26. února 2018 5:00 Lidovky.cz > Zprávy > Svět

Slepý šejk načal cestu al-Káidy k 11. září. Bombový útok na WTC počítal se zřícením jedné věže na druhou

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 4Diskuse
Vlevo džihádistický duchovní „Slepý šejk“ a vpravo mozek útoku na WTC Rámzí... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Vlevo džihádistický duchovní „Slepý šejk“ a vpravo mozek útoku na WTC Rámzí... | foto: www.911memorial.org

NEW YORK / PRAHA Hodiny se zastavily na čase 12:17:37. Pak se ozval ohromný výbuch a Severní věž newyorského věžáku World Trade Center se zachvěla. 606 kilogramů výbušnin v dodávce v podzemním parkovišti mělo věž zničit tak, že by spadla na druhý mrakodrap. I když k tomu nedošlo, zabila bomba 6 lidí a 1034 zranila. Džihád na Ameriku „odstartoval“ přesně před 25 lety, 26. února 1993.

Je devět hodin ráno. Metro přiváží do World Trade Center (Světového obchodního centra – WTC) desítky tisíc pracujících i návštěvníků. Denně touhle dvojicí mrakodrapů prošlo kolem 190 tisíc lidí. Jednou ze skupin návštěvníků je i 14 školáků z Brooklynu, které vede učitelka Rosemarie Russová. Chce dětem ukázat pohled na New York z vrcholu věže.

Ramzí Júsef - konstruktér bomb.

Ramzí Júsef - konstruktér bomb.

V 11.15 se k WTC blíží trojice mužů ve dvou autech. Vede je džihádista Ramzí Júsef, zřejmě Kuvajan. Ve velké žluté dodávce s ním jede jeho jordánský kamarád Eyad Ismojl. Jako stín je sleduje vůz řízený Mohamedem Salamehem. Dodávku, která jede před ním, si najal před třemi dny v  New Jersey a den předtím ji nahlásil jako ukradenou. V dodávce je 606 kg výbušniny na bázi nitrátu močoviny.

11:55: dodávka vjíždí do podzemního parkoviště WTC a míří do 2. podzemního podlaží B-2. Júsef, který bombu vyrobil, ve 12:04 zapaluje doutnák, který má hořet 10 až 20 minut. Ve 12:05 Júsef a Ismojl skáčou do auta k Salamehovi a odjíždí z garáže.

Zničená podzemní garáž.

Zničená podzemní garáž.

12:17:37: obrovský výbuch trhá několik podzemních pater ze železobetonu. Kráter je široký téměř 50 metrů. Lidi v podzemních patrech tlaková vlna výbuchu odhazuje z podlahy. Na ulici před WTC a dovnitř obou věžáků se valí obrovské chuchvalce dýmu. Výbuch poničil i záložní generátor, celá věž tak má potíže s dodávkou elektrické energie. „Čekali jsme na výtah. Světla blikala a rozezněl se alarm,“ popsala v dokumentu ABC učitelka Russová.

Schodišti i výtahovými šachtami stoupá kouř, lidé začínají mít problémy s dýcháním. V podzemí byl kouř tak hustý, že lidé neviděli ruku, když ji dali před obličej. Ve 12.20 všechny newyorské záchranné složky dostávají rozkaz vyrazit k WTC. „Zrovna jsem chtěl jít na oběd, když mi zavolala Tajná služba, že ve WTC došlo k obrovské explozi,“ popsal šéf newyorských policejních pyrotechniků Steven Dodge.

Tři týdny po útoku našli vyšetřovatelé na dně kráteru další mrtvé tělo.

Ve 12.26 na místo přijíždí první hasiči. Během několika mála minut dispečinky posílají k WTC 750 hasičů a stovky policistů a záchranářů. Je mezi nimi i pyrotechnik Dodge. „Panoval strašný chaos. Lidé utíkali, stále přijížděly další a další vozy záchranářů. Viděli jsme, že kouř pronikl do všech pater.“

První hasiči a kouř z podzemí.

První hasiči a kouř z podzemí.

12:30: Russová s žáky před kouřem uniká na střechu, do mrazu a poletujícího sněhu. Více než sto pater nad zemí vidí ona i děti chaos a stovky vozidel záchranářů. Sanitky odváží stovky zraněných. Většina z nich má problémy s dýcháním kvůli inhalaci kouře. Ve 12.40 se o události dozvídá prezident Bill Clinton. Ve WTC probíhá evakuace desítek tisíc lidí, do práce se dávají i pyrotechnici, panují obavy, že by mohlo být v budově bomb víc. Stovky lidí jsou uvězněny ve výtazích, jejichž šachtami stoupá jedovatý kouř. Někteří píší na papír vzkazy, v kterých se loučí se svými rodinami.

