10. července 2014 6:00 Lidovky.cz > Zprávy > Design

Architekt Jan Sokol: světová
sláva, která se nekonala

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Zlatá brána – jižní vstup do katedrály – vznikla už za Karla IV., kdy ji... | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Zlatá brána – jižní vstup do katedrály – vznikla už za Karla IV., kdy ji... | foto: Zdeněk Lukeš
Dílo roudnického rodáka, významného českého architekta a dlouholetého pedagoga a rektora pražské UMPRUM Jana Sokola není obsáhlé, ale nejen to, co z něj bylo přeneseno z papíru do skutečnosti, stojí za pozornost. Roudnický rodák Jan Sokol, od jehož narození uplynulo 25. května 110 let, byl absolventem pražské techniky, ale vzdělání si doplnil praxí u jedné z ikon moderní světové architektury, u samotného Le Corbusiera (nebyl prvním Čechem, před ním tam už pracovali Vladimír Karfík a Karel Stráník). Po návratu ještě pokračoval ve studiu ve škole Josefa Gočára na Akademii výtvarných umění.

Tato kombinace učilišť byla samozřejmě skvělou průpravou: na konzervativní technice se dokonale seznámil s historickými styly, což později zhodnotil při práci na rekonstrukcích památek, praxe u slavného Švýcara a otce funkcionalismu znamenala další důležité podněty. Geniální Gočár, který sám prošel řadou často antagonistických stylů, mu pak umožnil nabyté zkušenosti zpracovat.

V roce 1932 nastoupil Sokol jako architekt na ministerstvo veřejných prací, pracoval také v „hradním“ ateliéru Pavla Janáka, nástupce profesora Plečnika na postu architekta naší nejvýznamnější památky. Zde například pracoval na úpravách Královského letohrádku a přilehlého giardinetta. I tuto zkušenost Sokol v budoucnu ještě zhodnotí.

Klenoty skryté na papírech

V roce 1935 na sebe mladý architekt upozorňuje soutěžním návrhem na nový katolický chrám v Praze-Strašnicích. Jeho projekt je dodnes jedním z nejvýznamnějších příkladů nadčasové sakrální architektury, a kdyby byl postaven, zajistil by svému autorovi navždy světovou slávu. Kostelní loď na eliptickém půdorysu s motivem zvlněné fasády a se štíhlou vysokou zvonicí je vskutku mistrovským dílem.

Jen na papíře zůstal i soutěžní projekt na kostel ve Zlíně z roku 1940, a tak se z této doby dochovaly jen drobné stavby: vlastní rodinný dům v Praze-Břevnově, v němž se mimochodem v 70. letech konaly proslulé filozofické semináře profesora Jana Patočky, nebo vila profesora Pichla v Praze-Střešovicích. Obě stavby jsou ovlivněny Le Corbusierovou tvorbou ze 30. let, která již směřuje od tzv. bílého funkcionalismu k romantičtějším formám. První z nich jsem kdysi navštívil a mohl obdivovat velkorysou dispozici halového prostoru s ochozem, kde byla situována pracovna - vše přitom ukryto za nenápadným průčelím domu.

Druhý objekt - na pražské horní Ořechovce - bohužel necitlivě přestavěl jeho pozdější majitel Vladimír Železný. Se svým přítelem a stálým spolupracovníkem sochařem prof. Josefem Wagnerem navrhl Sokol také oltář do baziliky sv. Jiří. Současně od poloviny 30. let vyučoval předmět nauka o slohu na pražské Uměleckoprůmyslové škole. Janák nakonec nadaného projektanta doporučí jako svého nástupce na postu vedoucího architektonického ateliéru Umprum, když v roce 1940 odchází do důchodu. Sokol se dokonce stává rektorem tohoto významného učiliště, které pak v roce 1947 zejména Janákovou zásluhou získává status vysoké školy.

Po únorovém komunistickém puči v roce 1948 se ale pro Sokola, který byl věřící, stává situace na škole neudržitelná. V té době navíc těžce onemocněl a jeho bývalí žáci mi pak vyprávěli, jak mu po návratu z léčení nikdo neměl odvahu sdělit, že byl mezitím zbaven místa vedoucího ateliéru. Podobný osud ostatně postihl i jeho kolegu Ottu Rothmayera, který musel školu opustit rovněž z politických důvodů. Sokol (stejně jako Rothmayer) se pak věnuje drobným návrhům úprav kostelních prostorů nebo sakrálních předmětů - monstrancí, kalichů či relikviářů - nad jiné vyniká relikviář pro lebku sv. Vojtěcha ze svatovítského pokladu ze stříbra, rytého křišťálového skla a rubínů.

Zlatá brána a špatně postavený Dvořák

V době politického uvolnění se Sokol konečně vrací na Pražský hrad a pracuje v rámci hradního ateliéru Státního ústavu pro rekonstrukci památkových měst a objektů (SÚRPMO) na úpravách Starého královského paláce (bohužel neprovedených) a návrzích úprav interiéru hlavní lodi katedrály sv. Víta po druhém vatikánském koncilu. Z těch je ale provedeno opět jen torzo, a často ještě jinak, než architekt původně zamýšlel.

Detail vrat Zlaté brány

Detail vrat Zlaté brány

Vynikající je oltářní stůl, jejž tvoří prostá kamenná deska podepřená pozlacenými ocelovými „I“ profily (spolupráce Jan Fröml) a vrata Zlaté brány, na jejichž výzdobě Sokol spolupracoval s Wagnerem. Společně také realizovali pomník Jaroslava Vrchlického na Petříně a vyhráli soutěž na Dvořákův pomník na dnešním Palachově náměstí. Sochu, která byla dodatečně umístěna zcela nevhodně před hlavní vstup Rudolfina zády do náměstí, navrhovali tehdy postavit na vysoký pylon s kašnou před filozofickou fakultu.

Profesor Jan Sokol se také zabýval úpravami Přemyslovského paláce v Olomouci, ty byly sice později provedeny, ale ne příliš citlivě. K nápravě došlo až během nedávné rekonstrukce na Arcidiecézní muzeum (studioHŠH). A pak jsou tu různé nenápadné, ale zajímavé práce: vyhlídková cesta vedoucí přes Petřín na Smíchov, série hrobek přátel na břevnovském hřbitově (např. filozofa Jana Patočky, astronoma Františka Nušla nebo básníka Jana Zahradníčka).

Podle projektu z roku 1966 pak byl v průběhu 70. let postaven pavilon pro barokní fresku Václava Vavřince Reinera v Duchcově, pocházející z tamního špitálu, který musel ustoupit těžbě uhlí. Sokolovo dílo není příliš obsáhlé - a není také divu, neboť architekti jeho typu nedostávali v totalitní éře mnoho příležitostí. Vyniká však mimořádnou senzitivitou a respektem ke kontextu.

Jan Sokol zemřel v roce 1987. Byl otcem filozofa Jana a grafika Václava Sokolových. V roce 2004 vydala pražská Triáda jeho paměti pod názvem Moje plány. Paměti architekta.

Zdeněk Lukeš
  • 0Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na Lidovky.cz