ČESKÉ BUDĚJOVICE Hospoda, kostel a polorozpadlé zemědělské budovy, které už nikdo nevyužívá. Takový je v roce 2010 typický obrázek mnoha českých vesnic.
Radní Jihočeského kraje ale údajně našli způsob, jak neutěšený vzhled obcí se starými nevyužívanými kravíny, vepříny či stodolami aspoň trochu zlepšit. Na základě zkušeností z Belgie chtějí přesvědčit ostatní kraje i vládu k vytvoření programu, který by umožnil čerpání evropských dotací na přeměnu chátrajících stavení k jiným, zejména turistickým účelům. Mohly by z nich vzniknout například turistické ubytovny, kulturní zařízení, penziony nebo vesnická muzea.
Zástupci Agrární komory i mnozí zemědělci tuto iniciativu vítají, jsou ovšem skeptičtí k tomu, zda by se v Česku k evropskému příspěvku našlo i dost peněz z domácích zdrojů. „V Belgii se taková přeměna nevyužívaných zemědělských usedlostí skutečně daří, a to díky velmi propracovanému systému čerpání evropských dotací,“ řekl LN vedoucí kanceláře Jihočeského kraje v Bruselu Petr Soukup. O dotaci v maximální možné výši 35 % celkové investice sice žádá vlastník, ovšem s podporou příslušné obce a za pomoci několika vládou speciálně vytvořených institucí. „Mnoho budov, které už nesloužily k zemědělským účelům, se tak dnes využívá v turistickém ruchu, což pomáhá jak zemědělcům, tak obcím,“ tvrdí Soukup.
Dva radní Jihočeského kraje se byli minulý týden v Belgii přesvědčit, jak zdejší systém funguje a rádi by ho aplikovali i na české poměry. „Pouze v regionálním měřítku by to ale nemělo cenu. Musí to být iniciativa na celostátní úrovni,“ řekl LN jihočeský radní Karel Vlasák. Vedení Jihočeského kraje proto chce jednat s Asociací krajů, aby společně předložili vládě návrh na vytvoření speciálního dotačního programu.
Zemědělská stavení v Belgii byla jiná než česká „Zavedení takového systému by bylo velmi složité, ale vzhledem k množství opuštěných zemědělských stavení, která hyzdí českou krajinu, by se mělo vyplatit,“ uvedl Vlasák. Hlavní iniciativa ale podle něj musí vycházet od obcí a vlastníků usedlostí, kteří by měli sami přijít s nápadem, co by s opuštěnými budovami chtěli podniknout.
Podle prezidenta Agrární komory ČR Jana Veleby je problém v tom, že v Česku vypadají zemědělské usedlosti jinak než v Belgii a obecně i v celé západní Evropě. V dobách socialismu se totiž po násilné kolektivizaci hospodařilo s půdou velmi extenzivně, na rozdíl od západního systému většího množství malých farem. „Zbyly nám tisíce velkých budov kravínů, vepřínů, stodol, které se rozpadají a zarůstají kopřivami,“ řekl LN Veleba. Přestavba takových rozlehlých stavení by byla podle něj zřejmě mnohem dražší než třeba úprava stodoly na malé farmě.
„Jsem velmi skeptický k tomu, že se dnes v Česku podaří najít peníze na nutné spolufinancování takových projektů. Každý pokus, který by přispěl k rekonstrukci starých zemědělských budov, ale vítám a fandím mu,“ řekl Veleba. V Česku podle něj za posledních dvacet let poklesly stavy skotu a vepřů takřka o polovinu, což vypovídá o tom, kolik stavení ztratilo původní využití.
Někde evropské peníze nepotřebovali Někteří zemědělci však tvrdí, že přeměna kravínů, vepřínů či stodol nemusí být zcela závislá na evropských či vládních dotacích. „Když se podíváte po krajině, někde usedlosti už dávno bez problémů slouží jiným účelům, našlo se pro ně využití pro jiné druhy podnikání,“ řekl LN jihočeský soukromý zemědělec Zdeněk Houška.
Na dalších místech ale opuštěné kravíny či vepříny skutečně hyzdí obce a pomalu se rozpadají. „Je to také kvůli tomu, že majitelé za budovy někdy chtějí miliony a když je nedostanou, raději nechají kravín chátrat,“ uvedl Houška. Problémem jsou také složité majetkové vztahy, kdy pozemek pod budovou patří někomu jinému než budova. „A vlastníci se nemohou dohodnout,“ tvrdí Houška. On sám údajně část svých nevyužívaných zemědělských budov bez problémů prodal, ovšem za cenu, která byla oboustranně výhodná i pro nového majitele.