Výbuchem poničená stopka před vjezdem do garáží.
Evakuace lidí z WTC.

Policista Thomas McHale, který byl v době výbuchu v lobby, se přes trosky dostal do podzemních pater. „Byl slyšet křik, ale nebylo jasné, z jakého patra.“ Hasiči se snažili probojovat přes trosky ke zraněným. Ve 13:30 už tak kritickou situaci zkomplikoval fakt, že poškozený generátor vypověděl službu a celá věž se tak ocitla bez elektřiny. O pět minut později nachází záchranáři již páté mrtvé tělo.

Masivní nasazení záchranářů u WTC.

Masivní nasazení záchranářů u WTC.

Celé odpoledne pokračovala evakuace více než 40 tisíc lidí. Ve výtazích však i pět hodin po výbuchu zůstávaly uvězněny stovky lidí. Mezitím se dává dohromady vyšetřovací tým. Mají to být ti nejlepší z nejlepších. Příkaz k okamžité cestě do New Yorku tak třeba dostává i agent ATF a odborník na výbušniny Joe Hanlin. A to i přesto, že je ve 1400 km vzdálené Atlantě.

Po pěti hodinách, z toho třech na mrazu, se konečně hasiči dostávají k vyděšeným školákům a učitelce Russové. Čeká je pak cesta dlouhá dvě hodiny  přes 100 pater v potemnělé budově. V 19 hodin se technikům podařilo obnovit dodávku elektrické energie. Hasiči mezitím zachraňují lidi z desítek výtahů, poslední uvěznění se dostávají na svobodu ve 23:30, po více než 11 hodinách.

Takhle to vypadalo v jednom z výtahů, lidé v nich uvízli na dlouhé hodiny.

Takhle to vypadalo v jednom z výtahů, lidé v nich uvízli na dlouhé hodiny.

Dodge a jeho kolegové pyrotechnici během podvečera získávají čím dál větší jistotu, že šlo o něčí cílený útok. Okolo šesté večer zprávu o bombě předávají do Bílého domu. Nikdy předtím USA nečelily tak velkém útoku.

Vyšetřovatele čekal složitý úkol. Z malinkatých kousků trosek bomby měli zjistit něco, co by je převedlo na stopu. Navíc věděli, že závodí s časem. Tušili, že pachatelé budou chtít zmizet. Nemýlili se. Júsef a Ismojl odletěli z USA v noci po výbuchu.

Vyšetřovací skupina jde do podzemní garáže.

Vyšetřovací skupina jde do podzemní garáže.

Šestačtyřicet hodin po útoku agent ATF Hanlin s kolegou z NYPD Donaldem Sadowym našli velký kus zkrouceného kovu. Kvůli obrovskému poškození kovu je okamžitě napadlo, že by mohlo jít o kus bomby či auta, v kterém byla umístěna. „Na tom kovu byla nějaká čísla, nevěděl jsem ale, co by měla znamenat,“ popsal Hanlin. Se Sadowym se rozhodli porušit předpisy. S ničím na místě činu se nesmělo hýbat. Oni však kov odnesli nahoru a začali pátrat po tom, co by to mohlo být. Když se to dozvěděli agenti FBI, zuřili a oba pyrotechniky seřvali.

Kráter přes několik pater.

Kráter přes několik pater.

Až o tři dny později, ve středu 3. března 1993, se dostal zkroucený kov do rukou agenta FBI a specialisty na automobily Jaimeho Cedena. „Hned mi bylo jasné, o co jde. Bylo to výrobní čísla auta!“. Cedeno zadal číslo do databáze. Číslo se shodovalo s číslem ukradené dodávky z půjčovny. Vůz si vypůjčil člověk jménem Mohamed Salameh. Když dorazili agenti do půjčovny, dozvěděli se šokující informaci: následující den, 4. března, si má Salameh dojít vyzvednout zálohu 400 dolarů, kterou složil, když si dodávku půjčoval.

