Společně zdokumentovali frekvenci zívání u 160 lidí, kteří se pohybovali venku. Zjistili, že v zimě zíváme častěji. Podle autorů je to tím, že v létě by nám zívání nepomohlo, ba právě naopak.
Zato v situacích, kdy je okolní teplota výrazně nižší než teplota našeho těla, nám tento mechanismus pomáhá ochladit přehřátý mozek.
Jak výzkumníci zívání počítali? Jednoduše: zastavovali na ulici kolemjdoucí a ukazovali jim fotografie zívajících lidí, protože je známo, že zívání je nakažlivé. Proč tomu tak je, to by bylo na samostatný výzkum, tato studie se tím nezabývala. Nicméně se ukázalo, že při nižší teplotě se lidé nechají nakazit mnohem snáz.
