BRUSEL Největším čistým příjemcem peněz z Evropské unie ze všech členských zemí bylo loni Polsko. Dostalo z Bruselu o více než pět miliard eur (asi 123 miliard korun) víc, než tam odvedlo. Vyplývá to z konečného vyúčtování rozpočtu Evropské unie z roku 2009, které bylo zveřejněno tento týden. Dalšími rekordmany v čerpání peněz z Unie byly Řecko, Maďarsko a Portugalsko.
Česká republika dostala z Unie o 1,6 miliardy eur (necelých 43 miliard korun) více, než byl její příspěvek do unijního rozpočtu. Velkou sumu v poměru ke svému HDP dostala z nových členských zemí také Litva. V jejím případě však je unijní příspěvek navýšen kvůli tomu, že Litva musela na nátlak Evropské unie loni vyřadit z provozu svoji jadernou elektrárnu Ignalina, která pokrývala 70 procent spotřeby elektrické energie země.
Platí i Francie Naopak čistými plátci do evropského rozpočtu byly především země, které stály u zrodu evropské integrace. Tradičně největším přispěvatelem je Německo, které do společného rozpočtu odevzdalo o téměř osm miliard eur víc, než dostalo zpět. Přes šest miliard eur odvedla Itálie a téměř stejnou sumou přispěla Francie. A to přesto, že Francie byla tradičně největším příjemcem evropských zemědělských dotací.
Podstatné příspěvky z rozpočtu ze starých členských zemí naopak dostaly Lucembursko a Belgie. V jejich případě však jde o příspěvky, které opět putují do unijní kasy. Jde totiž o peníze, které země formálně podle statistiky dostanou a poté opět vydají na provoz unijních institucí, jako je Evropská komise (sídlí v belgickém Bruselu) či Evropský parlament (částečně sídlí v Lucemburku). Evropská unie vydala loni na svůj provoz asi sedm procent svého rozpočtu. Letos by tyto výdaje měly klesnout na šest procent z unijního rozpočtu.
Z nových členských zemí více do rozpočtu Unie přispěly, než dostaly, Malta či Kypr.
Zmenšit, nebo zvětšit?
Čistí plátci do unijního rozpočtu v čele se starými členskými zeměmi pochopitelně chtějí současnou situaci změnit a tlačí na snížení svého čistého příspěvku nebo alespoň zmenšení celého unijního rozpočtu. Naproti tomu Evropská komise by chtěla unijní rozpočty v dalším období, tedy od roku 2013, výrazně zvětšit.
Například Michel Barnier, komisař pro vnitřní trh, chce získat další peníze na stavby silnic a železnic, podporu výzkumu, středních a malých podniků a také pro výzkum vesmíru. Podle něj je třeba podpořit hospodářský růst v Evropě a mělo by se zvážit, zda by si na to Unie neměla půjčit na finančních trzích. „Musíme zvážit myšlenku vydání evropských dluhopisů,“ prohlásil nedávno v Bruselu.
Jak budou vypadat unijní rozpočty po roce 2013, by se mělo rozhodnout v létě příštího roku.
***
KoliK dávají a dostávají státy Evropské Unie (v miliardách EUR)
dostává z EU dává do EU
Německo 11,71 20,50
Francie 13,63 20,09
Itálie 9,37 15,41
Británie 6,24 10,1
Nizozemsko 1,84 3,34
Dánsko 1,33 2,49
Finsko 1,20 1,81
Rakousko 1,81 2,31
Švédsko 1,45 1,85
Irsko 1,38 1,53
Kypr 0,17 0,19
Malta 0,07 0,06
Slovinsko 0,61 0,42
Španělsko 11,61 11,17
Slovensko 1,19 0,71
Litva 0,71 0,21
Estonsko 0,72 0,16
Bulharsko 0,98 0,39
Belgie 5,63 4,66
Lucembursko 1,45 0,28
Lotyšsko 1,79 0,33
Česko 2,95 1,37
Rumunsko 2,95 1,34
Portugalsko 3,72 1,63
Maďarsko 3,56 0,91
Řecko 5,43 2,42
Polsko 9,25 3,13
