače zaměstnání ;-). Skandinávie je nám stále vzdálená ukázněností obyvatel. I když přistěhovalci to rychle mění. Proto se domnívám, že nelze přenést jejich metody k nám. Chybí nám toho více. Ale díky za odkaz na info o středním školství. To je rozumné. A se zoufalci na VŠ souhlasím. To teď už ale neplatí jen v ČR. Ještě ale připomenu docela jiný příjmový/daňový kontext ve Švédku. A ten je velmi důležitým faktorem při tebou uváděné motivační strategii na univerzitách.

Když to tak čtu, napadá mě,

že já bych v podobném duchu občanům rozdal zbraně. Tím by se rychle vytvořil skutečný společenský konsenzus mezi těmi, kdo by přežili "hledání stability". Ale vážně. Univerzity opravdu, ale opravdu nejsou místem pro aplikovaný výzkum. Ten je vždy primárně firemní. A musím velmi důrazně připomenout, že když tu debatujeme, já v zorném poli nedržím bakalářské učňáky. Univerzita nemá být primárně učňákem. Musí rozvíjet obecnější znalosti a dovednosti a umožnit tak absolventovi rychle vstřebat speciální znalosti a dovednosti v budoucím zaměstnání. Neboť konkrétní zastarává, abstraktní má šanci trvat déle. Zdaleka ne všichni jdou na univerzitu pro "znalosti uplatnitelné v praxi", ale pro poznání a hledat PRAVDU ;-). To, co navrhuješ, zní liberálně. Problém vidím v tom, že zde stále plkáme o oborech technických, případně bio-med. Existuje však spousta disciplín bez diskuse fundamentálních, které tvoří základy či skelet těch "praktičtějších" oborů, nebo jsou dokonce "nepraktické" ;-). A tebou linkované řešení je nechává stranou. Abych nezdržoval, hledal jsem chvíli jednoduše formulované principy úmyslně z USA (nikoliv Švédska). http://regulations.utah.edu/research/7-002.php http://otd.harvard.edu/resources/policies/IP/ http://web.mit.edu/policies/13/13.1.html A jako fór: BOSTON – A Stanford University professor has won a $500,000 award from a Massachusetts Institute of Technology program in recognition of his inventions.

Zakázky TAČR, GAČR

http://www.vsechnyzakazky.cz/zadavatel/detail/131679/Technologicka-agentura-Ceske-republiky http://www.vsechnyzakazky.cz/zadavatel/detail/131879/Grantova-agentura-Ceske-republiky SEFIRA http://www.vsechnyzakazky.cz/dodavatele/detail/?dodavatele_ids[]=349361&dodavatele_ids[]=382746

TAČR...

TAČR používá IS Patriot od DataPartner s.r.o. z Budějovic. Systém je velmi intuitivní a to jako pro autory projektů, tak pro hodnotitele všech stupňů. Nadstavbu pro administraci pracovníky TA ČR neznám. Bohužel z informací, co mám, systém nebyl nastaven pro případy více běžících programů v jednom časovém intervalu (je o tom cosi i ve zprávách předsednictva z loňska před hodnocením Center komptence 2), jinými slovy, pokud se sešlo hodnocení nebo překrýval interval hodnocení mezi dvěma programy, selhávaly některé funkce. Nevím, jak byly odstraněny závady, ale "letošní" 4. výzva Alfy měla rekordní zpoždění v losování oponentů právě s ohledem na disfunkci IS Patriot. Mělo se losovat v prvním týdnu v únoru a nakonec byli rádi, když zahájili losování 26.2.! K tomu je třeba připočíst, že nějaký naprostý debil vymyslel systém "každému hodnotiteli stejně" a tak se logicky stalo, že některým hodnotitelům začly přistávat projekty tématicky naprosto mimo, anžto přednost místo míře shody mezi kritérii zaměření hodnotitel vs. projekt bylo dáno postupnému přihazování každému. Důsledkem bylo, že většina hodnotitelů odmítala a tak ještě 4.4. (po 5 týdnech!) neměli ani přidělené všechny oponenty k projektům. Mám za to, že tohle se bude ještě řešit. A perlička na závěr - IS Patriot vykázal bug. Nikdo si toho neráčil ve shonu s přípravou 4. výzvy všimnout a i po mém upozornění z počátku března se jej nepodařilo odstranit a celé hodnocení Alfy 4.v tak proběhlo s touto chybou. V čem spočívala? Pokud jste si jako hodnotitelé vygenerovali pdf projektu, vygeneroval se i oddíl 8.2 "negativní oponenti". Tzn. u celé soutěže každý hodnotitel viděl s kým má kdo špatné vztahy. Jedno jméno odsud se tam mihlo opakovaně i mně :)

