Generální projektant AED projekt, se kterými architekti z A69 spolupracovali například na pražském Vila Parku Strahov, se na ně obrátil, zda by nevypracovali projekt bytového domu. "A tak jsme se začali zabývat urbanismem Karlových Varů," popisuje Jaroslav Wertig historii projektu, který se podařilo dotáhnout do konce po dlouhých sedmi letech, "jedinečnost města, kde se snoubí zdobná architektura belle époque se zelení, vychází z pozdně gotického schématu malých úzkých parcel, na kterých pak vertikálně vyrůstá a díky nejrůznějším arkýřům a věžičkám se košatí dům. A tuto vertikalitu jsme se snažili zachovat."
Architekti nenavrhli zastavět proluku, kde navíc musela být zachována příjezdová komunikace do parku, jednolitým domem, který by navíc nabízel pouze dva typy výhledu - na panorama Karlových Varů před domem, nebo do ztichlého parku za domem, ale parcelu díky motivu tří věží rozdrobili na menší celky, které odpovídají pozdně gotickému schématu karlovarského urbanismu.
"Mezi věžemi jsme nechali distance, tím pádem získal dům více fasády a více výhledů, které čerpají z atraktivity místa. Mohli jsme také přirozeně osvětlit koupelny a záchody. Získali jsme také více obytné plochy, což se samozřejmě líbilo investorovi," popisuje uvažování své a svých kolegů Jaroslav Wertig, zatímco mi v kanceláři architektů v pražském Braníku ukazuje skicy a jednotlivé fáze stavby, "v detailech jsme se inspirovali lázeňskou architekturou, každému ze tří domů jsme chtěli dát jiný architektonický charakter."
Domy vedle bývalé proluky mají klasickou omítkovou fasádu s okny. Vedle nich tedy architekti postavili soubor domů, které jsou založeny na skládání deskových motivů a doplněny křehčími okenicemi a žaluziemi vycházejícími z tradiční lázeňské architektury. "Celkem je tam 49 bytů s garážemi v podzemí, i na byty jsme se snažili aplikovat standardy, jaké jsme používali například u Central Parku Praha, což podle nás není ve Varech běžná záležitost. Byty na nejlepších pozicích jsou apartmány s velkými terasami a vířivými vanami," dodává Jaroslav Wertig.
Investor byl spokojen, pro soubor tří domů vymyslel název Triplex, ale stavět se nezačalo. Původně byl totiž podle územního plánu na místo proluky plánován parkhaus pro 800 aut. Jiný projekt musela schválit rada města, což se vleklo celé dva roky. Původní investor projekt prodal, prodal ho i druhý a třetí investor. Důvodem byly i majetkoprávní problémy, protože ne všechny původní garáže se podařilo odkoupit a jejich majitelé s vidinou velkého projektu a velkých peněz začali spekulovat s cenou. Nakonec si projekt Triplexu koupil investor z Ruska a architekti z A69 se začali o jeho osud obávat. Přece jen, ruští investoři ve Varech mívají své vize, ze kterých neradi ustupují. "Investor byl velmi osvícený a i přes určité drobnosti se nám díky němu podařilo to, co mnohdy nejde ani s českými developery. Naše obavy byly úplně zbytečné," dodává další z architektů Prokop Tomášek.
Investor si přál mít u části bytů balkony, což architekti vyřešili lehkými konstrukcemi na fasádě. V jeho rukou byly i interiéry bytů a zahrada. Ruská klientela (polovina bytů Triplexu už je prodána) totiž v bytech pobývá jen část roku a platit si zahradníka je pro ni zbytečné. Proto nakonec v Triplexu zahrada chybí. "Přání investora, které je naprosto pochopitelné, jsme nakonec vyřešili štěrkovou a kamennou zahradou asijského typu. Jelikož je v blízkosti park, není to tak velký problém," dodává Jitka Macáková, která měla na starosti stavební dozor.
Přestože se kolem stavby a projektu nakupilo dost problémů, architekti jsou s výsledkem spokojeni. "Měli jsme štěstí v neštěstí, žádný investor nestačil přetvořit projekt k obrazu svému," míní Prokop Tomášek. "Rozhodně bych si nestěžoval, jsme rádi, že jsme se dokončení dožili. Architekta dělá až realizace. Myšlenky mohou být sebenádhernější, ale bez realizace jsou marné," dodává další ze studia A69 Boris Redčenkov.
I když Triplex (jak je patrné i z fotografií u článku) Pražskou ulici evidentně zkultivoval a vzbudil kladné kritické ohlasy, místní se na stavbu dívají z jiného úhlu a často ji srovnávají se nenáviděným hotelem Thermal architektky Věry Machoninové (viz rozhovor na str. 8). "Myslí si, že nás tím urazí, ale naopak. Takové srovnání nám samozřejmě lichotí," směje se Jitka Macáková. Přestože Triplex vychází z karlovarského urbanismu i tradice belle époque, jeho moderní forma je kupodivu v 21. století pro mnohé pobuřující. "Zdůraznil bych, že Triplex je svým způsobem dekorativní," míní Jaroslav Wertig a Prokop Tomášek shrnuje: "Le Corbusier nazval karlovarskou architekturu sledem šlehačkových dortů. Triplex má vanilkovou polevu, takže opravdu nejsme daleko. Vždyť zmrzlinu můžete klasicky natočit, ale také nasekat."
