Obavy z příliš razantního nárůstu cen elektřiny tedy u senátorů převážily nad obavami, které vyvolá sporné snížení plateb za elektřinu ze solárních panelů o 26 procent v následujících třech letech. Nárůst cen elektřiny o víc než pět procent vadil zejména reprezentantům průmyslu, kteří varovali před ztrátou konkurenceschopnosti.
Návrh nyní putuje na stůl prezidentovi. Václav Klaus již dříve uvedl, že se zachová podobně jako ve středu senát. Novelu zákona ani nepodepíše, ani nevrátí poslancům k novému projednání. „Tím umožním, aby zákon nabyl účinnosti, aniž bych s jeho zněním vyjádřil souhlas, který bych musel udělat s velkými rozpaky,“ uvedl Klaus v otevřeném dopisu předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové. Senátoři se po čtyřhodinové debatě nedokázali shodnout na žádných úpravách novely o podpoře obnovitelných zdrojů energie. Jak LN informovaly před dvěma týdny, senátoři z podvýboru pro energetiku měli vážné výhrady právě k návrhu na zavedení „solární daně“. Předseda senátního podvýboru pro energetiku Jiří Bis (ČSSD) přiznává obavy z vlny soudních sporů a arbitráží s investory do fotovoltaiky. Senátoři prý obdrželi řadu právních posudků, které je před přijetím novely zákona varovaly. „Není šťastné, že se zákony s možným dopadem v řádu stovek miliard korun schvalují v takovém spěchu,“ uvedl pro LN senátor Bis. Elektřina ze slunečních elektráren, uvedených do provozu letos a loni, bude podle schválené novely po dobu tří let podléhat srážkové dani ve výši 26 procent. Bezplatné emisní povolenky budou zpoplatněny darovací daní ve výši 32 procent z tržní ceny. Novela také navyšuje poplatky za umístění solárních panelů na zemědělské půdě.