Ale kdepak ;-)

Jen je zatím složité provést odkaz na úplný přehled o dotacích a finanční podpoře. OP VaVpI jsou samozřejmě zlatým dolem. Ale peníze nejdou jenom na výzkum. Pro porozumění tokům financí v nich je potřeba studovat i veřejné zakázky a další prameny: Pochváleno budiž sdružení Oživení a další, kdo "provazují" informace: http://www.fondyeu.eu/prijemce-dotace/78895-fyzikalni-ustav-av-cr-v-v-i http://www.fondyeu.eu/prijemce-dotace/99308-ustav-molekularni-genetiky-av-cr-v-v-i http://www.fondyeu.eu/prijemce-dotace/89881-psychiatricke-centrum-praha http://www.fondyeu.eu/prijemce-dotace/94256-vysoka-skola-banska-technicka-univerzita-ostrava A navrch obligátní http://www.fondyeu.eu/prijemce-dotace/99302-ustav-experimentalni-mediciny-av-cr-v-v-i

... byznys ...

... chytrejch na internetovejch diskusich jsou mraky. Zvanit o akademickych vyzirkach dovede kazdej. Co takhle zkusit pomoct vytvorit neco, co by mohlo fungovat a motivovalo mlade, z nichz ctyri petiny budou muset hledat job mimo academics a soucasny vzdelavaci system a spolecnost v rade z nich budi mylny dojem, ze academics je neco extra a ze jit mimo academics je selhani ... misto toho, aby to videli jako prilezitost ... tam ten problem zacina, nedostatkem dobrych start up penez uz to jenom pokracuje ... ... uz par let vedu s kolegou Jirim Jonakem nejvetsi biomedicinsky PhD kurz zvany Pokroky v molekularni biologii a v medicine (http://pokroky.img.cas.cz/). Je to ctrnactidenni seminarni kurz v anglictine o vsem moznem, co souvisi s molekularni biologii. Mame cca 80-100 PhD studentu rocne ze vsech moznych oborovych rad, takze potencialni impakt na ceskou biomedicinu je velky. Uz nekolik let venujeme jeden cely den kurzu kariernim dovednostem (vcetne kariery mimo acadmics) a jeden cely den jsme opakovane venovali byznysu a start upum - od roku 2009, krome lonska. Mimochodem, neni to uplne jednoduche, najit a presvedcit nekoho z byznysu, aby udelal zajimavou prednasku pro studenty - ale jde to - skvele to udelal treba Vladimir Velebny. ... problem je v tom, ze v CR mame jen malo podobnych "role models", ktere by clovek mohl predvest studentum, aby videli, ze na zacatku uspesne firmy muze byt normalni clovek s dobrym napadem a oni se tim nadchli ... pro pobaveni - firmu PrimeCell jsem zval uz dvakrat, aby prezentovala, jak se v Cechach dela biotech byznys, ale nikdo nikdy na pozvanku nereagoval, mozna je letos znovu pozvu :) ... kazdopadne velmi rad pozvu Ivana Benese nebo kohokoliv jineho, kdo si mysli, ze k tomu ma, co rict, aby studentum sdelil svuj nazor na zalozeni byznysu a potrebne dovednosti. Klidne mi muze tykat a jeste za to dostane zaplaceno ...

