PRAHA Česká republika není vždy vzorným členem Evropské unie. Nicméně závazek přislíbený při vstupu do Unie, že výroba elektřiny z obnovitelných zdrojů pokryje v roce 2010 nejméně osm procent spotřeby, Česko splnilo.
Obnovitelné energie podle propočtu LN pokryly 8,2 procenta hrubé spotřeby elektřiny v Česku. K téměř shodnému číslu dospěl také ekolog Edvard Sequens. „Je ale potřeba vidět, že ke splnění cíle dopomohly přírodní podmínky,“ dodává Sequens.
Evropská komise přitom splnění cíle v českém případě neočekávala. Ještě letos na konci ledna vydala prognózu, v níž uvádí u České republiky hodnotu 7,4 procenta. Nad stanoveným nezávazným limitem mělo podle bruselských úředníků skončit jen šest států z evropské sedmadvacítky.
Zatím se však jedná jen o orientační propočet. Ministerstvo průmyslu a obchodu ještě data přepočítá podle unijních pravidel a ve třetím čtvrtletí pošle zprávu komisi. „Ta čísla rámcově odpovídají, odhady se pohybují okolo osmi procent,“ potvrzuje mluvčí ministerstva Pavel Vlček.
Dílo šťastné náhody Splnění cíle lze však v českém případě označit za šťastnou náhodu. Podílely se na něm do značné míry vodní elektrárny, které díky příznivým hydrologickým podmínkám vyrobily víc energie, než je obvyklé. Oproti „suchým“ rokům 2007 a 2008 vodní turbíny loni dodaly do sítě až o 40 procent víc elektřiny. Česku pomohla také skutečnost, že patří mezi největší evropské vývozce elektřiny. Podle unijních pravidel se totiž nepoměřuje zelená energie s celkovou výrobou, ale se spotřebou elektřiny. Na výrobě elektřiny v Česku se obnovitelné zdroje podílely „jen“ necelými sedmi procenty.
Všudypřítomné solární panely do loňského výsledku příliš nezasáhly. Většina z nich byla uvedena do provozu až v podzimních měsících a v prosinci, kdy je navíc vyřadily z provozu přívaly sněhu. V letošním roce již solární elektrárny vyrobí okolo dvou miliard kilowatthodin elektřiny, což by stačilo na pokrytí téměř celé roční spotřeby Libereckého kraje.
Cíl pro rok 2010 byl ještě nezávazný. Naopak stanovené hodnoty pro rok 2020 pro členské státy Evropské unie závazné budou. Česká republika dostala za úkol zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energie na 13 procent. K dosažení této hodnoty má přispět Národní akční plán, který musí česká vláda pravidelně předkládat Evropské komisi.
Právě český akční plán je terčem kritiky ze strany ekologů a firem působících v oboru obnovitelných zdrojů. „Vůbec nepočítá se zákonem na podporu tepla z obnovitelných zdrojů, stanovuje roční stropy pro jednotlivé technologie a nijak neřeší překážky, které investicím do obnovitelných zdrojů energie staví úřady, ČEPS a distribuční společnosti,“ vypočítává nedostatky akčního plánu Martin Sedlák, expert Hnutí Duha na energetiku.
Zelená za příplatek Zvyšování podílu zelené energie však není zadarmo. Letos měli Češi podle propočtů Energetického regulačního úřadu platit příplatek na pokrytí dražší výroby z obnovitelných a druhotných zdrojů ve výši 578 korun za megawatthodinu. Ze dvou třetin se na této částce podílí nejdražší ze všech zelených technologií – solární energie.
Obavy ze skokového zdražení elektřiny však vládu přiměly k sérii opatření, kterými výši příplatku snížila na 370 korun. I tak příspěvek na zelenou energii navyšuje cenu elektřiny pro velké odběratele až o pětinu a pro domácnosti zhruba o desetinu.
***
Podíl zdrojů na výrobě elektřiny v Česku v roce 2010 (podíl v procentech)
černé uhlí 6,99 %
hnědé uhlí 50,21 %
sluneční energie 0,77 %
bioplyn 0,60 %
zemní plyn 1,28 %
větrná energie 0,42 %
ostatní 0,42 %
jaderná energie 33,27 %
vodní energie 4,24 %
biomasa 1,80 %
Z obnovitelných zdrojů se loni v Česku vyrobilo 5,8 miliardy kilowatthodin elektrické energie, což stačilo k pokrytí 8,2 procenta celkové spotřeby.
Podíl na spotřebě elektřiny v roce 2010 (podíl v procentech)
velkoodběratelé 39,76 %
domácnosti 17,49 %
menší firmy 9,87 %
export (kladné saldo) 17,4 %
vlastní spotřeba elektráren 7,50 %
ztráty v sítích 5,20 %
ostatní 2,78 %
Loni se v Česku vyrobilo celkem 85,9 miliardy kilowatthodin elektřiny.
Zdroj: ERÚ, propočet LN
