Vlčkův jedenáctičlenný tým měl za úkol analyzovat japonské požadavky a koordinovat materiální humanitární pomoc ze zahraničí. "Náš hlavní stan byl v Tokiu. Působili jsme na jih od elektrárny Fukušima - v prefekturách Ibaraki, Točigi. Hlavní úkol byl organizování humanitární pomoci ze států Evropské unie. Zajišťovali jsme pokrývky, šaty, spacáky, jídlo, balenou vodu a záležitosti týkající se měření radioktivity," vysvětluje hasič.
Ptejte se on-line |
Japonci pomoc odmítali
Rozhodně podle něj nešlo o jednoduchou misi. Japonsko je sice velmi dobře připravené na mimořádné události, je to jeden z hlavních států, který pomáhá při živelných katastrofách v zahraničí, i to však má své ale: "Jejich struktura, vnímání a chápání není nastaveno na to, že oni by se měli stát příjemcem pomoci," vysvětluje Vlček. "To byl také důvod, proč ze 116 států, které zemi nabídli pomoc, akceptovali pouze 14 záchranných týmů," dodává.
Podívejte se |
Největší potíže měli experti při jednání s úřady. Často nebylo jasné, co dané oblasti vlastně potřebují. "Jediné ministerstvo, které je oprávněné rozhodovat o humanitárních potřebách je ministerstvo zahraničních věcí. Tam to moc nefungovalo, začátek byl proto velmi složitý," vypravuje Vlček. Postižená oblast vždy potvrdila množství věcí, které potřebuje, ale vše muselo projít právě přes ministerstvo. "Jejich potřeby se často měnily ze dne na den," dodává.
Některou pomoc museli dokonce Japonci odmítat. "Předminulou neděli například oficiálně ukončili přijímání humanitární pomoci od vlastních občanů, protože už ji neměli kam dávat," říká Vlček. V zemi podle něj funguje obrovská soudržnost: "To soucítění Japonců s vlastním postiženým obyvatelstvem je tak silné, že si to my Evropané nedovedeme představit."
Nejvíce se řeší radiace
Prostředí, kde záchranný tým působil bylo podle Vlčka velmi emoční. Rodiny tam přišly o majetek, o práci a neví, co bude dál. "Japonci se tam například potýkali s takovou situací, kterou my známe z povodní. Ne všichni chtěli tu postiženou zónu opustit, nechtěli tam nechat svůj majetek, zvířata...," vypraví šéf týmu.
Japonskou veřejností pořád nejvíce hýbe jaderná nehoda elektrárny Fukušimy a strach z následků. "Stále není dořešená ta věc s únikem radioaktivní vody do moře. Zamoření pobřežních vod může mít velký dopad na rybolov a vůbec na lidi, kteří na pobřeží žijí. To je teď pro ně nejdůležitější," vysvětluje Vlček.
Lidé v některých oblastech nemají dostatek informací, proto často nevědí, co mají dělat. "Všichni se ptají: je toto místo bezpečné pro život, pro nás a naše děti? Máme domy opravovat, nebo stavět jinde nové?...Tyto otázky není bohužel vzhledem k rozměrům katastrofy schopná zodpovědět ani japonská vláda," uzavírá hasič.
