„Už i samotní politici připouštějí, že náklady na permanentní volební kampaň dosáhly v letošním a loňském roce u (zejména těch největších) politických stran astronomické výše. (...) Nakonec se tím všechny strany dostávají do pasti - finanční zdroje totiž nejsou bezedné. Vzniklá situace se tak vzdáleně podobá postavení Sovětského svazu konce 80. let: když tato „říše zla“ nebyla schopna více zbrojit, musela nutně přistoupit k odzbrojení. Právě proto se asi nedávno hned několik vysoce postavených politiků vyslovilo pro zákonné omezení výdajů na volební kampaň. (...)
Volební kampaň není ničím jiným než pozitivní či negativní reklamou, kterou kandidující politické strany činí v zájmu o co možná největší volební úspěch. Ústavněprávně viděno se nejedná o nic jiného než o realizaci některých základních práv, především svobody projevu a práva šířit informace. (...)
Pokud by zákonodárce přistoupil k tvrdé limitaci volebních výdajů například způsobem, že strana nesmí do volební kampaně investovat více než zákonem stanovenou částku, mohl by se dostat do kolize s čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod. Toto ustanovení sice umožňuje zákonem omezit svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace, nicméně pouze v taxativně stanovených případech: jde-li o nezbytnost pro ochranu práv a svobod druhých, pro bezpečnost státu, pro veřejnou bezpečnost, pro ochranu veřejného zdraví a mravnosti. Nemyslím si, že limitaci volebních výdajů lze podřadit pod některou z citovaných možností.“ * * * Na hibernujícím Law&Economics blogu (LEblog. cz) je poslední příspěvek z 2. prosince od Libora Duška - pocta Garymu Beckerovi k 80. narozeninám.
„Becker promluvil i do ekonomie práva několika články, které stály za to. Crime and Punishment: An Economic Approach z roku 1968 se stal tím, čemu v profesi říkáme seminal paper -základním článkem, který odstartoval nový obor (a který každý cituje). (...) Můj milovaný kus (ze kterého rád přednáším a u kterého jsem maličkou trošičkou i pomáhal jako výzkumný asistent) je z roku 2006 a pojednává o trhu s drogami (spoluautoři jsou Kevin Murphy a Michael Grossman). Ukazuje, že válka s drogami spočívající v prohibici je nevyhnutelně nesmírně nákladná a že intenzivnější prohibice paradoxně vtahuje další zdroje i do výroby a distribuce drog. (...)
Gary Becker i ve svém věku pracuje pořád naplno, podílí se na novém výzkumu, skvěle přednáší (...), zadává legendární (rozuměj neřešitelné) domácí úkoly atd. A pořád si zachovává otevřenou mysl - při hovoru naslouchá, vstřebává nové věci, viditelně si „updatuje“ své poznání o světě. (Všimli jste si, že řadě starších a slavných lidí se hlava jaksi zamkne a už nic moc nového nevnímají a říkají pořád totéž? Becker je úžasnou výjimkou.)“
***
Pokud by zákonodárce přistoupil k tvrdé limitaci volebních výdajů, mohl by se dostat do kolize s čl. 17 odst. 4 Listiny základních práv a svobod.
