PRAHA Spisovatel a rozhlasový redaktor, překladatel z francouzštiny a španělštiny Václav Cibula (narodil se 7. 11. 1925 ve Slaném) studoval v letech 1945-1949 srovnávací dějiny literatur u Václava Černého na FF Univerzity Karlovy. Pracovat začal jako literární redaktor v deníku Lidová demokracie, od roku 1964 až do svého odchodu do důchodu roku 1990 pak působil v literární redakci Čs. rozhlasu v Praze. Je autorem mnoha dramatizací a rozhlasových her, některé se hrály v dalších zemích i v zámoří.
Z prozaického díla je významná Cibulova tvorba pro děti a mládež, zejména převyprávění pohádek (Jezero Naděje, Španělské pohádky, Francouzské pohádky), bájí, legend a pověstí (Pražské pověsti, 1972, Nové pražské pověsti, 1981, Čarovný zeměklíč - Tatranské pověsti a báje, 1976, Nejkrásnější mýty světa, 1989), taškářských příběhů (Taškář Ferrazzanu, 1985, Enšpígl, 1986) a středověké hrdinské epiky (Hrdinské legendy staré Francie, 1963, 1973, Cid a jeho věrní, 1978, Meč a píseň, 1970, s V. Hulpachem a E. Fryntou). V komentářích či doslovech zasazoval příběhy do literárních a historických souvislostí.
V knize Život v manéži (1969) zachytil vyprávění člena nejstaršího českého cirkusového rodu - Karla Kludského. Zvláštní jazykovou formu má soubor Meč a píseň, pověsti starých časů (1970), který se věnuje pověstem různých evropských zemí.
Václav Cibula byl velmi pilným překladatelem z francouzštiny a španělštiny, přičemž i v tomto oboru se hodně orientoval na mladé čtenáře. Mezi autory, které přeložil a převyprávěl do češtiny, jsou mj. René Clair (filmový scénář Velké manévry,1957), Jean-Paul Clébert (Zajatci tmy, 1958), Maurice Leblanc (Arsene Lupin contra Herlock Sholmes, 1971), Prosper Mérimée (Deset francouzských novel, 1959), Vicente Ibánez Blasco (Vinné sklepy, 1956), Cervantes (Bdělý strážný, 1955) a mnozí další.
