Úterý 19. března 2024, svátek má Josef
130 let

Lidovky.cz

‚Cítím nekonečnou lásku.‘ Čeští lékaři po 40 letech experimentují s houbičkami

Česko

  6:00
PRAHA - Po čtyřiceti letech se v Česku opět oficiálně experimentuje s psychedelickými látkami. Lékaři zkoumají, jak mohou zkušenosti s psilocybinem, psychotropní látkou obsaženou v „houbičkách“, pomoci při léčbě řady duševních nemocí. Jak takové experimenty probíhají?

Filip Tylš pracuje v týmu Národního ústavu duševního zdraví. foto:  František Vlček, MAFRA

Velká moderní budova Národního ústavu duševního zdraví v Klecanech u Prahy vypadá na první pohled obyčejně. Stojí mezi poli kousek stranou rodinných domků. Uvnitř se nijak neliší od interiérů moderních zdravotnických pracovišť. V něčem však přece ano... V suterénu najdeme malou místnost připomínající útulnou čajovnu. Dnes v ní sedí členové výzkumného týmu, popíjejí čaj a klidnými hlasy vysvětlují, co výjimečného se tu odehrává.

Lidé intoxikováni psilocybinem – psychotropní látkou běžně se vyskytující v lysohlávkách, jimž se neřekne jinak než houbičky – zde pod dohledem odborníků prožívají své „drogové výlety“. Vidí zářivé barvy, pohádkovou krajinu, avatary i tibetské kočky.

„Nedá se to vůbec ovládat vůlí, nejde proti tomu bojovat, jenom se poddat. Jsi sama v místě, kterému nerozumíš a nikdo tě nenaučil, jak se v něm chovat. Jak místo vypadá, se dá popsat jen těžko. Byl to prostor, který kolem mě plynul. Během peaku (vrcholu účinku látky) vůbec nevíš, kdo jsi. Byla jsem schopna cítit nekonečnou lásku,“ popisuje mladá dobrovolnice Klára svůj zážitek s psilocybinem v místnosti vyzdobené pestrými látkami, orlími pery a provoněné bílou šalvějí.

Čajovna

Vzhled pokoje podobajícího se čajovně není náhodný. „Inspirovali jsme se fotografií z výzkumů doktora Milana Hausnera, které v 60. letech otiskl časopis Květy,“ říká mladý psychiatr Filip Tylš, jeden ze členů výzkumného týmu působící jako psychedelický sitter, tedy ten, kdo provází dobrovolníka experimentem.

Naráží tak na skutečnost, že zkoumání účinků psychedelik, konkrétně LSD, na lidské vědomí probíhal v Československu už v minulosti. Psychiatr Hausner vedl psychiatrickou léčebnu v Sadské, provedl na tři tisíce sezení s pacienty na LSD, je také autorem významné knihy LSD: The Highway To Mental Health. V 70. letech byl výzkum v Československu, stejně jako jinde na světě, zakázán. Po dlouhém byrokratickém kolečku se pomocí grantu Ministerstva zdravotnictví výzkum do Česka v říjnu 2014 vrátil. Podobně se již bádá také v Anglii, Švýcarsku, Německu a USA, jenže v nestátních institucích. Psychedelický výzkum podporovaný státem je však světovou raritou.

Klinická studie intoxikace psilocybinem na zdravých dobrovolnících pomáhá modelovat a zkoumat změněné stavy vědomí. V budoucnu by díky ní mohlo být snazší pomoci lidem s duševními poruchami, například depresí nebo obsedantně kompulzivní poruchou.

Rozjet v Česku experimenty znovu po čtyřiceti letech nebylo snadné. Psilocybin se díky lepší předvídatelnosti svého účinku ukázal jako vhodnější adept než původní LSD. Jít pro lysohlávky do lesa však nešlo.

Relax po intoxici „houbičkami“.
Dobrovolníci relaxují v pokoji ve stylu čajovny.

„Látka musí mít ochrannou známku jako důkaz své stoprocentní čistoty a kvality, aby mohla být podána lidem k výzkumným účelům. Takto ji u nás zatím neumíme vyrobit. Dovážíme ji z Německa a dva gramy stojí asi 750 tisíc. Projít byrokratickým kolečkem a získat povolení k držení omamných a psychotropních látek, povolení od etické komise a Státního ústavu pro kontrolu léčiv i zajištění dodání látky přes pražský IKEM trvalo otci myšlenky, vedoucímu výzkumného týmu Tomáši Páleníčkovi přibližně tři roky,“ ukazuje výzkumná asistentka Markéta Kolářová na tlustý šanon protokolů a různých potvrzení.

Český výzkum sleduje světový trend návratu k psychotropním látkám jako potencionálnímu nástroji v léčbě duševních potíží. Dosavadní výzkumy například prokazují antidepresivní účinek u ketaminu, což je disociativní anestetikum využívané v popáleninové a dětské chirurgii. Po roce 2000 byly objeveny jeho antidepresivní a hlavně antisuicidální účinky (tedy ty, které potlačují nutkání spáchat sebevraždu).

LSD od roku 1938

Psychedelika však zajímala svět i dříve. LSD v roce 1938 poprvé syntetizoval ve farmaceutických laboratořích doktor Albert Hofmann, jeho psychedelické účinky však byly objeveny až v roce 1943. V 50. letech si potenciálu LSD jako „drogy pravdy“ všimla i americká CIA. Jeho velký boom přišel o deset let později, kdy pomohl odstartovat hnutí hippies. S nekontrolovatelným rozšířením látky mezi běžnou populaci přišla první omezení. Celostátní zákaz výroby a držení LSD začal v USA platit v roce 1968, do Evropy přišel o chvíli později.

Díky intoxikaci psychedeliky, která je v experimentálním prostředí snadno uskutečnitelná, mohou vědci studovat potenciál změněných stavů vědomí. „Náš mozek se nachází ve spoustě různých funkčních stavů. Je jiný v průběhu spánku, bdění, v průběhu umírání, při meditaci, atace psychózy nebo při intoxikaci psychotropními látkami. Zajímavé je, že lidstvo s těmito funkčními stavy mozku pracovalo odnepaměti v průběhu starodávných rituálů různých kultur. Existují stavy mozku, které jsou svým způsobem evolučně hodně významné, ale nejsou prozkoumané a přesně charakterizované a byly poměrně dlouho západní vědou ignorovány,“ vysvětluje zapáleně Tylš.

Celý článek o současném výzkumu psychedelik v Česku si přečtěte v magazínu Pátek LN, který vychází 7. října.

V magazínu dále najdete:

  • Rozhovor s Ivanem M. Havlem, bratrem někdejšího prezidenta a vědcem zabývajícím se kybernetikou a umělou inteligencí.
  • Fotografie Sama Shawa, autora jednoho z nejslavnějších snímků 20. století: Marilyn Monroe držící si povlávající bílou sukni.
Autor: