Panu Dr.M.Hudcovi doporučujeme, aby se nejprve blíže seznámil s podstatou sporu o podobu Šumavy. Jedná se o snahu vedení Národního parku a MŽP vytvářet velká souvislá území tzv. divočiny. Děje se tak jednak ponecháváním jeho nejcennějších pralesních částí bez ochrany proti škůdcům (např. Černohorský prales u pramenů Vltavy či pralesní ekosystémy I. zóny Trojmezná ad.) a současně rozšiřováním tzv. bezzásahového (tedy bez zásahů proti kůrovcům) režimu na nepůvodní kulturní a hospodářské porosty. V tom prvním případě nenávratně mizí podstata, kvůli které byl NPŠ vyhlášen a v tom druhém dochází na velkých plochách k rozpadu lesa a tím i ztrátě jeho nezastupitelných ekologických funkcí. Nejen podle našeho názoru je právě postup vedení NPŠ v rozporu se zákonem. Náš postoj se opírá i o řadu závěrů jednání Rady NPŠ v posledních letech, která konstatují, že uvedená opatření odporují platnému Plánu péče, platné zónaci ochrany přírody NPŠ a platným nařízením MŽP.
A jaká je situace přímo na Šumavě? Zastupitelstva Kašperských Hor a Volar přijala usnesení o záměru vystoupit s městskými lesy z NPŠ. Šumavské obce zásadně nesouhlasí s rozhodnutím ministra Bursíka o způsobu, jakým rozhodl o likvidaci vyvrácených stromů po orkánu Kyrill a podaly proti němu rozklad. Toto rozhodnutí m.j. obsahovalo i objem kmenů, které v NPŠ zůstaly bez zpracování ležet (cca 140 000 m3 dřeva) a položilo základ předpokládané kůrovcové kalamity. Protože ministr Bursík na rozklad obcí ani na následnou žádost nereagoval, 15 obcí na něj podalo v březnu t.r. žalobu pro nečinnost. Ministr následně své rozhodnutí potvrdil. Obce se ale s jeho rozhodnutím nesouhlasí dále. Jihočeský kraj usnesením zastupitelstva žádá vládu aby rozhodla, jaký je veřejný zájem na Šumavě. Sedmnáct let po založení Národního parku Šumava to není normální vztah mezi představiteli samospráv a NPŠ.
Musíme se tedy naléhavě ptát, o co na Šumavě skutečně jde? Jde o hájení skupinového zájmu několika lidí, kteří se zaštiťují jednostranným a účelovým výkladem zákona a ve jménu neporušené přírody a umělé divočiny chtějí na Šumavě zatáhnout novou, zelenou oponu? Věc ochrany přírody si musí umět získat veřejnost na svou stranu, protože ochrana přírody v národním parku není záležitostí elit, ale národa. A to se šumavským ochranářům ani ministrovi životního prostředí zatím vůbec nedaří.
