Doposud neznámá zpracovna uranu se podle dostupných informací nachází uvnitř hory nedaleko města Kóm. Jde o prostory patřící elitním Revolučním gardám, které byly v minulosti využívány k testům raket. Místo leží v severní části Íránu relativně blízko města Natanz, kde je umístěna doposud jediná známá zpracovna uranu. Výstavba druhého, podzemního zařízení začala někdy kolem poloviny roku 2006 a údajně ještě nebyla dokončena. „Čára v písku“ Teherán své oznámení prezentoval jako důkaz transparentnosti íránského jaderného programu, navíc prý pouze mírového. Ve světě ale zpráva vyvolala výjimečně jednotné odsuzující reakce, byť různě silné. To vše zhruba týden před začátkem napjatě očekávaných rozhovorů mezi Íránem a světovými velmocemi. „Írán porušuje pravidla, která musí všechny státy dodržovat,“ rozčiloval se americký prezident Barack Obama, který je jinak zastáncem vyjednávání s Teheránem. Britský premiér Gordon Brown prohlásil, že íránskému režimu je třeba namalovat „čáru v písku“, kam už nemůže. A „znepokojení“ byli zprávami o íránském zařízení i Rusové, kteří jsou jinak známí odporem k tvrdší politice vůči Teheránu.
Kromě faktu, že Írán budování tohoto zařízení tajil, vyvolává znepokojení i povaha budované zpracovny. Podle nejmenovaného amerického experta citovaného agenturou Reuters se zde počítá pouze s třemi tisíci odstředivek na uran, což je pro atomovou elektrárnu – a tedy civilní využití – málo. Naopak na výrobu náplní pro jaderné bomby by to prý stačilo.
