Pátek 10. května 2024, svátek má Blažena
130 let

Lidovky.cz

Židovská mafie na Aljašce

Česko

Americký prozaik Michael Chabon se v nejnovější knize Židovský policejní klub vydal na Aljašku. V jeho románové fikci tam byli v polovině 20. století přesídleni evropští Židé.

V románu Úžasná dobrodružství Kavaliera & Claye, v próze Konečné řešení i v nyní česky vydaném Židovském policejním klubu se americký prozaik Michael Chabon vrací do poloviny 20. století, přesněji řečeno do doby druhé světové války. A ještě přesněji, pokaždé se vlastně jedná o důsledek Hitlerova vyvražďování evropských Židů.

V Úžasných dobrodružstvích, která vyšla česky v roce 2004, se jednomu z dvojice hlavních hrdinů podařilo uniknout před Hitlerem z Prahy. V Konečném řešení (česky 2007), které znovu oživuje slavnou postavu Sherlocka Holmese, se zas v Anglii ocitá syn berlínského doktora, jemuž se podařilo uniknout transportu.

Židovský policejní klub (2007) pro změnu nabízí obraz toho, jak by to vypadalo, kdyby se uskutečnil návrh amerických politiků pocházející z roku 1940 - nabídka k osídlení části Aljašky, pokud by to na Blízkém východě nedopadlo. Jak víme, tak to tam pořád tak úplně nedopadlo... Návrh spojený s Aljaškou zní nicméně podobně bizarně jako plán nacistů vystěhovat Židy na Madagaskar - i o něm je v románu zmínka.

Máme nový případ Michael Chabon (1963) tedy sáhl v novém románu po tzv. alternativní historii - co by bylo, kdyby... Na první pohled se zdá, že autor se zkrátka snažil najít atraktivní, neohrané téma, a pak je - minimálně ze svého pohledu - našel. Lze se samozřejmě ptát, zda v tomto románu lze najít nějakou osobní výpověď - nicméně již bylo naznačeno, že dílo Michaela Chabona je tematicky poměrně kontinuální.

Hloubání o autorových motivacích pro zkonstruování tohoto dvojnásobně fiktivního světa je proto lépe nechat stranou. Raději se zaměřme na to, „jak je to uděláno“, navíc když Richard Podaný v doslovu správně upozorňuje, že se prozaik vydal - opět - na území žánrové literatury. A tak to na začátku Židovského policejního klubu vypadá, že Michael Chabon nabídne nejen atraktivní prostředí, ale rovněž kriminální případ.

Hlavním hrdinou zde je totiž policista Meyer Landsman. Je to detektiv, jak má být. Se ženou se rozešli, žije v hotelu, má kladný vztah k alkoholu, nicméně je neustále ve střehu, čmuchající - zkrátka sympaťák, který má své chyby, ale pořád se snaží dosáhnout „spravedlnosti“. Jeho parťákem je bratranec Berko Shemets, napůl Žid a napůl indián. Vůbec celá rodina hraje v románu podstatnou roli - jak na straně policistů, tak na straně zločinu.

V hotelu, kde Meyer dočasně žije, byl usmrcen muž, jenž holdoval heroinu. Detektivka v pozoruhodném prostředí tedy může začít... Nebo ne? Michael Chabon v předešlých dílech uměl zaujmout především výraznými postavami, které dokázaly i zakrýt v závěru poněkud troskotající příběhové konstrukce. Čtenář opravdu Úžasnými dobrodružstvími procházel společně s ústřední bratraneckou dvojicí. Meyerovo vleklé vyšetřování Dobrá detektivka také výraznou hlavní postavu potřebuje - a tu tedy Michael Chabon umí. Jak to, že Meyer a Berko, ač nic si nenalhávající plebejci, tedy působí tak nedotaženě, jako figury - pěšáci, střelci nebo králové? (Šachy jsou dalším z důležitých motivů románu.) Také vyšetřování je značně nedynamické, tedy alespoň v podání amerického prozaika.

Hlavním kladem románu tak je nakonec právě popis bizarně pokřiveného aljašského prostředí a jeho osídlenců. Nicméně jeden komponent k stvoření zdařilého románu nestačí, zvlášť když je poměrně rozsáhlý. Michaelu Chabonovi skutečně není proč vyčítat, že se vrhl na žánrovou literaturu, jen si lze povzdychnout, že to ke vzniku vzrušujícího díla nevedlo.

Do českého prostředí Michael Chabon vtrhl jako mladý objev Úžasnými dobrodružstvími, ověnčenými Pulitzerovou cenou. Následoval sympatický povídkový soubor Modelový svět (česky 2006). Konečné řešení a Židovský policejní klub ale přinesly rozpaky a dojem, že od tohoto autora už se asi ničeho pozoruhodného nenadějeme. Abychom ale nekončili negativně. Při čtení Židovského policejního klubu se lze alespoň hřát myšlenkou, že příběh přece jen nabere ostřejší tempo a jeho hrdinové získají ostřejší kontury. Román se totiž rozhodli zfilmovat bratři Coenové. To jsou ti, kteří natočili snímek Tahle země není pro starý podle románu Cormaca McCarthyho.

HODNOCENÍ LN

Michael Chabon: Židovský policejní klub

Přeložil David Záleský a Martina Záleská Odeon, Praha 2008, 400 stran

Autor: