Na Pedagogické fakultě UK lze vystudovat „na ředitele školy“. Ani stávající ředitelé škol se ale tomuto oboru nevyhnou: jeho povinné absolutorium jim ukládá zákon.
Přestože bakalářský studijní obor s názvem Školský management existuje jen v kombinované formě, tedy jako někdejší dálkové studium, nikde není psáno, že by se na něj nemohl přihlásit i čerstvý maturant. Jiná věc je, jestli by ho vzali.
Čerstvý vedoucí katedry, která se jmenuje Centrum školského managementu, Václav Trojan totiž připouští, že pár takových uchazečů letos bylo, ale protože si z nich škola může vybírat, mají přednost lidé z praxe. Studenti by měli poznat nejen školy, ale i firmy jako Olympus Věc se má tak: zákon o pedagogických pracovnících z roku 2004 totiž stanoví, že každý ředitel školy má do dvou let po nástupu do funkce dokončit studium pro ředitele škol. „Nemusí to být nutně na Pedagogické fakultě UK,“ vysvětluje Trojan. Manažerské vzdělání si lze doplnit například v rámci Národního institutu dalšího vzdělávání, i tak má ale Centrum školského managementu ve třech ročnících na 300 studentů bakalářského studia a připravuje studium magisterské.
Školský management patří k oborům, které vznikly až v posledních letech. Velkou zásluhu na tom měla docentka Lenka Slavíková, která však loni předčasně zemřela.
PhDr. Václav Trojan je její první a, žel, zřejmě také jediný doktorand. Ke školskému managementu se dostal přes praxi. Je totiž zřizovatelem soukromého gymnázia v Brně. „Studium tohoto oboru bylo pro mne přínosem už proto, že se mi dostalo pohledu zvenčí,“ říká a vzpomíná, jak pro něj bylo při studiu oboru zajímavé nahlédnout v jeho rámci například do manažerské praxe různých veřejných škol. „Lidé ze soukromých škol si většinou myslí, jak jednoduchý život mají školy veřejné. Ředitelé veřejných škol zase často závidí školám soukromým možnost vybírat školné. Když si vzájemně nahlédnou do kuchyně, pochopí, že jednoduché to nemá nikdo.“
Co katedra vyučuje? Moduly nesou názvy jako Řízení pedagogického procesu, Teorie a praxe školského managementu, Vedení lidí, Právo, Ekonomika a finanční management. Další modul je už zmíněné Řízení školy v praxi. „Chceme, aby ředitelé nahlédli nejen do řízení jiných škol či školské správy, snažíme se dostat je i do firem, jako je třeba Olympus, Škoda Mladá Boleslav či Vodafone. A taky zprostředkovávat nejnovější poznatky ze zahraničních univerzit.“ Učitelská praxe nestačí, ředitel je zcela jiná profese Na otázku, jestli není povinné vzdělávání pro ředitele škol jen dalším zatížením a jestli by nebylo rozumnější poskytovat jim spíše jen jakési zázemí, místo, kam by se mohli obracet při řešení praktických problémů, neodpovídá Václav Trojan jednoznačně: „To my do značné míry děláme.“
Přesto je přesvědčen, že ředitelé škol tříleté vzdělání v oboru managementu potřebují. „Povinné formální vzdělání pro ředitele škol považuji za nezbytné, protože se jedná o zcela odlišnou profesi ve srovnání s předchozí praxí učitele. Navíc si myslím, že vzdělávání ředitelů by mělo po určité době praxe dále pokračovat,“ dodává.
Ředitelem školy se podle zákona může stát pedagog s předepsanou délkou praxe, a to minimálně čtyřletou v případě ZŠ a ZUŠ a pětiletou u SŠ a VOŠ.
Pro Pedagogickou fakultu UK je Centrum školského managementu rozhodně katedra budoucnosti. Je totiž víc než zřejmé, že mladých lidí ve vysokoškolském věku bude brzo akutní nedostatek. Zájemci o další vzdělávání z řad těch, kteří už pracují, představují neocenitelný potenciál, odkud lze studenty získávat.
„Zatím však registrujeme přibližně dvakrát víc uchazečů, nežmůžeme přijmout,“ tvrdí Václav Trojan a vyjadřuje lítost, že se pozastavuje ministerský program, který by měl definovat standard učitele. „Rádi bychom se podíleli na vypracovávání standardu ředitele školy, který je taky zapotřebí,“ zdůrazňuje.
