20. srpna 2016 14:00 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Barbora Baronová: Vydat knihu
nestačí, musíte mít projekt

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 0Diskuse
Riskovat se vyplatí, říká Barbora Baronová. | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy Riskovat se vyplatí, říká Barbora Baronová. | foto: MAFRA – TOMÁŠ KRIST
Jejich knihy váží několik kilogramů a jen těžko je lze číst na jeden zátah. Popisují dramatické životní osudy žen. Publicistka a nakladatelka Barbora Baronová spojila síly s fotografkou Ditou Pepe. Letos získaly za publikaci Intimita ocenění Magnesia Litera a Nejkrásnější kniha roku. Ve svém nakladatelství wo-men nedávno vydaly publikaci Jindřicha Štreita Kde domov můj?.

LN: Vystudovala jste žurnalistiku, ale v médiích naplno nepracujete. Věnujete se dokumentaci příběhů žen, které vydáváte knižně. Proč právě toto téma?
Psávala jsem jednu dobu externě pro noviny i časopisy, ale neuspokojovalo mě to. V roce 2007 jsemse rozhodla, že půjdu na volnou nohu a sepsala jsem si několik témat, která chci dlouhodobě zpracovávat. Tehdy mi bylo sedmadvacet a zdálo se mi, že naše společnost má pořád ještě problém s ženami, které se nechtějí vdávat. Napadlo mě, že zkusím vyhledat několik takových slečen a zeptám se jich, s čím se musely v životě potýkat.

LN: V publikaci Slečny vaše texty doplňují snímky fotografky Dity Pepe. Co vás svedlo dohromady?
Většina žen se mnou mluvila velmi otevřeně o vztazích i sexualitě a pak měly problém ukázat na fotografiích svoji tvář. Náhodou jsem objevila autoportréty Dity. Fascinovalo mě, že se dokáže proměnit jako chameleon, přizpůsobí svoji tvář i tělo ostatním, protože jim umí naslouchat. Zjišťuje, jak žijí, co mají rádi, co rádi nosí, a pak na chvíli přebírá jejich identitu. Fotografuje se s cizí rodinou a téměř nepoznáte, že k nim nepatří. Přizvala jsem Ditu ke Slečnám a od té doby spolupracujeme na všech knížkách. Leckdy je velmi složité vyfotit ženu, která byla zneužívaná, nebo milenku ženatého muže, ale vše je na dohodě. Mluvíme s nimi o jejich přáních a představách. Zatím se ještě nikdy nestalo, že by to neklaplo.

Z knihy Slečny.

Z knihy Slečny.

LN: Vloni jste vydaly knihu Intimita, kde odkrýváte nejen soukromí cizích lidí, ale také své vlastní, když líčíte, jak se změnila atmosféra ve vaší rodině, když dědeček onemocněl. Proč?
Měla jsem pocit, že je potřeba vyložit karty, abych byla tak nějak na stejné rovině jako ostatní, kteří se mi svěřují. Myslím, že pro mě bylo důležité zamyslet se taky nad svým životním příběhem v kontextu těch, které jsem slyšela. Došlo mi, že mnohdy stačí velmi málo a život se radikálně změní. O to víc si vážím toho, co mám.

LN: Vaše publikace zaujmou grafickou úpravu. V Intimitě jsou rozkládací dvoustrany, v nové knize Kde domov můj? fotografa Jindřicha Štreita představujete jeho snímky na listech papíru v kartonové krabici. Jak vymýšlíte tento styl?
Vnímám knihu jako umělecký objekt, který musí mít vždy nějaký nápad. Několikrát jsme spolupracovaly s grafikem Milanem Nedvědem, který pro Intimitu vymyslel nezvyklý koncept. Navrhl, ať vytiskneme dvě knihy: v jedné budou texty – zpovědi žen – a ve druhé fotografie z jejich rodinného archivu a snímky Dity. Knihu Jindřicha Štreita jsme dělaly s grafikem Jakubem Wdowkou. Jsou to snímky z komunity bezdomovců. Jakub navrhl, ať použijeme karton, který evokuje materiál z něhož si staví své příbytky.

Jindřich Štreit : Kde domov můj

Jindřich Štreit : Kde domov můj

LN: Výroba knih, které píšete, musí být velmi drahá. Mají několik set stran a desítky fotografií. Proč je vydáváte vlastním nákladem?
Slečny jsem nabídla několika nakladatelům, ale všichni mi říkali, že bude výroba hrozně drahá. Prý ať z toho radši uděláme výstavu. Nakonec jsem sama založila nakladatelství wo-men, vybrala jsem stavební spoření, pomohla mi rodina a přátelé, z těch peněz jsem mohla zaplatit tiskárnu a grafika. Tehdy jsem ani nevěřila, že bych na takovou knihu mohla dostat grant. Přece jen není to ani beletrie, ani fotografická publikace, je to něco mezi. Hodně mě překvapilo, že kniha měla okamžitě úspěch. Běžný náklad knihy je v Česku tři tisíce, my jsme během pár měsíců prodaly dva tisíce výtisků a vyhrály třetí místo v soutěži Nejkrásnější kniha roku.

LN: V polovině září povedete workshop Sám sobě nakladatelem. Jak účastníky přesvědčíte, aby šli do tak riskantního podnikání?
Nejdůležitější je připravit si celou strategii. Nám pomáhají se sháněním financí tři fundraiserky, které píšou granty. Několikrát jsme získaly peníze od Státního fondu kultury, s dobrými spolupracovníky nemusí být shánění financí tak složité, jak si možná lidé myslí. Rozhodně nestačí „jen“ sehnat peníze, ale musíte mít plán, co s knihou uděláte. Kdo jsou vaši čtenáři, kde o ní můžete informovat? Důležitá je účast na knižních veletrzích. Výborný je Knihex v Praze nebo Tabook v Táboře, kde se prezentují malá nakladatelství, na obou jsou zajímavé přednášky i workshopy. A určitě je dobré přihlásit knihu do soutěže Magnesia Litera nebo do zahraničních soutěží.

LN: Už počtvrté jste část rozpočtu získaly díky veřejné sbírce na internetu. V čem jsou její výhody?
Spousta lidí si myslí, že stačí zveřejnit zajímavý nápad a stane se zázrak, jenže takhle to nefunguje. Musíte sbírku průběžně propagovat na několika úrovních, obesílat kamarády, oslovovat novináře, aby o projektu psali. Na stránce sbírky nabízíme knihu za výhodnou cenu, lidé si jí můžou objednat už s předstihem. A třeba v současné kampani si mohou pořídit limitovanou edici knihy s originální fotografií Jindřicha Štreita.

LN: Vaše knihy získaly řadu ocenění, včetně Magnesie Litery a Nejkrásnější knihy roku. Jaký to má vliv na prodej?
Zájem médií vydrží možná měsíc a pak poleví. Třeba po Magnesii Liteře jsme daly několik rozhovorů. Kolem našich knih se snažím vytvořit komunitu přátel, kterým pravidelně posíláme newsletter. Někteří nám píšou, že už mají všechny naše knihy. A to je vlastně nejlepší odměna, že nám fandí a víme, že to úsilí mělo smysl.

Riskovat se vyplatí, říká Barbora Baronová.
Z knihy Slečny.
  • 0Diskuse
Judita Matyášová

Autor

Judita Matyášovájudita.matyasova@lidovky.czČlánky




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Najdete na Lidovky.cz