28. června 2016 13:10 Lidovky.cz > Zprávy > Kultura

Baroko na Smetanově Litomyšli, šokující mnichovská Židovka a operní mystérium Handa Gote

  • Poslat
  • Tisk
  • Redakce
  • 3Diskuse
František Antonín Míča: Operosa terni Colossi Moles.  Soubor Ensemble Damian | na serveru Lidovky.cz | aktuální zprávy František Antonín Míča: Operosa terni Colossi Moles. Soubor Ensemble Damian | foto: Smetanova Litomyšl
V Operním panoramatu Heleny Havlíkové bude tentokrát řeč o holdu barokní opeře na Smetanově Litomyšli, kde olomoucký soubor Ensemble Damian nastudoval gratulační operu Františka Adama Míči Operosa terni colossi moles, dále o šokující inscenaci Židovky Jacquese Halévyho v Mnichovské státní opeře, a nakonec o post-internetovém mysteriu souboru Handa Gote s názvem Eleusis.

Padesátý osmý ročník mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl je v plném proudu. I když je součástí litomyšlského zámku autenticky dochované klasicistní divadélko, festivalové produkce se zde zatím nehrají. Novou tradicí se však od roku 2011 staly inscenace barokních oper na zámku v Nových Hradech u Litomyšle. Motto „festival s geniem loci“ díky tomu dostává další rozměr – rokokový prostor ve stylu francouzských letních sídel včetně rozsáhlé broderie je pro takové inscenace jako stvořený. Ne nadarmo se zámku říká české Versailles a jeho noví majitelé Magda a Petr Kučerovi se stejným citem, s jakým obnovují tuto památku včetně různých typů zahrad, zde vytvořili ze stříhaných tújí také přírodní amfiteátr, či amfiteátřík pro 150 diváků. Na rozdíl od jiných letních open-air festivalů tu ale před představením nemusejí tolik vyhlížet předpověď počasí, protože součástí zámku je i rozlehlá barokní dřevěná sýpka (špýchar), která skýtá pro komorní operní produkce v podkroví výborný prostor (a v ostatních patrech je unikátní muzeum cyklistiky).

František Antonín Míča: Operosa terni Colossi Moles.  Soubor Ensemble Damian

František Antonín Míča: Operosa terni Colossi Moles. Soubor Ensemble Damian

Pro letošní Smetanovu Litomyšl byla vybrána gratulační opera/holdovací serenata Františka Adama Míči (1696-1744) Operosa terni colossi moles – Usilovná stavba tří kolosů. Nastudoval ji olomoucký soubor Ensemble Damian, který se pod vedením Tomáše Hanzlíka právě na takové produkce už mnoho let specializuje. Operosa terni colossi moles na festivalu zazněla v novodobé premiéře – a bylo to teprve její druhé provedení po jediném představení v roce 1735, kdy byla součástí prosincových oslav jmenin hraběte Johanna Adama z Questenbergu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Jak se na takovou gratulační operu slušelo, vzdává hold tomuto šikovnému hospodáři i mecenáši umění. Děje se tak prostřednictvím tří géniů, ochránců tří míst, ve kterých hrabě vlastnil své statky – chrabrý Eudoxus s heraldickým znakem lva reprezentuje Čechy, Policardus se znakem orlice Moravu a Geodesius rakouské arcivévodství s červenobílými poli a růžemi a liliemi jako symboly horoucího a čistého srdce. Tyto tři ochranitele povolá energická Trigoniana, římská zakladatelka kolosů - sloupů ve tvaru štíhlého trojbokého jehlanu, aby s pomocí bohyně pramenů Aganippaei vystavěním tří takových kolosů slávy uctila hraběte. Druhá část opery je výrazně kratší, odehrává se v moři a vystupují v ní jiné postavy - sirény. S prvním dějstvím ji spojuje holdovací aspekt.

