ANKARA/PRAHA Arménské organizace po celém světě usilují o uznání genocidy milionu a půl Arménů v osmanské říši už řadu let. Tento týden uspěla arménská lobby ve Washingtonu. Zahraniční výbor Sněmovny reprezentantů přijal rezoluci, která „systematické“ a „záměrné“ vraždění označuje za genocidu.
Turecká vláda v reakci na rezoluci včera dočasně odvolala zpět z Washingtonu svého velvyslance ve Spojených státech. Ambasador byl údajně povolán do Ankary kvůli konzultacím o dalším postupu po schválení rezoluce a tento krok je prý pouze dočasný.
Asociace tureckých spotřebitelů také vyzvala k bojkotu amerického zboží.
Pro deklaraci zvedli ruce republikáni i demokraté, kteří tak ignorovali námitky Bílého domu, že nezávazná rezoluce jen zbytečně popudí Turecko. Navíc v nejméně vhodnou dobu, kdy Američané potřebují na Ankaru vyvinout tlak, aby si rozmyslela chystaný výpad proti kurdským separatistům na severu Iráku. Poslední, co nyní Bushova administrativa potřebuje, je totiž destabilizace dosud relativně klidného severního Iráku.
Podrážděná turecká reakce na sebe nenechala dlouho čekat. Ještě v noci ze středy na čtvrtek, jen pár hodin po hlasování v kongresovém výboru, vystoupil turecký prezident Abdullah Gül. Podle BBC už samotný fakt, že vysoký turecký představitel vystoupil tak pozdě v noci, signalizuje, jak vážně tuto záležitost Turci berou. Přestože se jednalo jen o hlasování ve výboru, které text pouze postoupilo samotné dolní komoře Kongresu. A jakákoliv rezoluce nebude navíc pro americkou diplomacii závazná.
Schválený text Gül označil za „nepřijatelný“, nemá podle něj pro Turecko „žádnou platnost“ a „nehodí se pro velmoc, jakou jsou Spojené státy“. Podle televize CNN Gül navíc poslal dopis americkému prezidentovi Georgi W. Bushovi, v němž ho varuje, že „pokud budou arménská obvinění přijata, bude to pro vztahy mezi oběma zeměmi znamenat vážné problémy“.
Těch se zjevně obává i americká administrativa. Proto kongresmany od schválení rezoluce osobně odrazoval i Bush, ministryně zahraničí Condoleezza Riceová a ministr obrany Robert Gates. A po výsledku 27:21 pro rezoluci náměstek Riceové Nicholas Burns prohlásil, že je „hluboce zklamán“. Zároveň připomněl oficiální postoj USA, který se výrazu „genocida“ pečlivě vyhýbá. „Spojené státy uznávají nesmírné utrpení arménského lidu v souvislosti s masovými vraždami a nucenými deportacemi na sklonku osmanské říše,“ uvedl Burns.
Čeho se Američané nejvíc obávají, je ztráta turecké podpory v Iráku a při protiteroristických operacích. Americká armáda totiž v současnosti využívá několik základen v Turecku, zejména pak leteckou základnu Incirlik. Pokud by Turci Američany vypověděli z Incirliku a přerušili další klíčové zásobovací trasy do Iráku a Afghánistánu, byla by to pro americkou armádu na Blízkém východě obrovská komplikace.
Toho si jsou vědomi i kongresmani. Proto prý chtějí hned příští týden přijmout další rezoluci - která bude pro změnu chválit skvělé americkoturecké vztahy.
***
Krvavý rok 1915
Osudné události - označované Armény za genocidu a Turky za běžné válečné střety - mají kořeny přinejmenším zhruba na konci 19. století. Arménská menšina čítající zhruba dva miliony lidí byla exilovými vůdci v USA, Švýcarsku a Gruzii pobízena k projevům sebeurčení v dožívající Osmanské říši.
Již v letech 1894-1896 zahynulo při represích ve východní Anatolii asi 30 000 etnických Arménů. Masakry byly zastaveny až pod tlakem velmocí. Nové násilnosti se rozpoutaly krátce po začátku první světové války, kdy ruské oddíly sváděly na východě Anatolie boje s jednotkami Osmanské říše. Rusům pomáhaly i arménské partyzánské oddíly. Následoval zátah a vraždění stovek příslušníků arménské inteligence, v květnu 1915 pak velitelé sil Osmanské říše zahájili hromadnou deportaci etnických Arménů, zbylí raději odcházeli sami.
Arméni tvrdí, že se jednalo o genocidu, při níž zemřelo milionaž milion a půl lidíať už byli přímo pozabíjeni, či zemřeli vyčerpáním. Turci odmítají, že by se jednalo o systematické vraždění etnických Arménů. Podle nich šlo o střety provázející první světovou válku a kromě Arménů při nich zahynuly i tisíce Turků.
OBRÁZEK
Arménská genocida 1915-1923
