Wernher von Braun byl nesmírně charismatickým člověk, na něhož existují dva zcela protichůdné názory. Pro jedny hlavně otec nacistické raketové zbraně V-2, která za války rozsévala smrt mezi civilním obyvatelstvem. Pro druhé především geniální raketový odborník, který stál v čele vývoje a stavby obří rakety, jež dopravila první vyslance lidstva na Měsíc.
Autor knihy o von Braunovi, Bob Ward, pracoval od konce 50. let jako novinář v Huntsvillu ve státě Alabama, kam na konci 40. let americká armáda přesunula svůj raketový výzkum a kde posléze zakotvil i von Braunův tým. Po dvě desetiletí sledoval von Braunovu práci, psal o ní a nejednou se s ním setkal. Tehdy i v pozdějších letech posbíral mnoho materiálu, který mu umožnil napsat živý a velmi čtivý životopis, proložený množstvím osobních vzpomínek von Brauna a jeho přátel a spolupracovníků. Wernher von Braun se narodil v roce 1912 v aristokratickém prostředí šlechtického rodu ve Východním Prusku. Už od dětství projevoval velké nadání, které zprvu oscilovalo mezi uměním a vědou či technikou; ta nakonec převážila. Dovedl se bezmezně zapálit pro cíl, kterého chtěl dosáhnout, projevoval silné vůdčí sklony. Už von Braunovy začátky v oblasti raketové techniky ukázaly i jeho silné oportunistické sklony. Vždy bral rakety jako prostředek, který v budoucnu umožní člověku let na Měsíc či dál do vesmírného prostoru, přesto však na počátku 30. let neopovrhl štědrými finančními prostředky armády, která v nich ovšem viděla prostředek především bojový. Von Braunův oportunismus pak nepochybně stál i za jeho pozdějším členstvím v SS. „Německá“ historie Wernhera von Brauna skončila ke konci války dobrodružným únikem skupiny jeho inženýrů a techniků na jih do Bavorska a posléze útěkem k Američanům.
Zatímco v Německu za války bylo pro von Brauna nebezpečné o letech do vesmíru jen hovořit, v USA se mohl za svým životním snem vydat bez obav. Triumf slavil, když jeho raketový tým vypustil první americkou družici Explorer 1, a tím alespoň mírně pozvedl sebevědomí Američanů, otřesené starty sovětských sputniků.
Už pod křídly kosmické agentury NASA, záhy jako ředitel jejího největšího střediska v alabamském Huntsvillu, se stal vůdčí osobností vývoje lunárních raket Saturn. V červenci 1969 sledovalo historické přistání Apolla 11 na Měsíci odhadem více než půl miliardy lidí v přímém televizním přenosu. Wernher von Braun se stal národním hrdinou Ameriky. Zanedlouho však čekalo na Wernhera von Brauna i na celý americký vesmírný program údobí podstatně hubenější. Život „doktora Vesmíra“ se uzavřel 16. června 1977.
***
VYŠLO ČESKY
Doktor Vesmír. Život Wernhera von Brauna Bob Ward Přeložil Tomáš Jeník. Vydalo nakladatelství BB art, Praha 2008. 399 stran.
