„Teď je opravdu znát zvýšený zájem, proti běžnému období poptávka vyskočila až o 300 procent. Tu obtížnou situaci musí řešit spousta velkých firem,“ uvedl Martin Nesrsta ze společnosti GiTy.
Úplně stejně přitom mluví i další oslovené společnosti. „Dopady se částečně kryjí s naší aktuální kampaní, naše obchodní oddělení nicméně od začátku měsíce hlásí zvýšení zájmu o více než 300 procent,“ potvrdil Patrick Korz, technický ředitel společnosti CNC.
Videokonference v posledních dnech mají postaráno o masivní propagaci, na dálku se musela konat například mimořádná pondělní schůzka ministrů dopravy Evropské unie. Kromě krizových pronájmů proto obchodníci počítají i s růstem dlouhodobých zakázek.
„Očekáváme, že organizace, které si technologii pro spolupráci na dálku vyzkoušejí, ať už pod tlakem okolností nebo prozíravě předem, nebudou mít důvod ji nepoužívat i nadále. Jednoduše zjistí, že to šetří čas a peníze,“ řekl Korz.
Erupce islandské sopky je pro rychle rostoucí odvětví dalším velkým impulzem poté, co zájem o videokonference všeobecně pozvedla hospodářská krize i velké epidemie obávaných nemocí typu SARS nebo prasečí chřipky.
„Společnosti se již delší dobu snaží snižovat náklady a v posledním roce to ještě zesílilo. Situace je tak letos celkově lepší bez ohledu na současný výpadek letecké dopravy. Ve srovnání s loňským rokem prodáváme o 40 až 60 procent víc,“ prohlásil Nesrsta.
Význam odvětví dokazuje i nynější akvizice společnosti Cisco, která tento týden za více než 3,3 miliardy dolarů koupila konkurenta Tandberg, a stala se tak největším hráčem na globálním trhu.
„Načasování je velice dobré. Celý trh roste a důsledky oblaku sopečného prachu nebudou jen tak zapomenuty,“ komentoval to Even Zimmer, výkonný ředitel společnosti Videoworks pro agenturu Reuters.
Obecně přitom platí, že právě podobné katastrofy jsou pro pořádání videokonferencí velkou vzpruhou. „Například díky epidemii SARS začali lidé objevovat, že takové nástroje mohou být velice užitečné. Nyní jsme už ve druhé fázi a firmy je začaly opravdu používat,“ popsal Pavel Šimonek, jednatel společnosti VisualGate.
S dalším růstem proto počítají i české podniky, které v oblasti působí. „V našem odvětví zatím každý rok představuje strmý vzestup způsobený tím, jak víc a víc odvětví nachází výhody spolupráce na dálku a jejich partneři a konkurenti je pak následují,“ řekl Korz.
Prostor pro expanzi dálkové komunikace na úkor osobních cest je každopádně značný. Podle analytika Jaromíra Beránka ze společnosti MaG Consulting tvoří firemní cesty až 6 procent celkových příjmů z mezinárodní letecké přepravy a firemní zákazníci tak jen u nás prolétají částku pohybující se v milionech korun denně.
„U většiny obchodních letů není doopravdy nutná osobní účast. Tam jde jenom o to, že ti lidé mají možnost cestovat a někdo jim to toleruje. Třeba v případě Bruselu by videokonference jednoznačně ušetřily miliardové částky. Ale to je asi politicky neprůchodné, protože ti lidé se potřebují proletět a potřebují se někam podívat,“ myslí si Martin Nesrsta.
Celosvětové virtuální schůzky za pár korun
Levnější než létání
V době hospodářské krize videokonference přímo konkurují aerolinkám, protože firmám dovolují rušit drahé obchodní cesty. Ty přitom tvoří až 6 procent příjmů cestovního ruchu. V současnosti nabízejí přenos obrazu i zvuku v nejvyšší kvalitě včetně formátu HD a vystačí přitom s běžně dostupným internetovým připojením. Různě se také snaží simulovat chybějící osobní kontakt.
Cena za profesionální vybavení se podle požadavků na kvalitu a možnosti systému a počtu napojených míst může pohybovat od stovek tisíc až po miliony korun. Provoz je však téměř zdarma. Popularita videokonferencí se výrazně zvýšila například během epidemie nebezpečného viru SARS a napomáhají jí všechny neobvyklé události, které lidi odrazují od cestování.
