* Chápal jste ultimátum od vedení tak, že v případě porážky sám rezignujete, nebo počkáte na to, až budete oficiálně odvolán?
Myslím, že na tiskové konferenci to bylo řečeno jasně.
* No právě. Tam bylo řečeno, že podáte rezignaci.
Přesně tak.
* Dovedete si představit, co budete dělat v dalších dnech dál?
Asi ano. Zatím to ale opravdu nechme být. Stát se může ledacos.
* Dorazíte v úterý do Edenu?
Mám tam nějaké věci, takže bych se tam každopádně měl objevit, ať už to dopadne jakkoliv. Jsou tam také hráči, se kterými musím něco prohodit.
* Říkal jste jim něco výjimečného i před zápasem s Baníkem?
Jenom to, že okolnosti zápasu byly moje osobní záležitost, tak aby se jich to nějak nedotklo. A neprojevilo se to na jejich výkonu.
* Říkali naopak něco oni vám? Že za vás budou bojovat?
Odhodlání jsem tam cítil. Když se ale proti Ostravě dopustíte takových chyb, je těžké to otáčet.
* Neměl jste pocit, že byli hráči kvůli zmíněnému ultimátu pod zbytečně velkým tlakem?
To se musíte zeptat jich, já jim do hlav nevidím. Cítil jsem, že chtěli odehrát dobrý výsledek, a to je pro mě to nejpodstatnější.
* Slavia doteď na Bazalech neprohrála téměř dvanáct let. Nemrzí vás, že porážka zrovna tady vás může třeba připravit o místo?
Takhle nad tím nepřemýšlím. Pokud mám skončit, nespojuju to s tím. Už to, že tady Slavia tak dlouho neprohrála, bylo mimořádné. A každá série musí jednou skončit.
* Zažil jste někdy tak těžký zápas?
Bylo jich hodně. Třeba na začátku sezony, když jsme nepostoupili přes Tiraspol. Hodně krušně mi bylo také o přestávce odvety v Bělehradu... Na to nikdy nezapomenu.
* Nelitujete teď, že jste loni neodešel trénovat národní tým?
Prostě jsem se rozhodl zůstat. A ať to teď dopadne jakkoliv, za tu dobu, co jsem ve Slavii, se nám přece jenom něco podařilo dokázat. Těch pozitivních zážitků bylo rozhodně víc než negativních.
* Víte, že byste za dva týdny oslavil ve Slavii páté výročí?
Vím o tom. O to horší je, že se nám teď tak nedaří. Je to to nejhorší, co jsem ve Slavii zatím zažil.
