SOUL Většina drobných vodoměrek, které dobře známe z hladin našich rybníků a méně už pod jejich správným biologickým názvem bruslařky, žije v samčím světě. „Silnější pohlaví“ libovolně určuje dobu a trvání páření. Samice se nemají jak bránit, a tak samci zavrhli jakékoliv dvoření jako ztrátu času. Výjimkou jsou ovšem bruslařky Gerris gracilicornis, které žijí na korejských, čínských a japonských vodách. U těch samci podstupují několikaminutový rituál, během kterého údery nohou hrají na hladinu různé rytmy. Důvod je prostý, zjistili nyní korejští a polští vědci. Samice asijských bruslařek totiž na rozdíl od kolegyň z jiných druhů nevzdaly závody ve zbrojení se samci. Vyvinuly si jakousi „branku“, která chrání pohlavní orgány a brání je před málo dvornými samci.
Obrázek
Emancipované bruslařky
Na rozdíl od jiných druhů ze stejného rodu samice asijských „vodoměrek“ nejsou jen trpným sexuálním objektem a při volbě se rozhodují samy. A to především díky „zátce cudnosti“, která činí jejich pohlavní orgány bez jejich svolení zcela nepřístupnými.
úspěšné páření
samičí genitálie 1
samčí genitálie 2
Ukázka tří různých samčích „rytmů“ / černé tečky vyznačují údery samce do vodní hladiny
Při uchopení samice
Při nástupu na samici
Při spojení
Interval mezi sériemi
jedna série
Interval mezi jednotlivými údery
Graf
Trvání dvoření / v sekundách
při dvou pokusech mohli samci samičce „hrát“ při třetím pokusu vědci samičkám „zacpali uši“, aby samce neslyšely
Výsledky tří pokusů ukazují, že když samci své dvoření nemohou doprovodit zvukem, samice si dávají s rozhodnutím na čas