Druhý den tak půjčovnu obsadily desítky agentů FBI v civilu. A Salameh opravdu přišel. Šest dní po útoku měli vyšetřovatelé podezřelého. Hanlinovi a Sadowymu se šéfové FBI veřejně omluvili. Právě onen kus kovu byl klíčovým a  v podstatě jediným důkazem, který vyšetřovatele navedl na stopu. 15. března na dně kráteru technici našli tělo. Počet obětí se uzavřel na šesti mrtvých a 1034 zraněných.

Mohamed Salameh najal dodávku.

Mohamed Salameh najal dodávku.

Ještě během března FBI zadržela další tři džihádisty, kteří se podíleli na přípravě útoku. Zatčen byl „i slepý šejk“. Nevidomý duchovní Omar Abdel Rahman radikalizoval v New Yorku a New Jersey mladé muslimy a mezi jeho nejvěrnější stoupence patřili i teroristé, kteří útočili ve WTC. Rahman byl napojen i na Usámu bin Ládina. Z odposlechů agenti FBI zjistili, že „slepý šejk“ nabádal své posluchače, aby útočili na americké vojenské cíle, v případě potřeby i na ty civilní. V roce 1994 byli všichni odsouzeni na 240 let bez možnosti předčasného propuštění.

Omar Abdel Rahman - Slepý šejk

Omar Abdel Rahman - Slepý šejk

Dva ze tří přímých účastníků útoku ale chyběli – Júsef a Ismajl utekli. Druhého jmenovaného dopadli v Jordánsku v srpnu 1995, i jeho později čekal trest v USA 240 let.

Júsef, který byl ve spojení s do té doby neznámou organizací al-Káida (v překladu Základna – pomáhala financovat i útok na WTC), utekl do Pákistánu. Tam se ještě během roku 1993 podílel na neúspěšném plánu na atentát na premiérku Benazir Bhuttovou.

Chálid Šajch Muhammad

Chálid Šajch Muhammad

V roce 1994 zahájil plánování teroristické akce jménem Bojinka. Zahrnovaly výbuchy na palubách několika amerických letadel a atentát na papeže Jana Pavla II. při jeho návštěvě Filipín. Na Bojince pracoval se svým strýcem Chálidem Šajchem Muhammadem – pozdějším hlavním organizátorem a „mozkem“ koordinovaného útoku al-Káidy na USA 11. září 2001.

Júsef si potřeboval svoji bombu, kterou sestrojil pro americká letadla, vyzkoušet. 11. prosince 1994 ji propašoval na palubu letu 434 Philippine Airlines z Manily do Tokya. Vystoupil při mezipřistání v Cebu a zavazadlo s bombou nechal na palubě.  Bomba explodovala, když se letadlo blížilo k pobřeží Japonska.

Kabina letu 434 poničeného výbuchem Júsefovy bomby.

Kabina letu 434 poničeného výbuchem Júsefovy bomby.

Japonský obchodník, který seděl na místě po Júsefovi, zemřel, dalších 10 lidí bylo zraněno. Výbuch vytvořil obrovskou díru v podlaze, trup letounu však vydržel. Bomba byla na nesprávném místě, kdyby byla o dvě řady dál u palivových nádrží, byla by exploze pravděpodobně fatální pro všechny. Bomba byla také špatně otočená, většina síly exploze směřovala do těla cestujícího. Posádce se s poškozeným strojem podařilo přistát na Okinawě.

Júsef se vrátil do Manily a začal připravovat nejméně 12 bomb. Týden před začátkem útoků však vypukl v jeho laboratoři požár a on byl nucen uprchnout. Zanechal za sebou i svůj notebook s poznámkami. Stal se jedním z nejhledanějších mužů světa, přesto se mu podařilo proklouznout do Pákistánu. Odtamtud s falešným pasem zamířil do Thajska s dvěma novými bombami - ty měl jeho spolupracovník dostat na palubu amerických letadel společností Delta a United. Júsefův muž ale nenašel odvahu.

Věci zabavené v Júsefově laboratoři na výrobu bomb.

Věci zabavené v Júsefově laboratoři na výrobu bomb.

Na začátku roku 1995 Pákistánci dostali tip na Júsefa a předali ho svým americkým kolegům. Ve stejnou dobu byl ve Washingtonu jmenován novým  šéfem protiteroristického oddělení FBI John P. O’Neill. Ten dokázal v rychlosti vymyslet plán, sestavit a vyslat tým, který spolu s pákistánskou tajnou službou 7. února 1995 Júsefa zatknul v Islámábádu.

Plakát s Júsefem.

