HAMBURK/PRAHA Čtrnáct zápasů, čtrnáct vítězství. Takovou bilancí se v profesionálním ringu může pochlubit český boxer Rudolf Kraj (30). V pátek večer jej v Miláně čeká duel, o kterém snil už jako kluk - s Italem Giaccobem Fragomenim se utká o titul mistra světa organizace WBC v polotěžké váze do 90,71 kilogramu. „Taktizovat na italské půdě moc nejde, budu ho muset zbít,“ pravil stříbrný medailista z olympiády v Sydney a člen německé SpotLight před včerejším odletem do Milána.
* LN Blíží se bitva, na kterou jste čekal dlouho - co to s vámi dělá?
Hlídám se, abych nenastydl, kontroluju se jako blázen, ale nervozitě se ubránit nemůžu. V Itálii to bude ještě horší, ale to je normální, už jsem ty stavy zažil mnohokrát.
* LN Do profiringu jste vstoupil v únoru roku 2005. Myslíte, že za sebou máte dlouhou cestu?
Boxovat po třech a půl letech o titul, to docela jde. Co by měl říkat Lukáš Konečný? Mezi profíky je podstatně dýl, vyhrál asi třicetkrát, a přece boxoval o titul až letos v dubnu. Moje cesta nebyla dlouhá.
* LN Naposledy jste boxoval 8. března, kdy jste porazil Američana Godfreye. Nemůže být tak dlouhá pauza překážkou?
Kdepak, to je v profiringu běžné. Všechno se dožene sparingy před dalším zápasem. Což se mi povedlo, jsem dobře připravený, uvolněný, a forma jde nahoru. Ta vždycky přijde nějak sama, ani nevím jak... (úsměv)
* LN Vy jste si ale letos překonal jeden osobní rekord - začátkem léta jste vážil 102 kilogramů. Jak se vám to podařilo?
Úplně normálně! (smích) Po březnovém zápase jsem dva měsíce netrénoval, jen jsem si chodil zahrát fotbal nebo tenis. A hlavně jsem hodně papal česká jídla od maminky a od manželky, protože jsme s rodinou trávili čas doma v Mělníku. Byl jsem takový tlouštík...
* LN Jak se vám pak povedlo se přebytečných kil zbavit?
Taky úplně normálně, trénoval jsem, v létě jsme chodili po polských Tatrách. Teď mám asi kilo navíc, což hravě shodím.
* LN Takže směrem k zápasu ještě upravujete stravu?
V pondělí mi manželka udělala k večeři kuřecí řízek, ale už se suchou rýží. Té teď budu jíst hodně, i když mi nechutná. A těstoviny, ryby. V den zápasu si v hotelu nechám uvařit jen suchou rýži, pak si dám hrozinky a banán, to je všechno. Nic moc, ale budu mít sílu. To je recept od Petra Havlíčka, který se mi už dlouho stará o stravu.
* LN Zatímco vás včera čekala letecká cesta do Milána, manželka vezla děti autem z Hamburku do Mělníka. To je docela štreka...
Takhle to před zápasem děláme vždycky, ona je dobrá řidička. Dvouletá Terezka buď spí, nebo kouká, a už si sama řekne, když chce na záchod. A šestiletý Ruda celou cestu čučí na pohádky.
* LN Před vámi se o titul profesionálního mistra světa utkali v roce 1935 vojenský letec Vilda Jakš a letos Lukáš Konečný, ale neuspěli, vy byste mohl být vůbec první. Nicméně jde taky o peníze - už je máte spočítané?
Spočítané to mám tak, že když vyhraju, bude to ještě daleko lepší, protože s každým dalším zápasem se peníze násobí. To ale neřeším, silnější je titul. Být prvním českým profišampionem by bylo fantastický.
* LN Zmínil jste sparingpartnery. Jak jste si vedl v tomto směru?
Měl jsem dva, jednoho Litevce a Bulhara Smeděreva, který s Fragomenim v dubnu prohrál na body. Začínal jsem vždycky s Litevcem, a když třeba po čtyřech kolech nemohl, přišel Bulhar. A já mu nakládal, takže ke konci se už ani nechtěl prát, zbil jsem je totiž oba. Doufám, že to v pátek prodám.
* LN Jenže zápas se uskuteční v Miláně a soupeřem bude Ital. Nemáte obavy z rozhodčích?
Vím, že to bude těžký, pokud jde o bodovou stránku, ale takové věci mě nesmějí svazovat. Ale taktizovat tam moc nepůjde, zkrátka ho budu muset zbít, aby to bylo jasný. Říká se totiž, že v Itálii je to, pokud jde o bodovou korupci, dost hrozný. Ale nemyslím na to. Když prohraju zaslouženě, je to v pohodě. Jenže když prohrajete s pocitem křivdy, tak se to blbě chroupe. Ital je zkušenější, je mu třicet devět, jenže já jsem rychlejší a agresivnější.
* LN Bude zápas přenášet nějaká česká televize?
Jenom italská, Italové totiž chtěli hodně peněz. I proto jsem rád, že se mi povedlo objednat lístky pro padesátku kamarádů a fanoušků z Česka. Dost jsem se tím stresoval, ale Italové mají na všechno dost času. Já bych chtěl být v ringu rychlejší.
