Norský soud by měl od 24. do 26. února řešit odvolání Michalákové proti rozhodnutí norských úřadů zbavit ji rodičovské odpovědnosti k oběma jejím synům a o adopci mladšího hocha. Snahu o zapojení Česka do norského soudního řízení schválila ve středu vláda.
Česko chce být účastníkem sporu Michalákové, adopce synů je podle Zaorálka nepřípustná |
Česká republika chce využít písemné podání - skriftlig innlegg. Shrne v něm, v čem česká strana vidí postup Norska jako nesprávný. Dokument v norštině podá do pátku soudu vládní zmocněnec, náměstek ministra zahraničí Martin Smolek. Ten je od roku 2008 vládním zmocněncem pro zastupování České republiky před soudním dvorem Evropské unie.
V Norsku je možné využít takzvané písemné podání ve veřejném zájmu. Podávat ho mohou nadace i úřady. Stane se pak součástí spisu a soud ho při rozhodování bere v potaz, pokud ho nezamítne kvůli tomu, že veřejný zájem není dostatečně prokázaný.
Soud české podání nemusí uznat
Zatím není jasné, jestli norský soud české podání uzná. „Je to precedens. Nevíme, jak se soud zachová,“ uvedla Lagronová. Zástupce velvyslanectví České republiky bude u soudního jednání ale bez ohledu na to, zda české podání uspěje.
Norsko přiznalo chyby Barnevernu. Uznalo, že děti cizinců mají vztah ke své zemi |
Dokument má hlavně upozornit na dvě věci. První je nedodržení závazku Úmluvy OSN o právech dítěte. Podle jednoho z jejích ustanovení státy uznávají, že osvojení v cizí zemi se dá považovat za náhradní péči, pokud není možné se o dítě postarat v jeho vlasti. Druhým bodem má být „nepřiměřenost rozhodnutí“ norských úřadů. Podání má poukázat na to, že se matka nemohla s dětmi vídat, přestože o to stála. Mohlo by to být v rozporu s úmluvou o lidských právech.
Norská sociální služba odebrala českým rodičům nyní desetiletého Denise a sedmiletého Davida v květnu 2011 kvůli podezření na zneužívání a zanedbávání. To se nepotvrdilo. Soud ale tehdy považoval zjištění za závažná a děti nechal u pěstounů.
Michaláková předloni požádala o přezkoumání případu a svěření dětí do péče, norské úřady loni rozhodly o zbavení rodičovských práv a adopci mladšího hocha. Chlapci se narodili v Norsku, jejich matka tam také žije.
Zájem matky nad zájmem synů
Podle podporovatelů rodiny se rodiče s chlapci po odebrání setkali hned v květnu 2011. Matka pak obě děti vídala každý týden až do srpna, poté až v březnu dalšího roku. Společně se pak setkali ještě třikrát, naposledy předloni v březnu. Loni Michaláková viděla třikrát mladšího syna.
Barnevern odebral další české dítě. Devítiměsíční holčičku před transplantací ledvin |
Norské velvyslanectví a norské úřady se k případu nevyjadřovaly. Podle některých médií a expertů tak není možné si na kauzu udělat jasný názor jen se znalostí stanoviska jedné strany. Norská ambasáda už dřív na svém webu napsala, že sdělovací prostředky nemusí představovat věc „na základě všech relevantních informací“ a norské úřady kvůli povinnosti mlčenlivosti nemohou „reagovat na nesprávná tvrzení“. Podle některých ochránců dětských práv se tak upřednostňuje zájem matky nad zájmem hochů.
Pokud by Michaláková u soudu neuspěla, může se obrátit na další norské soudní instance. Po skončení všech řízení pak může jít k Evropskému soudu pro lidská práva ve Štrasburku. Členové vlády už dřív řekli, že by ji tam Česká republika podpořila. Zástupci Michalákové žádali po kabinetu ale ráznější kroky. Chtěli, aby se Česká republika zapojila do řízení. Usilují také o mezistátní dohodu s Norskem o vydávání dětí.
