BAD MITTERNDORF / PRAHA Vzduchem se Antonín Hájek nesl lehce jako orlí pírko. Plachtil nekonečně dlouho, až nakonec přistál půl metru za hranicí 200 metrů.
Nikdo jiný ze světových es se při včerejší kvalifikaci Světového poháru v letech na lyžích v rakouském Bad Mitterndorfu dvoustovky nedotkl, což znamenalo, že český skokan se stal králem pátečního odpoledne. V době, kdy čeští skokani zatím marně hledají svoji tvář, tedy zpráva snad z říše snů.
Tím spíše, že se jedná o Hájka, jehož dramatický životní příběh z poslední doby vyvolává dodnes mrazení i obdiv k jeho vůli.
Život mu zachránil mobil Před necelými dvěma roky totiž se svým vozem těžce havaroval. V Harrachově, pár stovek metrů od domu, kde žije.
Záchranka ho tehdy s vážnými zraněnými vezla do liberecké nemocnice, přičemž jeho život mu chvílemi už z těla unikal...
„Zachránil mě mobil v kapse,“ vzpomíná Hájek na hrůzné chvíle. „Probudil jsem se v noci z bezvědomí na silnici a nemohl se postavit na nohy. V kapse jsem ale naštěstí nahmatal telefon a zavolal tátovi.“
Lékaři museli zastavit krvácení do břicha, operovali mu pánev, po ráně do zad měl skřípnuté nervy a omezenou hybnost levé nohy.
„Na skoky jsem v prvních týdnech ani moc nemyslel, hlavně jsem si přál, abych se vůbec vrátil do života,“ povídá drobný dvaadvacetiletý chlapík, který krátce před autohavárií vytvořil ve slovinské Planici český rekord 219 metrů.
Levá noha se dost dlouho nelepšila, a Hájek nějaký čas jezdil na vozíku. Pak vzal do ruky berle a loni v květnu mu při poslední operaci vyndali z pánve poslední železa, destičky a šrouby.
„V tu chvíli jsem věděl, že se zkusím vrátit na můstky,“ říká.
Na jaře si poprvé skočil na harrachovském můstku HS 30, kde trénují malé děti, vážně ale začal trénovat až v létě.
V zimě okusil závody Kontinentálního poháru, a když krátce před Silvestrem skončil v Engelbergu druhý, reprezentační kouč David Jiroutek si řekl, že mu dá šanci.
A Hájek se mu odvděčil skvostně. Při včerejším tréninku dokonce přistál na 212 metrech a na mraky rozsekal zbytek světa včetně fantomů Ammanna či Schlierenzauera.
„Hodně jsem se na lety těšil,“ povídá Hájek. „Že to ale bude lítat až takhle daleko, to jsem si asi nemyslel. I těch 212 metrů, což je tři metry za rekordem můstku, se ale dalo v pohodě odjet.“
A potvrdil, že s gratulací přišla pěkná řádka skokanů. Ostatně jeho příběh je mezi soupeři dostatečně známý.
„Super! Super! To byl návrat do Světového poháru!“ radoval se Jiroutek. „Tonda mě moc potěšil, potvrdilo se, že se cit pro lety nezapomíná.“ Hájek si vyzkoušel i novou kombinézu, která se dokonale osvědčila.
„Před víkendovými závody ji ale musíme bedlivě zkontrolovat, jestli ve všech parametrech odpovídá pravidlům,“ dodával Jiroutek.
„Po tom, co v pátek Tonda předvedl, po nás totiž všichni půjdou jako slepice po flusu...“
Hájek navíc dost razantně zasáhl i do řešení nominační otázky pro olympiádu ve Vancouveru a Jiroutkovi možná lehce zamotal hlavu.
„Ale moc příjemně,“ bavil se trenér. „Nepochybuju o tom, že v téhle formě se může prosadit i na velkém můstku na olympiádě.“
***
Milníky Co Hájek prožil
Největší úspěchy: Juniorské MS (2005) - 4. místo, SP (2007 Lahti) - 6. místo, držitel českého rekordu 219 metrů.
Osudové chvíle: Kvůli potížím s kyčlí nemohl odjet na olympijské hry do Turína (2006), po autohavárii (duben 2008) přišel o MS v Liberci. Teď bojuje o olympiádu ve Vancouveru.
