2. května 2013 7:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

90 let bez Jana Kotěry.
Jak vzpomínali architekti?

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Kotěrovo muzeum v Hradci Králové | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Kotěrovo muzeum v Hradci Králové | foto: Štěpán Bartoš a archiv Zdeňka Lukeše
Nedávno uplynulo devadesát let od smrti Jana Kotěry (1871–1923), právem označovaného za zakladatele české moderní architektury. O jeho osobě i díle toho bylo napsáno mnoho, dnes si jej proto připomeneme jinak: ve vzpomínkách pamětníků, které vyšly v dobovém tisku po jeho předčasném úmrtí.



První reakce je z časopisu Stavba od Kotěrova žáka z AVU Jaromíra Krejcara (1895–1949), čelného představitele Devětsilu. Ten ve škole se svým profesorem tak trochu válčil, protože předkládal projekty, které byly na tehdejší dobu velmi avantgardní. Přesto ho obdivoval, což je ostatně patrné i z textu, kterým připomíná Kotěrův příchod do Prahy po studiích na vídeňské akademii, kdy se – ve 27 letech – stává profesorem Uměleckoprůmyslové školy. Kotěra odmítá tehdy módní historismus a od zdobné secese přechází rychle k asketické racionální moderně (Laichterův dům, Mozarteum v Praze, muzeum v Hradci Králové):

Kotěra: Mozarteum

„Není tomu tak dávno, necelých 25 let, kdy jméno Jana Kotěry, jež později stalo se heslem moderní architektury, vystupuje na forum českého umění, zprvu jako jméno vůdce mladé umělecké falangy, která s elanem vítězícího mládí kácí a rozbíjí zpuchřelé modly historizujícího akademismu, otvírá dokořán zaprášená okna školních ateliérů a strhuje divadelní kostumy s modelů ustrnulých v posách věštících Libuší a gestech privilegujících králů, aby se lačně vrhla na jejich nahotu ztopenou v záplavě slunečního jasu. Radostná doba raného impressionismu – kdož by jí dnes, při Kotěrově smrti, nevzpomněl? Prvá výstava Manesa – Volné směry – Rodin – prudký slet uměleckých sensací, řada jmen naší impressionistické avantgardy – toť krásná, vzrušená doba začátku našeho století, v jejímž středu stojí Kotěra – iniciátor, spojovník, organizátor, mladý, ne zcela třicetiletý muž noblesní duše a světového rozhledu, leč ještě mnohem více: předurčený geniální tvůrce pozdější moderní architektury...“


Další vzpomínka pochází od Pavla Janáka (1882–1956), který v Kotěrově ateliéru krátce pracoval v polovině první dekády minulého století. Sám pak sice „zradil“ kotěrovskou modernu, když vymyslel poněkud excentrický styl, architektonický kubismus, ale po letech se k jeho odkazu opět pokorně vrátil. Na stránkách Výtvarné práce připomíná Kotěrův přínos modernímu bydlení. Byly to nejen obytné domy, jež reprezentuje především jeho vlastní vila s ateliérem na pražských Královských Vinohradech, ale také dělnické kolonie v Lounech, Zlíně, Králově Dvoře nebo Rožnově, budované dle moderních zásad zdravého bydlení:

„Byl to právě Jan Kotěra, který u nás vpadl do staré domácnosti a starého bydlení novými zásadami. Byl skutečným reformátorem, který kázal a učil životu pohodlnému, zdravému a příjemnému. Byl k tomu zcela zvláštně nadán jako člověk. Miloval sám krásný život, život v dobrém zařízení, dovedl cenit hodnotu a radost pohodlnosti, dovedl život zpříjemňovat vším, co hygiena a moderní technika přináší.“


Vychovával moderního člověka


Konečně Kotěru pedagoga (učil na UMPRUM v letech 1898–1910 a pak na AVU 1910–1923) připomíná ve svém nekrologu opět Jaromír Krejcar:


„Učil? Ne. Vychovával. Vychovával především moderního člověka. V tom tkví tajemství jeho školy a jeho životnosti, že byla spíše radostnou pracovnou několika mladých lidí, v níž Kotěra udával ton, ne jako professor, ale jako ideový vůdce mladé skupiny. Samo prostředí, v němž byla škola umístěna, odpovídalo její povaze. Villa položená na stráni svěžích zahrad jest jednou z oněch architektur Kotěrových, v nichž odráží se cele základní rys jeho povahy, jemný vkus distinguovaného gentlemana spojený s mohutnou tvůrčí silou. Škola v této ville byla živým protikladem šedých akademických poslucháren, v nichž každý kout čiší úředním chladem a inventárním seznamem sádrového harampádí klasických odlitků, do omrzení vnucovaných vzorů pravé zaručené krásy, na níž jedině se zalíbením smí spočinouti oko mladého žáka.“

Kotěra: OŽK


Dlužno dodat, že Kotěrovými absolventy byly nejvýraznější osobnosti meziválečné architektury, např. Otakar Novotný, Josef Gočár, Kamil Roškot, Bohuslav Fuchs, Jaromír Krejcar, Adolf Benš, František Lydie Gahura, Ernst Mühlstein... Není proto divu, že Krejcar končí svůj nekrolog slovy:

„Nuže, jméno Jana Kotěry zůstane navždy spiatos moderní architekturou první čtvrtiny dvacátého věku, s dobou, která pro příštího historika bude ranní dobou nové epochy v dějinách architektury.“

Zdeněk Lukeš, Lidové noviny
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz