V Lednicko-valtickém areálu na jižní Moravě již několik let marně bojují proti devastujícím nájezdům bobrů. Po pokusech s oplocením areálu přišli tamní lesníci s novinkou, která by měla bobry z jejich oblíbeného místa vypudit.
Hlodavce, kteří každý rok napáchají škody za desítky tisíc korun, má odradit speciální protibobří nátěr. Lesníci jím potírají zdravé i nakousnuté stromy a vzácné dřeviny. Nátěr nejenže bobrům zapáchá, ale obsahuje i písek, který bobrům skřípe mezi zuby. A zdá se, že nátěr až třicetikilové vodní hlodavce opravdu odpuzuje. Natřené stromy totiž zatím nechávají na pokoji.
Vlčí trus odpuzoval nejen bobry, ale i návštěvníky
„Je to vlastně na bázi repelentu proti spárkaté zvěři. Tím se natírají vrcholové pupeny na stromcích. Protože repelent obsahuje písek, tak zvěř stromky neokusuje. Totéž odpuzuje i bobry, prostě jim písek skřípe mezi zuby,“ řekl Josef Pubal z Českomoravské myslivecké jednoty. „V lednickém parku dokonce jeden rok zkoušeli stromy pomazávat vlčím trusem, protože vlk je přirozeným nepřítelem bobra. Nakonec od toho upustili, protože vlčí trus výrazně zapáchá a odrazoval nejen bobry, ale i návštěvníky parku,“ dodal Pubal.
„Bobři jsou nyní zazimovaní. Jestli budou přijatá opatření účinná, to se uvidí po sezoně. Z našeho pohledu vnímáme situaci s bobrem jako výraznou, nicméně ne kritickou,“ uvedl Jiří Matuška z chráněné krajinné oblasti Pálava.
Bobři, kteří u nás byli prakticky vyhubeni, se znovu dostávají do české přírody. Spolu s vlkem a medvědem jsou bobři zařazeni mezi silně ohrožené druhy. Kvůli tomu nemá bobr stanovenou dobu lovu a myslivci ho nemůžou lovit ani v případě přemnožení. Škody, které velký hlodavec způsobí, tak mohou vlastníci uplatňovat na státu. „Z pohledu lesního hospodářství je to zvíře, které páchá značné škody,“ připomněl mluvčí státního podniku Lesy ČR Radek Drahný. „Může to být například záplava celého území. Bobr je schopen skácet strom jakýchkoli rozměrů. Vzniklá škoda na takových stromech může být značně vysoká,“ dodal Pubal.
Dnes se bobr začíná rozšiřovat po celém území Moravy a vyskytuje se i v Čechách. „Výskyt bobrů je hojný na soutoku Moravy a Dyje, tam je nejstálejší populace. Bobři žijí i v chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví, na druhém konci České republiky v přírodním parku Český les v povodí Odry a na hlavním toku Labe,“ řekl Pubal.
Podle Drahného už dnes někteří odborníci označují „situaci do budoucna za alarmující a mluví o odchytu nebo dokonce odstřelu bobrů“. Škody na majetku ale dosud nejsou tak veliké, aby k odstřelu došlo. „Zatím to nepřesáhlo hranice, které by byly neúnosné a vznikaly by milionové škody. Je to asi jako kormorán, který škodí rybářům,“ uvedl Drahný.
Kolem řeky Dyje v blízkosti lednickovaltického areálu žijí podle Matušky stovky kusů bobrů a právě lednický anglický park s vzácnými dřevinami se stal jejich nejoblíbenějším rejdištěm. Plot, který správci parku postavili na ochranu proti bobrům, se ukázal jako neúčinný.
Hlodavce, kteří každý rok napáchají škody za desítky tisíc korun, má odradit speciální protibobří nátěr. Lesníci jím potírají zdravé i nakousnuté stromy a vzácné dřeviny. Nátěr nejenže bobrům zapáchá, ale obsahuje i písek, který bobrům skřípe mezi zuby. A zdá se, že nátěr až třicetikilové vodní hlodavce opravdu odpuzuje. Natřené stromy totiž zatím nechávají na pokoji.
Vlčí trus odpuzoval nejen bobry, ale i návštěvníky
„Je to vlastně na bázi repelentu proti spárkaté zvěři. Tím se natírají vrcholové pupeny na stromcích. Protože repelent obsahuje písek, tak zvěř stromky neokusuje. Totéž odpuzuje i bobry, prostě jim písek skřípe mezi zuby,“ řekl Josef Pubal z Českomoravské myslivecké jednoty. „V lednickém parku dokonce jeden rok zkoušeli stromy pomazávat vlčím trusem, protože vlk je přirozeným nepřítelem bobra. Nakonec od toho upustili, protože vlčí trus výrazně zapáchá a odrazoval nejen bobry, ale i návštěvníky parku,“ dodal Pubal.
„Bobři jsou nyní zazimovaní. Jestli budou přijatá opatření účinná, to se uvidí po sezoně. Z našeho pohledu vnímáme situaci s bobrem jako výraznou, nicméně ne kritickou,“ uvedl Jiří Matuška z chráněné krajinné oblasti Pálava.
Bobři, kteří u nás byli prakticky vyhubeni, se znovu dostávají do české přírody. Spolu s vlkem a medvědem jsou bobři zařazeni mezi silně ohrožené druhy. Kvůli tomu nemá bobr stanovenou dobu lovu a myslivci ho nemůžou lovit ani v případě přemnožení. Škody, které velký hlodavec způsobí, tak mohou vlastníci uplatňovat na státu. „Z pohledu lesního hospodářství je to zvíře, které páchá značné škody,“ připomněl mluvčí státního podniku Lesy ČR Radek Drahný. „Může to být například záplava celého území. Bobr je schopen skácet strom jakýchkoli rozměrů. Vzniklá škoda na takových stromech může být značně vysoká,“ dodal Pubal.
Dnes se bobr začíná rozšiřovat po celém území Moravy a vyskytuje se i v Čechách. „Výskyt bobrů je hojný na soutoku Moravy a Dyje, tam je nejstálejší populace. Bobři žijí i v chráněné krajinné oblasti Litovelského Pomoraví, na druhém konci České republiky v přírodním parku Český les v povodí Odry a na hlavním toku Labe,“ řekl Pubal.
Podle Drahného už dnes někteří odborníci označují „situaci do budoucna za alarmující a mluví o odchytu nebo dokonce odstřelu bobrů“. Škody na majetku ale dosud nejsou tak veliké, aby k odstřelu došlo. „Zatím to nepřesáhlo hranice, které by byly neúnosné a vznikaly by milionové škody. Je to asi jako kormorán, který škodí rybářům,“ uvedl Drahný.
Kolem řeky Dyje v blízkosti lednickovaltického areálu žijí podle Matušky stovky kusů bobrů a právě lednický anglický park s vzácnými dřevinami se stal jejich nejoblíbenějším rejdištěm. Plot, který správci parku postavili na ochranu proti bobrům, se ukázal jako neúčinný.