K provedení této Míčovy serenty dobová instrukce uvádí, že na jevišti má být triumfální brána, kterou jsou přiváženi na triumfálním voze taženém dvěma lvy oni tři Géniové. A kromě toho má uprostřed jeviště viset zručně vyvedené srdce se dvěma křídly, jež rozžehne pochodní Trigoniana, a rovněž se zde mají tyčit tři vysoké pyramidy anebo kolosy a pramen Aganippae. Druhá část se má přeměnit v moře a na obloze mají zaplanout čtyři písmena A-D-A-M. Živé lvy ani moře hrabě dozajista v Jaroměřicích neměl, ale barokní inscenátoři si s tím určitě hravě poradili - byli mistry kouzel, se kterými dokázali ohromovat tehdejší publikum.

Režisér současné produkce Tomáš Hanzlík zvolil sympatický žertovný odstup a pro dvě dějství opery nápaditě zkombinoval prostor sýpky s venkovním zeleným divadlem. V první části na jevišti s dobou replikou malovaného zadního prospektu a bočních kulis vymezuje stavbu kolosů červenobílá páska a pomocníci na ni přinesou motyku, hrábě, lopatu a přivezou i kolečko s cihlami, vše ve stadiu patřičné opotřebovanosti. Požehnané proudy vody do základu stavby znázorňují v divokém tanci cípy sukně bohyně pramenů. A tři Géniové se docela lidsky přetahují o přízeň publika. V druhé části, která se odehrává v amfiteátru, zadní prospekt před tújemi představuje moře. Ze sólistů jsou svůdné sirény s nadměrným poprsím, které svádějí námořníky/tanečníky, než milostné kratochvíle rozežene kluk s ploutvemi, potápěčských brýlích a se šnorchlem a sirény svým sladkým zpěvem a přípitkem Coca Coly oslaví jméno Adam.

Hanzlík sice vychází z bohatě dekorativních barokních kostýmů a kánonu barokní gestiky, ale je neuplatňuje ortodoxně, nýbrž s vtipnou nadsázkou. Na rozdíl například od přístupu souboru Hofmusici, který před čtrnácti dny, také v novodobé premiéře, uvedl jinou holdovací operu – Útočiště lásky Antonia Caldary, která se měla hrát na jiném zámku u nás – v Českém Krumlově.

Těžko dnes odhadnout, jakou hudební úroveň měla hudebně dramatická představení na zámku hraběte Johanna Adama z Questenbergu v Jaroměřicích nad Rokytnou. Doloženy jich jsou během třicetiletí mezi roky 1722-1752 téměř dvě stovky; ostatně k Míčovým povinnostem kapelníka patřily i úpravy partitur pro zdejší provozovací podmínky, včetně například oper Domenica Sarriho nebo Johanna Adolfa Hasseho. V představeních v intencích hraběte Questenberga účinkoval nejen František Adam Míča coby tenorista, ale i jaroměřické hudebně nadané dívky. Sólové party, ve kterých se ve stylu italské opery seria střídají rozměrné árie s ariosy, ansámbly, sbory a samozřejmě recitativy, svědčí o tom, že muselo jít o zpěváky, kteří ovládali techniku koloratur a belcanta.

Při premiéře v Nových Hradech tyto nároky splnila především Kristýna Vylíčilová svým jasným sopránem jako Trigoniana, která suverénně „vedla“ nejen stavbu kolosů, ale celou první část představení. Z géniů se pěvecky prosadil basista Jaromír Nosek jako Eudoxus, z jehož výkonu byla zřejmá zkušenost s tímto stylem díky působení v Collegiu 1704. Pro kontratenoristu Stefana Kunatha, barytonistu Lukáše Hacka a Lucii Rozsnyó byly Míčovy sólové party přece jen hodně obtížné, což se projevilo zejména nejistou intonací. Skvělí byli ovšem kluci a jedna dívka jako pomocníci i již zmiňovaní námořníci.

