Spolu s penězi ze státního rozpočtu ČR mohou čeští žadatelé z programů získat celkem přes 120 miliard korun. Část peněz, zhruba 75 milionů eur, je přitom možné čerpat v podstatě okamžitě. K čerpání zbyvajících peněz mají Češi až do roku 2015.
Česko patří při přípravě operačních programů v EU k nejhorším. Schválením prvních tří programů se podle ministra práce a sociálních věcí Petra Nečase "odlepilo ode dna." Podle zdrojů z Evropské komise by měl být další balík programů schválen na přelomu listopadu a prosince.
Odlepili jsme se ode dna
Česko má celkem připraveno čtyřiadvacet operačních programů a objem peněz připravených pro možné čerpání činí zhruba 750 miliard korun. Srovnatelně velcí Maďaři už mají schválených všech 15 operačních programů, Slováci mají schválené čtyři z 11 a Polsku chybí jen málo pro dokončení schválení všech 21 programů.
Zmíněnými třemi programy, které evropská komise Česku schválila, jsou Lidské zdroje a zaměstnanost, Vzdělání pro konkurenceschopnost a Praha adaptabilita. Česko tím bude mít možnost podpořit oblast lidských zdrojů, kterou evropský komisař Vladimír Špidla označil pro dlouhodobý rozvoj za nejdůležitější.
Evropské peníze umožní podle Nečase řešit řadu problémů, například v celoživotním vzdělávání a politice zaměstnanosti. Program Lidské zdroje a zaměstnanost řízený Nečasovým úřadem se zaměřuje na zvýšení zaměstnanosti a zaměstnatelnosti lidí na úroveň průměru 15 nejlepších zemí EU. K prioritám dále patří začlenění skupin ohrožených sociálním vyloučením a modernizace veřejné správy a služeb.
Program Vzdělání pro konkurenceschopnost zahrnuje například počáteční a terciální vzdělávání i výzkum a vývoj a spadá pod ministerstvo školství. Samostatný program pro hlavní město nazvaný Praha adaptabilita byl podle náměstkyně pražského primátora Markéty Reedové připraven kvůli specifickým prioritám. "My potřebujeme podpořit získávání kvalifikované pracovní síly a střední a vysoké školy," jmenovala příklady.
Brusel považuje obtíže při přípravách operačních programů za součást běžného provozu. Rozhodnutí o programech je podle Špidly strategické a má v sobě mnoho důsledků. Evropská komise musí také zajistit věrohodné čerpání, což je technicky a administrativně složité. "Většinou se jednou, dvakrát zakopne při každém projednávání, z tohoto hlediska to nepřesahuje nějakou obvyklou míru," řekl komisař.
Ne všichni jsou ale stejně nadšení a schovívaví jako eurokomisař Špidla. Podle prezidenta Hospodářské komory Jaromíra Drábka je například velkým problémem, že ČR podepsala první tři programy na čerpání peněz z bruselských fondů až deset měsíců po záhájení nového rozpočtového období. Další oblasti, které by podle něho mělo Česko za pomoci evropských zdrojů urychleně řešit, jsou investice do inovací, výzkumu a vývoje.
