Rozhodli jsme se, že, aby bylo jasno, Kamberský bude psát vždy obyčejným fontem a Weiss kurzívou. |
Fischerova vláda se podle CVVM těší vysoké a stále stoupající důvěře obyvatel, nejnověji 72 %. Žádná vláda od roku 1999, což je období, které jsem byl schopen prohledat, takovou podporu neměla, a to ani zdaleka – ty cifry málokdy přesahovaly čtyřicítku.
A teď si udělejme malý test – ale nepoužívejte prosím internet:
Jak se jmenuje ministr zemědělství Fischerovy vlády?
Nevím.
Jak se jmenuje její ministr pro místní rozvoj?
Nevím.
Nominant (ano, nominant!) které strany je ministr průmyslu?
(výsledky uvedeme na konci článku)
Nevím.
Propadl jsem. Minitest se vydařil. Věřím ale, že čtenáři na tom tak špatně nebudou, má nulová paměť nemá konkurenci. (Navíc, ehm, si to mohu dovolit, neb od léta politický provoz nesleduji "tak pečlivě", neb se zabývám navýsost vznešenými tématy v Orientaci.)
Fakt ale je, že u minulé vlády bych ta jména vypálil bez váhání: Gandalf, Čunek/Martínek/Svoboda, ODS.
Že mají Češi rádi, když jim vládne vláda, kterou nezkazili tím, že by si ji sami zvolili, není žádný objev. Můžeme na příkladu Fischerova kabinetu navíc tvrdit, že Češi mají rádi vládu, která nic nedělá? Statistikův kabinet pravda původně vznikl s tím, že nic dělat nemá – měl statovat jen pár měsíců do konce předčasných voleb. Ale pak, po velkém ústavním karambolu loňského léta, se situace vyvrbila tak, že zůstal v úřadě na dýl. Čím ten čas naplnil a čím ho mohl a měl naplnit?
Zopakuji větu: "Můžeme na příkladu Fischerova kabinetu navíc tvrdit, že Češi mají rádi vládu, která nic nedělá?"
Nemůžeme. Můžeme ale tvrdit, že Moravané, Slezané a Češi mají v oblibě vládu a ministry, kteří se nedopouštějí žádných politických výroků. Prostě ty, kteří náš národ nemohou ničím nasrdět.
Mají tedy radši politiky, kteří pronášejí výroky jako "Musím se přiznat, že už jsem opravdu dlouho neměl tak smíšené pocity"?
Abych rozvinul Tvou figuru – a dokonce můžete používat Google:
Jaké byly názory nejpopulárnějšího politika své doby, ekonoma Vladimíra Dlouhého, třeba na koncept rovné daně?
Velmi rozumné, tím jsem si jistý, ale už nevím jaké!
Jaké byly názory nejpopulárnějšího politika své doby, ministra vnitra Stanislava Grossa (sic), na cokoli?
I na muzikály? To snad ne!
Co prosadila tak oblíbená vláda guvernéra Tošovského?
Vladimíra Mlynáře.
Bohužel nejde jen o morální pohoršení nad láskou k takové vrchnosti, která se nedopouští žádné politiky. Škandální je i celkové mediální "zvládání" pana premiéra.
Když Vladimír Kovář ze softwarové firmy Unicorn pro HN řekl, že mohl získat velkou zakázku od Statistického úřadu na sčítání lidu, pokud by předem zaplatil 20milionů (a že bylo předem jasné, že vyhraje Hewlet Packard), začala se případem zabývat jak police, tak média. Unicorn prohrál, ačkoli nabídl cenu o 109 milionu levnější, podivné požadavky navíc vyřadily ze soutěže předem mnoho velkých zahraničních společností (Detaily třeba tady).
A teď pozor: Skandální tendr vznikl v době, kdy byl šéfem úřadu Jan Fischer. Co myslíte, napsaly noviny "Premiér má velmi vážný problém", "Fisher přihrál HP 109 mega", volaly po demisi? Nikoli. Titulky zněly: Premiér žádá důsledné vyšetření sporné zakázky....
Je to snad ještě lepší, než když prošlo Bohuslavovi Sobotkovi tvrzení, že si za pět let našetřil pět milionů korun... Všichni mu zbaštili pokání "Zneužil jsem ošatné".
Občas se cítím jako mopslík.
Ale off topic.
Předpovídám, že podobně projde i bývalé ministryni obrany Vlastě Parkanové i to, co řekne na dnešní tiskové konferenci k pandurům. Tedy že na ni Topolánek vyvíjel tlak, že ona kontrakt podepsat nechtěla, že možnosti odstoupení od něj a pravděpodobnost následné arbitráže ve skutečnosti nebyly zkoumány dost agresivně, ale Topolánek jí agendu vzal a předal Bartákovi. Co mohla dělat, že, vždyť byla jen ministryně! Nojo, to by pak třeba nezůstala nejpopulárnější političkou.
Ale konec off topic.
Nejhorší na tom je, že Fischer se podle potřeby tváří ublíženě a verbálně ukazuje za záda na ty zlé stranické předáky, kteří mu svazují ruce. Ve skutečnosti vůbec za kratší konec provazu netahá. Jestliže nemá žádné poslance ve Sněmovně, tak na druhé straně ti poslanci ve Sněmovně nějakého premiéra potřebují, na náhradě za Fischera nejsou schopni se dohodnout a všichni to vědí. Kdyby dal včas jasně najevo, že se nespokojí s polovičatým balíčkem, že nestrpí jeho likvidaci pomocí státního rozpočtu a poslaneckých návrhů, že nebude tolerovat stranickou činnost ministrů a čistky na vnitru či státním zastupitelství, že nestrpí kandidaturu žádného člena vlády ve volbách – co mu můžou politici udělat? I kdyby ho odvolali, povládne v demisi do voleb. Kdyby naopak odvolal ministra on, pověří ve spolupráci s prezidentem (který citlivě reaguje na jeho popularitu) výkonem funkce nějakého dosavadního člena vlády – a co mu můžou politici udělat?
Popularita je politický kapitál, který je od toho, aby se investoval. Jinak po ní nic nezůstane, tak jako v případě několika výše jmenovaných politiků, kteří byli tak dlouho bezbolestně populární, až najednou populární být přestali.
A ještě výsledky kvízu:
Ministrem zemědělství je Jakub Šebesta, ministrem pro místní rozvoj Rostislav Vondruška, ministr průmyslu a obchodu Vladimír Tošovský byl nominován sociální demokracií.