Géniové přicházejí na scénu za zvuku slavnostních intrád, které přivítaly už při příchodu do zámku i festivalové publikum. Jenže hráči na klariny, ale i smyčcová sekce komorně obsazeného orchestru působili nejistě a nedařilo se koordinovat souhru se sólisty.

I když neznáme dobou úroveň jaroměřických hudebních a divadelních produkcí, z dnešního pohledu inscenace Míčovy holdovací serenaty po interpretační stránce přece jen tak úplně nenaplnila dnes uplatňované standardy zejména kvůli absenci bohatší plasticity při vyjádření afektů, která by oživila melodicky ne tak nápaditou Míčovu hudbu. I přesto byla výsledkem veselá, trochu uličnická taškařice.

Po Purcellově Královně víl, Scarlattiho Armidě, Rameauově Pygmalionovi a nejnověji Míčově holdovací serenatě je zřejmé, že taková barokní operní stagiona je pro festival Smetanova Litomyšl obohacením. Nejen svým geniem loci. Představení předchází opulentní zámecká hostina. Aplikace dobových znalostí interpretační praxe se tak od hudebního a scénického nastudování rozšiřuje o další podstatný rozměr, který většině dnešních produkcí, které se pachtí za co nejautentičtější provedení, chybí – aspekt divácký. Na zámku v Nových Hradech se skvěle daří navodit atmosféru, ve které se takové hudebně-divadelní produkce v 18. století odehrávaly.

Inscenace zazněla také 26. června přímo v místě své premiéry na zámku v Jaroměřicích. A kdo ani tak nestihl tuto Míčovu operu, má ještě další příležitosti v rámci 4. ročníku Olomouckých barokních slavností v první polovině července společně s dalšími operami v repertoáru Ensemble Damian.

František Antonín Míča: Operosa terni Colossi Moles

Hudební nastudování a režie Tomáš Hanzlík, scéna a kostýmy Vendula Johnová a Tomáš Hanzlík. Trigoniana - Kristýna Vylíčilová, Aganippaea – Lucie Rozsnyó, Geodesius - Stefan Kunath, Policardus - Lukáš Hacek, Eudoxus - Jaromír Nosek. Ensemble Damian. Zámek Nové Hrady u Litomyšle v rámci 58. ročníku Mezinárodního operního festivalu Smetanova Litomyšl, premiéra 22. června 2016 21:00 h.

Hodnocení 70%

Šokující mnichovská Židovka

Mnichovská státní opera pokračuje ve zpřístupňování svých produkcí prostřednictvím internetu – sice jen ve streamu v čase představení, nicméně zdarma. Z programu svého letošního festivalu takto nabídla přímo premiéru Židovky Jacquese Halévyho (1799-1862). Toto dílo ve stylu velké francouzské opery o pěti aktech je pro nás zajímavé tím, že děj (podle libreta Eugene Scribeho) se odehrává v Kostnici (1414-1418) v době, kdy tam na koncilu čelil obvinění z hereze i Jan Hus.

Fromental Halévy: Židovka. Bavorská státní opera.

Fromental Halévy: Židovka. Bavorská státní opera.

Komplikovaný děj z období kostnického koncilu je plný intrik a tajností. Nesmiřitelně proti sobě stojí židovský obchodník Eleazar a kardinál de Brogni. Smír je nemožný a destruuje i milostný vztah Rachel, kterou vychovává Eleazar, ale ve skutečnosti je dcerou de Brogniho.

Španělský režisér Calixto Bieito, známý svou radikální interpretací klasických oper, na jevišti mnichovské opery sice nerozpoutal střety běsnícího davu židovského a katolického davu, ale zejména prostřednictvím hereckých akcí vytvořil podobenství současného světa ve svých účincích ještě silnější. To podpořilo i hudební nastudování francouzského dirigenta Bertranda de Billy; výkony sólistů v efektních, náročných partech v čele s polskou sopranistkou Aleksandrou Kurzak (která nahradila původně ohlášenou Kristinu Opolais), tenoristou Robertem Alganou a basistou Ainem Angerem i sborem bavorské státní opery byly strhující nejen po pěvecké, ale i herecké stránce.

