BANGKOK/PRAHA V pouhých třiadvaceti letech se německý student, cestovatel a dobrodruh proslavil coby nezávislý zahraniční zpravodaj, jakému američtí novináři říkají „reportér v civilu“. V posledních týdnech se Florian Witulski, rodák z malého města poblíž Hannoveru, který studuje žurnalistiku na univerzitě v Bangkoku, zapsal do povědomí zejména díky svým reportážím z protivládních protestů a nepokojů v Thajsku.
Zprávy z místa dění - psané často velmi odvážným a nevybíravým způsobem - stejně jako fotografie a videozáznamy umisťuje Witulski pravidelně na stránky svého internetového blogu Vaitor.com, na který přispívá již od června roku 2004. Díky možnosti šíření a dostupnosti jejich obsahu skrze internetové sociální sítě jako Facebook a Twitter se těší nebývalému zájmu čtenářů a příznivců. Počet odběratelů jeho příspěvků na poslední jmenované síti vzrostl jen za poslední měsíc z původní stovky na pět tisíc. Witulského videozáznamy událostí v centru Bangkoku byly natolik autentické, že je přejala kupříkladu francouzská televizní stanice France 24 či internetové zpravodajské servery americké stanice CNN a německého listu Der Spiegel. Veškeré záběry přitom Witulski pořídil se zlomenou rukou - po vypuknutí nepokojů byl totiž zasažen gumovým projektilem.
Záznamy a reportáže z Bangkoku však nejsou jediným pozoruhodným příspěvkem Witulského nezávislého zpravodajství. Vloni se kupříkladu „nachomýtl“ k íránským protivládním protestům. Když se pokoušel fotoaparátem zachytit dění v ulicích Teheránu, zatkla jej policie, převezla do zadržovací cely a fotoaparát zničila.
V cele, kde byl podle vlastních slov vězněn po čtyři dny a během nich každou hodinu znovu vyslýchán, mu však nedopatřením ponechali mobilní telefon, na jehož fotoaparát Witulski zachytil několik snímků vězeňského interiéru. „Bál jsem se, v jednu chvíli jsem si myslel, že už v tom vězení strávím zbytek života,“ citoval Witulského server CNN. „Měli mě za špiona, proto mě neustále vyslýchali, ale pak jim nezbylo než mě pustit,“ dodal.
Navzdory obdivuhodnému počtu Witulského čtenářů a příznivců se mnozí profesionální novináři ptají, co jej vede k tak riskantnímu chování a proč - i po mnohých otřesných zkušenostech - nadále dává všanc vlastní život a vyhledává nebezpečná místa, jen aby o nich mohl prostřednictvím internetových sítí zpravovat celý svět.
„Nejsem beze strachu. Plně si uvědomuji, co dělám. Člověk může být v bezpečí i uprostřed střelby, když ví, co se děje,“ uvedl pro CNN. „Miluji práci reportéra a dokumentaristy. Ale uznávám, že je to i otázka adrenalinu,“ dodal.
