Zpráva o hercích podle Coppolové

A přesto lze v tomto „popisu jednoho zápasu“ najít autentickou zprávu o odvrácené straně obdivované profese. I ta nejlepší a nejlépe placená hvězda zůstává nájemným tvorem, který je i se svou kreativitou fatálně závislý na druhých. Hrůzu ze slabomyslných dotazů na tiskových konferencích, které film tak dobře předvádí, lze sice zažít i na druhé straně, ale co kdyby, proboha, člověk byl tím zpovídaným... Coppolová přece tak skvěle vystihla panoptikální vlezlost tohoto světa, z kterého není úniku, přinejmenším proto, že dotyčný podepsal smlouvu. Lze se pak divit, že pan Božský (Chris Noth) na nakomandovaném interview není nadšen, když se dozví, že „vypadá unaveně“, a tak na další otázku nakrknutě odpoví - na to už se mě ptali stokrát. Miláček, že? Inu i herci jsou jenom lidé.