Zánět středního ucha postihuje nejčastěji děti ve věku od tří měsíců do osmi let. „Je to především kvůli tomu, že Eustachova tuba je u malých dětí širší a kratší, má jiný sklon. Nosní mandle je navíc v dětství imunologicky velmi aktivní a při zvětšení utlačuje Eustachovu tubu,“ vysvětluje doktorka Maja Stříteská, která dlouhodobě spolupracuje s portálem lekarionline.cz.
Zalehlé uši bývají prvním příznakem onemocnění Mezi první příznaky akutního zánětu středního ucha patří rýma spolu s pocitem zalehnutí uší, které značí uzavření Eustachovy tuby. Ve středouší začíná podtlak, a pokud ani opakovaným usilovným polknutím či zívnutím nedojde k odlehnutí, je to už podstatný varovný signál. Postupně pak nemocný pociťuje tlak v uších a poté přichází výrazná bolest a teploty.
„Typický průběh je, že po několika málo dnech rýmy a někdy i okamžitě s nástupem rýmy, zhoršeného dýchání nosem a teploty, začne dítě bolet ucho. U zcela malých dětí, které ještě neumějí své bolesti popsat, patří k varovným signálům to, že jsou neklidné, plačtivé, tahají si za ouško, lehají si na něj, v noci nespí a pláčou. Většinou se bolest stupňuje během dne spolu s teplotou a večer dosahuje maxima,“ popisuje doktorka Stříteská.
Vzhledem k tomu, že podstatou nemoci je nesprávná funkce Eustachovy tuby, která špatně ventiluje středouší a tím dochází k podtlaku a následnému přenesení infekce z nosohltanu, je hlavním úkolem léčby obnovit ventilaci středouší, tedy v podstatě rázná léčba rýmy či zahlenění horních cest dýchacích obecně.
V časné fázi onemocnění není potřeba propichovat bubínek Konkrétní léčba vždy závisí na pokročilosti zánětu. „Pokud přijdou rodiče s dítětem ve fázi počínajícího zánětu středouší, kdy je zatím bubínek vpáčený, i když už bývá velmi bolestivý, dostane dítě jen nosní kapky a analgetické kapky do ouška, eventuálně mukolytika, která zvyšují tvorbu hlenu a tím čistí sliznici dýchacích cest,“ informuje doktorka Maja Stříteská.
Vhodné jsou nosní kapky typu Olynth či Nasivin, které způsobují splasknutí oteklých sliznic, a tím mohou dosáhnout i volnosti ústí Eustachovy tuby. Často se jejich pomocí a případně odsáváním hlenu z nosu zabrání rozvoji středoušního zánětu.
„Pokud je už bubínek zanícený a vyklenutý, většinou se propíchne a sekrece se nabere na bakteriologickou kultivaci. Dítě dostane opět nosní kapky a antibiotika nebo se dle jeho stavu může počkat až do výsledku výtěru,“ říká dále doktorka Stříteská.
Běžte s dítětem k lékaři dříve, než bubínek praskne Ke spontánnímu prasknutí bubínku dochází ve chvíli kritického tlaku středoušní sekrece, která se v oušku nahromadila a nemá kudy odtéct. Tlačí na bubínek, ale také na vnitřní ucho a může ho poškodit.
„Proto se bubínek propichuje, když je hodně vyklenutý a je jasné, že tekutina nemá kam odtéct a hrozí prasknutí,“ vysvětluje doktorka.
Po ošetření se podle nálezu na bubínku naplánují kontroly, které jsou podle doktorky důležité až do doby, než je středouší opět vzdušné a bez sekrece, což může trvat i měsíce.
Nemoc raději nepodceňujte Pokud se ale tělo vypořádá dobře s rýmou, pak se může samo vypořádat i s akutním zánětem středního ucha.
Přesto raději toto onemocnění nepodceňujte. Nedostatečně vyléčené může přejít do chronické fáze, a navíc v akutní i chronické fázi může způsobit zhoršení sluchu, a dokonce i úplnou hluchotu. K té dochází v případě, že infekce přestoupí do vnitřního ucha. Trvalé poškození sluchu či úplnou hluchotu pak doprovází i poruchy rovnováhy, zvracení či vznik ušního šelestu. Infekce se může dostat až na mozkové pleny a způsobit jejich zánět - meningitidu.
Nejčastější komplikací akutního zánětu středního ucha je ale hnisavý zánět kosti za uchem, takzvaná mastoiditida.
K akutnímu zánětu středního ucha se mohou přidat také zánětlivé změny spádových krčních uzlin či žil v blízkosti ucha.
Chronický zánět může vést až k operaci Chronický zánět středouší vzniká nejčastěji po opakovaných zánětech. Může však vzniknout i po prvním těžším středoušním zánětu, a to především u dítěte s neléčenou zvětšenou nosní mandlí. „Jeho podstatou je neúplné uzdravení po akutním středoušním zánětu. Ten se projevuje především postupnou ztrátou sluchu dítěte. U necelistvých bubínků dochází i k opakovaným výtokům z ouška,“ informuje Stříteská.
Chronický zánět středního ucha má několik stadií. „V těch časných, která navazují na akutní onemocnění, se léčí před e v š í m správnou péčí o nosní mandli a co nejrychlejší obnovu funkce Eustachovy tuby. Pokud se to nepodaří do tří měsíců, provede se chirurgický zákrok na oušku v celkové anestezii. Jedná se o propíchnutí bubínku, odsátí patologické sekrece ze středouší a většinou vložení ventilační trubičky do bubínku. Ta bude dočasně plnit funkci Eustachovy tuby, tedy provzdušňovat středouší. Zároveň se většinou v jedné celkové anestezii provede i adenotomie, tedy odstranění nosní mandle,“ vysvětluje doktorka. Léčba bývá dlouhodobá.
Důležitá je prevence, dětem nasaďte čepice a šály Abyste u svých dětí infekci předešli, je důležité, aby byly vždy teple oblečeny a podle doktorky bychom neměli zapomínat na čepici a šálu volně uvázanou přes ústa, aby dítě zbytečně nevdechovalo mrazivý vzduch. Doma je dobré vzduch zvlhčovat a nepřetápět. Pokud dítě dostane rýmu, měli byste polohovat postýlku. Nejdůležitější je však naučit dítě správně smrkat. Podstatné je i dítěti často do nosu stříkat izotonické nosní a anemizační spreje, které odstraňují otoky, aplikují se tři- až pětkrát denně.
Doktorka doporučuje používat i mukolytika, která jsou volně prodejná, a u malých dětí je dobré mít doma od lékaře antihistaminika v kapkách.
***
Jak vzniká akutní zánět středního ucha * Akutní zánět středního ucha vzniká na základě nefungující ventilace Eustachovy tuby, což je malá trubička vedoucí z přední části středouší do nosohltanu. Tato trubička je většinu doby splasklá a otevírá se pomocí svalů hltanu při každém polknutí či zívnutí. Vyrovnává tlak vzduchu ve středouší oproti okolí. * K nefunkčnosti dochází při rýmě, zvětšené nosní mandli, zánětu vedlejších dutin nosních a podobně. * Ústí Eustachovy tuby je ucpáno nateklou sliznicí či zvětšenou nosní mandlí, začne se v něm vyčerpávat vzduch a vzniká podtlak. Ten dráždí sliznici k tvorbě tekutiny. Pokud se Eustachovu tubu podaří otevřít, dojde k rychlé snaze o nasátí vzduchu z nosohltanu. Když je v něm i zánět, vzniká akutní zánět středouší.