Fromental Halévy: Židovka. Bavorská státní opera.

Fromental Halévy: Židovka. Bavorská státní opera.

Inscenace tak není založená na explicitním zdůrazňováním různých náboženství (scénografie z mohutných strohých kovových sloupů neobsahuje žádné náboženské symboly). Rozkrývá témata víry, trestu, viny, pomsty, mechanismy, které vedou k fanatismu, kvůli kterému zamilovaná dívka obětuje svůj život, aby zachránila svého milence, i když ji podvedl a zradil, nebo se otec se nedokáže vzdát pomstychtivosti, s níž obětuje i život své nevlastní dcery.

Židovka je bezesporu velká klasická opera, ale vidět ji v takto drsném provedení, ve kterém finální scéna upálení Rachel včetně kanystrů s benzínem připomíná soudobé upalování bezvěrců, byla šokující. Klade otázky, kde je hranice, za kterou již na jevišti nelze jít.

Hudební nastudování Bertrand de Billy, režie Calixto Bieito, scéna Rebecca Ringst, kostýmy Ingo Krügler, video Sarah Derendinger, světla Michael Bauer, dramaturgie Benedikt Stampfli, sbormist Sören Eckhoff. Rachel - Aleksandra Kurzak, Eleazar - Roberto Alagna, Léopold - John Osborn, Eudoxie - Vera-Lotte Böcker , Kardinál Jean-François de Brogni - Ain Anger. Bavorská státní opera. Přímý přenos premiéry na webu Bavorské státní opery 28. června 2016.

Současné post-internetové operní mysterium

Alternativní divadelní seskupení s japonsko-anglickým názvem Handa Gote Research & Development, což by v překladu znamenalo něco jako Pájka – výzkum a vývoj, se při svém desetiletém výzkumu a „pájení“ divadelních postupů, moderních technologií a jejich vztahů i destrukcí nyní tentokrát propracovalo k tři čtvrtě hodinové inscenaci s názvem Eleusis. Uvádí ji příhodně prostoru, který byl a je zamýšlen jako laboratoř – v divadle Alfred ve dvoře.

Inscenace Eleusis je postavena na současné reflexi antického tématu eleusinských mysterií s jejich tajemnými obřady spojenými s kultem bohyně úrody Démétry a rozkrýváním posmrtné blaženosti. Inscenace sice sleduje antický mýtus, ve kterém je Persefoné unesena Hádem do podsvětí a její božská matka Deméter bojuje o její návrat na zem, až zasáhne vládce bohů Zeus a přikáže Hádovi Persefoné matce vrátit. Důležitější než mýtus je ale jeho demontáž do přetržitých obrazů, ve kterých se herci a jejich akce prolínají s projekcemi hypnotizujících obrazů, vodopádů, silnice nebo vyprahlé eleusinské přírody. Všechny postavy hrají a zpívají jen dva herci, muž a žena - pro každou mají specifický bizarní převlek. U toho mobilují, dělají si „selfíčka“, zběsile tančí a stírají tak rozdíl mezi realitou a virtuálním světem, mezi banalitou a dolováním asociací z jejich vrstvení. Na jevišti jsou také po celou dobu přítomni technici, kteří ovládají projekce i zvuky.

ELEUSIS / Handa Gote Research & Development. Veronika Švábová

ELEUSIS / Handa Gote Research & Development. Veronika Švábová

Inscenaci Eleusis, která se zaštiťuje operním žánrem, je možno chápat jako hravý, tak trochu mystifikační, tak trochu provokativní, ale i rozpačitý příspěvek do diskuse o hledání vztahů v rámci tohoto komplexního divadelního tvaru. Uvidíme, jak k němu přistoupí další současní autoři, kteří budou prezentovat své novinky na 3. bienále soudobé opery NODO. Od 27. června začíná v Ostravě a do čtvrtka na něm budou uvedeny čtyři světové a dvě české operní premiéry. Při minulém ročníku na zakázku tohoto u nás zcela ojedinělého bienále vznikla „mluvená ne-opera“ Martina Smolky a Jiřího Adámka Sezname, otevři se. Považuji ji za top operní událost posledních let. Ostatně její komorní verze se tento týden hraje ve stejném divadle jako Eleusis, tj. v Alfredu ve dvoře.