-------------

Nejsem si, Petře, jistý, zda to "dovede každej", zvláště ne na tomhle serveru. Koneckonců, inspirací "how to" může být včerejší kratičká stať Sandry Wain: http://www.blisty.cz/art/72880.html S odstupem let se stavím velmi kriticky k východiskům vlastní práce. Jsem tak kritický, protože na sobě vidím, kam jsme "vědu" dotlačili, v jaké hrůze a bídě žijeme. Dole psal Michal Hocek cosi o spolupráci s farmaceutickými firmami jako o jakési apriorní satisfakci toho co dělá, proč to dělá a co to daňové poplatníky stálo. Mohu zodpovědně říci při veškeré kritičnosti sebe samého, že to je pouze důkaz naprostého nepochopení smyslu, jehož přijetí rozhodne, zda se vrátíme zpět ke klackům nebo o krok dále - viz potenciál informační společnosti. Farmaceutický byznys je rakovinou tohoto světa, doslovným naplněním hesla léčit, ale nevyléčit. K tvojí nabídce. Mile rád přijmu, ale podobně mohu kontrovat, že akademicky žvanit v posluchárně dovede (téměř) každej. Já přicházím do styku s řadou start-upů nebo mladých studentů, kteří by rádi realizovali svoje ideje formou start-upu, stejně ale i firem s inovativním potenciálem v různém stadiu rozvoje. Můj poznatek je vesměs takový, že mladým s úžasnými nápady chybí jakákoliv reálná podpora. Programy většinou tvoří akademická sebranka s určitými na ně napojenými podnikatelskými kruhy, takže pravidla pro výběr si nastavují podle toho, jak vyhovuje jim. Proto se hojně bodují nesmysly typu "zkušenosti s řešením", "předchozí řešené projekty", "schopnost transferu" atd., čímž se program uzavírá a s ním i okruh uchazečů, kteří pravděpodobně projdou (Exbio). Nyní se připravuje OPPIK. Tam je Specifický cíl 1.2, který byl obrovskou šancí poprvé v dějinách ČR financovat průmyslový výzkum jako takový nezávisle na rozvoji firmy. Co se nestalo - mezi verzí OPPIK červen a září 2013 se do toho vložilo MŠMT (akademická lobby) a najednou se z Průmyslového výzkumu stala - "spolupráce na výzkumu"! V lednu byl přípravou programu OPPIK SC1.2 pověřen Mařík - ano ten... Teď jsme se dočetli na webu TAČR, že Mařík na konferenci CVUT zkritizoval, že VaVaI, resp. připravovaný VVV bude exkludovat Prahu. A vděčně kvitoval OPPIK v TAČR. Ještě je třeba souvislosti rozpitvat? Právě SC1.2 měl ten geniální potenciál, že z důvodu financování ex post nebo formou dílčích záloh padla i u start-upů obvyklá výhrada zlodějíčků z akademické praxe, že snad podnikatel si bude kupovat za dotaci zlaté kliky. Ne, vážení. Nemůže. Vyplácí se zpětně - musíte utratit za své nebo co vám někdo půjčí a následně můžete žádat o podporu. 65 % projektů je na místě kontrolováno MPO, 35 % daňovou správou. Kdo nezažil v malé firmě kontrolu finančního úřadu, ať raději mlčí. Má-li mít tato zem nějakou budoucnost, musí se dá příležitost na všech frontách mladým. Podpořit je. Nyní se to dělá tak, že frajeři na odpis se perou o prachy, kde se jenom dá. Žádná generace nechce být tou nultou. Vyžít a užít. Po mě potopa. A co se zbytku týče? Můj názor jsem zde již psal - základní výzkum financovat institucionálně. Odstranit neaplikovatelný výzkum, který se za základní vydává (smířlivě mu říkáte: inkrementální). A s panem Michalem Svobodou úplně dole souhlasím. Akademiky do praxe! A kdepak k soustruhu nebo za pluh, takovou škodu hospodářství bych nepřál. Ale dokaž ve svém oboru v praxi, že něco dokážeš. Seš bioorganický chemik - přesvědči firmu, že máš takové nápady, že se jí vyplatí tě na 5 let vzít! Založ vlastní! Seš divadelní historik? Přesvědči divadlo, že se jim vyplatí tě najmout jako dramaturga nebo na jinou formu spolupráce. Jak mi říkal jeden rozzuřený ředitel ústavu AV asi před rokem a půl - mlěo by to být tak, že si akademiebude vybírat ty nejlepší v praxi a ne naopak. A byl překvapený, že jsem s ním souhlasil. Opravdu - základní výzkum by měli dělt ti, co na to mají, jen ti nejlepší s ostruhami z aplikovaného. Potom by bylo dost prostředků pro jeho financování. A byly by efektivně vynaložené. Dnes (a to není z mojí hlavy) je to tak, že každý začíná dělat základní výzkum, protože to je easy. Viz oněch 147 mil. CZK za popsaný papíry o ničem - neaplikovatelnými vásledky, které nejsou výsledky základního výzkumu. Ale abych byl spravedlivý, týká se to celého onoho seznamu níže. Ta Syková - protáhnout ji za živa inletem na helium od MRI :(