Júsef byl pak v New Yorku za několik teroristických činů odsouzen celkem k dvěma doživotním trestům bez možnosti propuštění a k tomu dostal 240 let navíc.

O’Neil se pak stal al-Káidou a Bin Ládinem posedlý, jako jeden z mála upozorňoval na nebezpečí, které pro Ameriku představují. Nadřízení mu ale nevěřili a házeli mu klacky pod nohy. V roce 1997 musel O’Neill z Washingtonu odejít, stal se však brzy šéfem protiteroristického oddělení FBI v New Yorku.

Že měl O’Neill s al-Káidou pravdu, se ukázalo 7. srpna 1998. Ve 3.40 východoamerického času vybouchly náklaďáky plné trhavin před americkými velvyslanectvími v tanzánském Dar es Salaamu a keňském Nairobi. O život přišlo 224 lidí, přes 4000 lidí bylo zraněno. Při útocích zemřelo 12 Američanů, mezi nimi i dva agenti CIA.

Výbuch bomby v keňském Nairobi na americkém velvyslanectví si v roce 1998 vyžádal 213 životů

Výbuch bomby v keňském Nairobi na americkém velvyslanectví si v roce 1998 vyžádal 213 životů

O’Neillovi a jeho spolupracovníkům se pak podařilo překazit několik útoků přímo v USA. 12. října 2000 kotvil americký torpédoborec USS Cole kvůli dočerpání v jemenském přístavu Aden. V 11.18 se k lodi přiblížil malý člun se dvěma muži, který u boku explodoval. Zemřelo 17 Američanů, dalších 39 bylo zraněno. Šéfem vyšetřovatelů přímo v Jemenu byl jmenován O’Neill. Agent s ostrými lokty si ale ve vedení FBI i mezi některými politiky udělal nepřátele.

Otvor po výbuchu dvou sebevražedných teroristů u USS Cole.

Otvor po výbuchu dvou sebevražedných teroristů u USS Cole.

Dospělo to tak daleko, že mu americká velvyslankyně v Jemenu dokonce zrušila víza a tím v podstatě ukončila celé vyšetřování útoku. Na jaře a v létě 2001 nejen FBI, ale i tajné služby, dostaly řadu varování, že USA hrozí velký útok ze strany al-Káidy. Důkazy se hromadily i na O’Neillově stole. Jeho význam v FBI však upadal. Když v červnu přišlo hlášení z Phoenixu o podezřelých osobách navštěvujících leteckou školu, už se k – v očích vedení potížistovi – O’Neillovi nedostalo.

V srpnu 2001, po 25 letech služby, 49letý O’Neill z FBI z donucení odešel. Bývalý speciální agent dostal v New Yorku nabídku s platem 350 tisíc dolarů ročně. 23. srpna 2001 se stal šéfem bezpečnosti WTC. „Dělal jsem si z něj legraci, že to bude jednoduchá práce. Říkal jsem mu, že podruhé už to nevybouchne,“ vyprávěl O’Neillův přítel, novinář ABC News Chris Isham. „John mi odpověděl, že se pletu. Minule to nezvládli, budou chtít tu práci dodělat.“

John O’Neill s partnerkou v New Yorku.

John O’Neill s partnerkou v New Yorku.

V noci 10. září seděl O’Neill v centru New Yorku v baru s přáteli. Usmíval se a vyprávěl, že má dobrou práci a cítí se skvěle. Hovor se přesto stočil na Bin Ládina. O’Neill řekl, že to, co se děje v posledních dnech v Afghánistánu, jasně ukazuje, že se chystá něco opravdu hodně velkého. „Stane se to tady v Americe a bude to brzy.“

Útok na Světové obchodní centrum v roce 2001

O’Neill ráno ještě z WTC volal svým nejbližším, že je v pořádku, ale že v okolí je to strašné, že tam jsou kusy těl. Naposledy byl spatřen ve 49. patře Jižní věže, kde řídil evakuaci. Jižní věž byla napadena uneseným letadlem až jako druhá v 9.03, spadla však jako první v 9.58. O’Neillovo tělo bylo nalezeno v troskách.

Muž, který se podílel na chycení „mozku“ útoku na WTC z 26. února 1993 Júsefa, zemřel ve WTC po útoku naplánovaném Júsefovým strýcem Chálidem Šajchem Muhammademƒ...

  • 4Diskuse


Vojtěch Gibiš

Autor

Vojtěch Gibišvojtech.gibis@lidovky.czČlánky