Handa Gote Research & Development: Eleusis

Post-internetová opera o nemožnosti velkého příběhu. Připravili Veronika Švábová, Jakub Dörner, Jakub Hybler, Tomáš Procházka, Robert Smolík, Svatoš. Divadlo Alfred ve dvoře 15. a 16. června 2016.

Hodnocení 50 %

Inspirace na dny příští

NODO – New Opera Days Ostrava (pondělí 27. – čtvrtek 30. června 2016)

György Ligeti: Aventures a Nouvelles Aventures. Dirigent Petr Kotík, režie Katharina Schmitt, scéna Pavel Svoboda, světelný design Zuzana Režná. Lydia Brotherton, soprán, Lena Haselmann, mezzosoprán, Markus Hollop, baryton. Ostravská banda. Česká premiéra, Staré koupelny, Provoz Hlubina, pondělí 27. června 2016 19:00 h.

Petr Kotík: William William. Dirigent Petr Kotík, choreografie Matilda Sakamoto, tanec Matilda Sakamoto, Colin Fuller, Rei Masatomi, Isabelle Ayers, Giordano Bozza, zpěv Kurtizána - Alma Samimi, soprán, Přítel - Markus Hollop, baryton, Timon - Adrian Rosas, bas, Vypravěčka Pavla Gajdošíková, String Noise, houslové duo - Pauline Kim Harris Conrad Harris. Světová premiéra, Staré koupelny, Provoz Hlubina, pondělí 27. června 2016 20:30 h.

Idin Samimi Mofakham: At the Waters of Lethe. Dirigent Rolf Gupta, režie a scéna Ewelina Grzechnik, Marta Grądzka, živá elektronika Martyna Kosecka. Obsazení Lethé - Alma Samimi, mezzosoprán, Carlo Gesualdo da Venosa - Adrian Rosas, bas, Alfred Schnittke - Arash Roozbehi, baryton, Robert Schumann - Abdolreza Rostamian, tenor, Edward Mordake - Karol Bartosiński, kontratenor. Ostravská banda, komorní orchestr. Ve spolupráci se Spectro Center for New Music. Světová premiéra, Cooltour, úterý 28. června 2016 19:00 h.

Petr Cígler: Táhlý zvlněný pohyb podélného předmětu. Dirigent Ondřej Vrabec, režie Petr Odo Macháček, scéna David Bazika. Obsazení: zpívající žena 1 - Aneta Bendová, soprán, zpívající žena 2 -Eva Gieslová, soprán, zpívající muž 1 -Vojtěch Semerád, tenor, zpívající muž 2 - Josef Škarka, baryton. Divadlo Kámen: mluvící žena 1 - Zdeňka Brychtová, mluvící žena 2 - Lenka Chadimová, mluvící muž 1 - Vladimir Benderski, mluvící muž 2 - Jiří Šimek. Ostravská banda. Světová premiéra, Divadlo Antonína Dvořáka středa 29. června 2016 18:30 h.

Richard Ayres: No. 42 (In the Alps). Dirigent Rolf Gupta, režie Jan Horák, Michal Pěchouček, scéna Michal Pěchouček. Obsazení: Dívka - Lydia Brotherton, soprán, Bobli - János Elmauer, trubka. Ostravská banda. Premiéra operní verze / inscenované melodrama, Divadlo Antonína Dvořáka středa 29. června 2016 20:30 h.