Pozoruhodné

Neuměl jsem si představit, že za 19 let od návratu po 6-ti letech v civilizaci jsem se účastnil tolika projektů. Nemím to spočítat, ale z uvedené částky mými dvěma skupinami na MBU a dodendávna i na BTU AV proteklo možná 25% procent oné sumy a výsledkem je 15 obhájených doktorandů zhruba stejně diplomantů, přes 80 publikací, několik mezinárodních patentů, a placeno z toho bylo po celá léta několik desítek mladých nadaných lidí, včetně řady živitelů rodin. Tak teď nevím jestli to dělám dobře nebo špatně, když se starám, abychom za peníze daňového poplatníka nechodili do práce jenom čumět z okna a kroutit palcema, ale abychom produkovali poznání v co nejlepší kvalitě a v adekvátním objemu, a pro daňového poplatníka tím "vyráběli" to za co si nás platí...To jsem opravdu na rozpacích a s kolegou Hockem si kladu otázku, "co chtěl básník říci"... Obzvlátě pozoruhodný je pak ten výběr jmen na které se čtenář ČP zaměřil, ten již o něčem vypovídá.Čtenář ČP zjevně tíhne k oblasti biomedical life sciences a obecným otázkám vědní politiky ČR a pozorně sleduje napříkld mé aktivity. To by mne zajímalo, čím jsem jej tak zaujal....Těším se, že jednou budu mít možnost čtenáře ČP poznatosobně, neb jeho schopnost extrahovat nejrůznější data z internetových zdrojů (ne vždy zcela pertinentní) a jeho časové možnosti ve mne vzbuzují upřímnou a nízkou závist. Asi takovou, jakou vzbudí ty nesmyslné sumy vytržené z kontextu v těch ze čtenářů, kteří se marně nekolik let pokouší získat grant, aby mohli vůbec dělat to co si vymysleli a za co jsou daňovým poplatníkem živeni... UF! Co kdybychom konečně přestali střílet po falešných cílech a zaměřili se třeba na to jak ten šílený neefektivní binec systému VaV v ČR předelat a dosáhnout nějaké produktivní změny a zefektivnění využívání veřejných prostředků v situaci, kdy peněz na tolik lidí v systému začíná být opavdu krutě málo...Srdečně, Peter Šebo

