AMSTERDAM Nizozemské Antily, autonomní součást Nizozemského království v Karibském moři, přestaly počínaje nedělí 10. října existovat. Z pěti ostrovů, které byly obsazeny Nizozemskem v 17. století, budou tři (Saba, Sint Eustatius a Bonaire) plně integrovanou součástí Nizozemska a dva (Curaçao a Sint Maarten) se stanou de facto nezávislými státy v rámci nizozemské monarchie. Obyvatelé Nizozemských Antil toto nové členění schválili v referendech v uplynulých letech.
Ostrovy Saba, Sint Eustatius a Bonaire, kde žije celkem na 20 tisíc lidí, se stanou plně integrovanou součástí Nizozemska, zhruba na úrovni okresů. Obyvatelé těchto ostrovů, kde se dosud platilo americkým dolarem, budou volit v nizozemských parlamentních volbách.
Naproti tomu Curaçao a Sint Maarten budou mít každý svého premiéra, vládu, parlament a jako platidlo budou prozatím používat dál vlastní měnu, gulden Nizozemských Antil, který je pevně svázán s americkým dolarem.
Nizozemské Antily se skládaly ze dvou skupin ostrovů vzdálených asi 800 kilometrů. Pod Nizozemské království dosud vedle Antil spadala ještě jedna bývalá kolonie: Aruba. Od neděle se bude království skládat ze čtyř částí: Nizozemska, Aruby, ostrova Curaçao, kde žije asi 140 tisíc lidí, a části ostrova Sint Maarten s asi 40 tisíci lidmi.
Nové státoprávní rozdělení bude mít nejspíš vliv i na sport, protože sportovci Nizozemských Antil se účastnili řady soutěží. Kupříkladu již od roku 1952 závodili na letních olympijských hrách, ze Soulu 1988 přivezl Jan Boersma stříbrnou medaili v jachtingu.