Iannis Xenakis: Oresteia. Režie Jiří Nekvasil, dirigent Petr Kotík, scéna David Bazika. Obsazení: Holger Falk, baryton, Tamás Schlager, perkuse, Canticum Ostrava, Jurij Galatenko, sbormistr, Dětský sbor Permoníček Karviná, Stanislava Burešová, sbormistryně. Ostravská banda. Divadlo Jiřího Myrona, čtvrtek 30. června 2016 18:30 h.

CAROLUS IV. – REX ET IMPERATOR. Slavnostní koncert k 700. výročí narození krále českého a císaře římského Karla IV. Na programu: Duchovní i světská hudba doby Karla IV.

Schola Gregoriana Pragensis: Hasan El-Dunia, Ondřej Maňour, Michal Medek, Martin Prokeš, Stanislav Předota, Marek Šulc, Michal Mačuha, umělecký vedoucí David Eben, zvláštní host programu Hana Blažíková - soprán, gotická harfa, Jakub Kydlíček - zobcové flétny, Jakub Eben – bicí. Smetanova Litomyšl, Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, sobota 2. července 2016 16:00 h.

Claudio Monteverdi: Orfeo. Osoby a obsazení: Orfeo (Victor Torres), Euridice (Adriana Fernandez), Sylvia, Messagiera (Gloria Banditelli), Speranza, La musica (Maria Cristina Kiehr), Caronte (Antonio Abete), Plutone, Čtvrtý pastýř (Furio Zanasi), Proserpina, Ninfa (Roberta Invernizzi), Apollo (Maurizio Rosano), První pastýř (Gerd Tuerk), Druhý pastýř (Fabian Schofrin), Třetí pastýř, Duch (Giovanni Caccamo), Duch (Salvatore Sutera). Coro Antonio Il Verso a Ensemble Elyma řídí Gabriel Garrido. Připravil a uvádí Čeněk Svoboda. Český rozhlas Vltava, sobota 2. července 2016 20:00 h.

Joseph Haydn: Missa Sancti Bernardi. Daniela Straková – soprán, Markéta Štefaniková – mezzosoprán, Tomáš Kořínek – tenor, Jan Šťáva – bas, Smíšený pěvecký sbor Rastislav Blansko, Czech Virtuosi, dirigent Jaroslav Martinásek. Haydnova mše k blahoslavenému Bernardovi z Offidy z roku 1796, celebrovaná Mons. Tomášem Halíkem. Smetanova Litomyšl, Piaristický chrám Nalezení sv. Kříže, neděle 3. července 2016 13:30 h.

Helena Havlíková
  • 3Diskuse




REGISTRACE NA SERVERU LIDOVKY.CZ, NEVIDITELNÉM PSU A ČESKÉ POZICI

SMS Registrace

Diskuse LN jsou pouze pro diskutéry, kteří se vyjadřují slušně a neporušují zákon ani dobré mravy. Registrace je platná i pro servery Neviditelný pes a Česká pozice. více Přestupek znamená vyřazení Vašeho telefonního čísla z registrace a vyřazený diskutér se již nemůže přihlásit ani registrovat pod stejným tel. číslem. Chráníme tak naše čtenáře a otevíráme prostor pro kultivovanou diskusi.
Viz Pravidla diskusí. schovat

Jak postupovat

1. Zašlete SMS ve tvaru LIDOVKY REG na číslo 900 11 07. Cena SMS za registraci je 7 Kč. Přijde Vám potvrzující SMS s heslem.

2. Vyplňte fomulář, po odeslání registrace můžete ihned diskutovat

Tel. číslo = login,
formát "+420 xxx xxx xxx"
Kód ze SMS je rovněž heslo
Vaše příspěvky budou označeny Vaším jménem, např. K. Novák.
* Nepovinný.
Odesláním souhlasíte s Pravidly diskusí.

Jste ve městě nová a nikoho neznáte?
Jste ve městě nová a nikoho neznáte?

Na eMimino.cz najdete maminky, které jsou na tom podobně.