To jsou věci

Když se dopouštíte analýzy toho, co dělám, potom jste postřehl, že pracuji výhradně s veřejnými zdroji a ty často ani nekomentuji. Když teď pro změnu já shrnu to podstatné z reakcí prof. Hocka a Vaší, zůstane mi vaše výhrada vůči dalším osobám v přehledu. Celkem jde o 12 jmen. Bez vás dvou 10. Zkuste si soukromě přebrat, s kolika z nich veřejně nechcete být spojeni. A přitom oba jste "veřejně skeptičtí" k případnému "odstranění" předsednictva GAČR (Matějů, Hoschl). Tak nám zbývá 8 lidí ;-))) (nebo ne?). Temnotami se pohybující člověk z oblasti osnování projektu BIOCEV Vám konkrétně také není moc vzdálený. 7 lidí. A tak by to šlo rychle. Na tu extrakci nejsem sám. Také připomínám, že pro úplné laiky jsem zdůraznil, že se nejedná o částky pro danou osobu, ale o úhrn financí z veřejných zdrojů na projekty s výskytem přílušné osoby ve funkci osoby odpovědné. (Vždyť existují také projekty, kde jsou dané osoby pouze členy týmu, projekty zahraniční, projekty, do kterých jdou prostředky přeprané/k vyprání přes jinou firmu). Zrovna Vy jste v seznamu jako osoba "viditelná a slyšitelná" a kliknutím na odkaz si každý ověří, že děláte excelentní výzkum. A stejně klikne u někoho jiného, a zjistí, ve kterých letech byl výrazně úspěšný u které agentury. A ve spolupráci s kým. A jaké byly výsledky. Třeba kolega Hocek je v uvedeném seznamu "chudý příbuzný" - uváží-li se, jak je slyšet a vidět. Zkrátka šetrný a pracovitý člověk. S lidmi, se kterými spolupracuji, vytváříme primárně analýzu APLIKOVANÝCH VÝSTUPŮ státem financovaného APLIKOVANÉHO výzkumu. Jeho přínosy a výnosy. Inovační třeštění, fingované patenty a transfery technologií. To je náš hlavní zájem. A jistě, infrastruktury. Takže nerozumím tak úplně, proč přímý a nezkreslený odkaz do státem provozované databáze považujete za faul. Poslal jsem předevčírem odkaz na podporu firmy AERO. Když pečlivě zanalyzujete podpořené projekty, najdete také tvrzení jako "Řešení projektu chráněno patentem." Ale můžete snadno ověřit, že nebyla ani podána přihláška. Že to není pravda. A přesto byl projekt splněn. Prostředky vyplaceny. Že za řešení byl na veřejné VŠ odpovědný jedinec, který na první pohled není způsobilý k odborné práci. Za celý život není autorem jediné vědecké publikace. Ale je maličkým politickým podnikatelem. A v mnoha dalších případech je to stejné a horší. V kombinaci s eurodotacemi zločin jen kvete a základní výzkum je diskreditován. Když občas něčím přispěju na ČP, je to především připomínka, že se ucho trhá a utrhne. Na zpracování dat v oblati ekonomické kriminality a unfair činů ve vědě nejsou potřeba nikterak složité metody. Je to taková "systems biology". http://www.nfpk.cz/analyza-korupcnich-vztahu-v-segmentu-zdravotnictvihttp://vztahograf.geographics.cz/

Ach ne!

Psal jsem "namátkou". Vybral jsem pár příkladů viditelných, slyšitelných a vedle nich temnotami se pohybujících adresátů veřejné podpory. To jsem zvědavý, kdo Vám dá na budku za to ošklivé slůvko. Seznam má i druhý a třetí plán. Uvedené osoby sedí v různých orgánech s rozhodovacími pravomocemi. Je užitečné sledovat, jak jsou někteří napojeni pupeční šňůrou.

A teď nějakou menší firmu

42 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 282 521 tis. Kč Panel č. 6 http://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=621345

Dobrý pokus :)

Ale já jsem farmaceut působící zejména ve švýcarsku a SRN, v ČR už několik let obchodní podíly nemám (viz obchodní rejstřík): http://www.hrazg.ch/webservices/inet/HRG/HRG.asmx/getHRGHTML?chnr=1704001526&amt=170&toBeModified=0&validOnly=0&lang=4&sort=0 A co ty, skrytý pod anonymem jako správný akademik? Jen dodávám, že žádná firma, kde mám nebo jsem měl obchodní podíl, nečerpala dotaci ze státního rozpočtu ČR. Neměl jsem to zapotřebí, ale vidím případy firem kolem založené mladými talentovanými a pracovitými lidmi, kteří by podporu potřebovali, nemají šanci na ní reálně dosáhnout a to mě trápí. Ještě jinak - ČR by se bohatě vyplaitlo, kdyby získali podporu!

Namátkou

Částky představují úhrn za celé projekty, u kterých se vykytuje daná osoba jako řešitel, nebo spoluřešitel SykováE.44 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 1 363 280 tis. Kč Chvátal A.11 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 322 090 tis. Kč Fusek M.1 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 198 200 tis. Kč Höschl C13 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 441 777 tis. Kč Matějů P.11 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 53 167 tis. Kč Hozák P.31 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 603 473 tis. Kč Moša M.5 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 120 911 tis. Kč Šebo P.27 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 480 103 tis. Kč Hocek M.11 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 147 056 tis. Kč Bunček M.1 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 95 609 tis. Kč Haluza R.11 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 142 051 tis. Kč Jebavý L.8 nalezených projektů s celkovou podporou ze státního rozpočtu v úhrnné výši 43 016 tis. Kč