Terénní okruh Českým krasem
Cyklistická trasa spolu s pěší naučnou Svatojánskou stezkou poskytuje poučné výhledy na vápencové jádro Českého krasu. Na trasu je možné naskočit na pěti místech, kam jezdí vlak z Prahy. V Berouně, Srbsku, ve Vráži, v Karlštejně a Loděnici. My si vybereme Srbsko, protože se tady sjíždějí každý pěkný víkend stovky cyklistů.
Po žluté turistické značce vyrazíme podélBerounky, proti proudu Kačáku lesní cestou do Hostimi a po silnici do Svatého Jana pod Skálou. U kláštera odstavíme kola a projděte si Svatojánskou naučnou stezku. Vede až ke kříži vysoko na skále. Je odtud nejkrásnější výhled v Českém krasu.
Modrá značka nás přinutí přehodit na nejlehčí převod a cestičkou ve svahu se vyšplháme do Vráže. Po mostě přejedeme dálnici a sjedeme do Loděnice. Další modrá značka nás vede po loukách do prudkého svahu na Špičatý vrch a k hájovně Boubová. Po silnici jedeme do Bubovic a na křižovatku u Kozolup. Na Kamenném vrchu odbočíte doprava na polní cestu, kterou dojedete k samotě a dále k lesu. Podél něho jedeme, překřížíte cestu mezi zatopenými lomy Malá a Velká Amerika a sjíždíme zarostlým průsekem rovnou dolů k dubu Sedmi bratří. Pokud máme hlad, můžeme sjet až do Karlštejna na oběd.
Od dubu stoupáme po červené značce stoupáte úvozem k lesní školce na vrcholu kopce. V klesání uvidíme vpravo Královu studni a za chvilku značka prudce klesá doprava. My však jedem stále rovně traktorovou cestou. Krátce stoupáme lesem, potom dlouze klesáme po loukách a nakonec doslova "spadneme" borovým lesem do Srbska k mostu a k nádraží.
Délka: 30 km
Kolo: horské
Doprava: vlak
Charakter: technicky nenáročná, ale trochu únavná trasa
Podél Botiče: Výlet do zapadákova
Jedna z pěkných cest na jižním okraji Prahy vede podél Pitkovického potoka, který pramení v lukách u Říčan a teče do Hostivaře. Vyrazíme ze stanice metra Opatov na trase C. Musíme nejprve překonat světelnou křižovatku, poté dálniční nadjezd a nakonec kruhový objezd, abychom se dostali konečně na venkov.
Skrze Šeberov dojedeme na náves a okolo moderních činžáků zahneme doleva na polní cestu. Přejedeme přes horizont, a kdybychom v dálce neviděli dálnici, ocitneme se v idylické krajině. Pod sebou máme hluboké zalesněné údolí potoka Botiče, z průhonického parku vykukuje zámecká věž a do dálky se táhnou úhledné vesničky. Projedeme Průhonicemi, vystoupáme městečkem k zámku a dál naše cesta vede na náměstí a z něho doprava Dobřejovickou ulicí.
Po pravé ruce zůstává plot zámeckého parku a vlevo satelitní městečko. Ulice se rychle změní v polní cestu. Okolo rybníka šlapeme na křižovatku značených cyklostezek v Dobřejovicích. Značek si nevšímáme a projedeme vesnicí, vystoupáme prudkým kopcem na křižovatku a zamíříme směrem do Říčan. Na chvíli opustíme venkov, protože u Modletic projíždíme průmyslovou zónou plnou velkoskladů, parkovišť a kamionů.
Tu naštěstí rychle opustíme. Přejedeme dálnici, sjedeme z kopce a zahneme první silničkou doleva na obec Kuří. Po pár stovkách metrů jsme zase na venkově. Rozbitá okreska se stromořadím nás provede skrze Kuří a dál na Lipany. To už pod sebou dole v údolí vidíme stružku Pitkovického potoka skrytou v olšoví.
Přes louku k němu sjedeme a narazíme na málo vyšlapanou cestu po jeho pravém břehu. Jestli nechceme riskovat, že kolo budeme místy tlačit, jedeme po silnici dál do další vesnice Benice. Tam přejedeme most na levý břeh a potok sledujeme po široké štěrkované cestě. Před Pitkovicemi nás cesta zase převede doprava a hlinitou cestou po loukách podél meandrů potoka jedeme až ke zbořenině Fantova mlýna na soutoku s Botičem.
Od Fantova mlýna šlapeme stále zajímavou, ale už širší a častěji navštěvovanou trasou po pravém břehu Botiče k Hostivařské přehradě a dál po asfaltovém chodníku podél ní až do Hostivaře. Tady už korzují rodinky s kočárky a důchodci na procházce, a proto je potřeba dávat na ně pozor. Z Hostivaře můžeme pokračovat městem podél Botiče až k ústí do Vltavy pod Železničním mostem u Výtoně, anebo dojet na metro Skalka na trase A.
Délka: 30 - 40 km
Kolo: horské nebo trekkingové
Doprava: metro
Charakter: stezky a silničky vedou kopcovitou vesnickou krajinou
Brdy: kamení, kopce, prudké sjezdy
trasa: Zbraslav - sídliště Baně (č. 1 na mapce), Cukrák (2), Jíloviště, Černolice (3), Hřebeny, Skalka (4), Kytínská louka (5), Stožec (6), Jelení palouky (7), Kuchyňka (8), Křižovatky pod Plešivcem (9), Plešivec (10), Lochovice - žst. (11)
Máte horské kolo a chcete se opravdu protáhnout? Jestli jste z Prahy nebo okolí, jeďte do Brd! Komu se nechce trmácet na bicyklu, může jít pěšky. Pokud chcete vyrazit přímo z Prahy, dojeďte na Zbraslav do sídliště Baně. Od konečné stanice městského autobusu míří červená turistická značka do lesa, aby nás provázela celou hřebenovou túrou.
Nejprve strmě vystoupáme na Cukrák a jen těsně mineme známý televizní vysílač. Sjedeme dlouhým kopcem do Jíloviště, podjedeme dálnici a následuje nepřehledný terén. Sjíždíme hlubokým lesem, překonáme několik strží, přebrodíme potok a vyjedeme dlouhou strání k Černolickým skalám u stejnojmenné obce.
Za Černolicemi začíná ničím nepřerušovaný hlavní brdský hřeben zvaný jednoduše Hřebeny. Cestu sem si můžeme zkrátit vlakem do Všenor, odkud to máme do Černolic asi čtvrthodinku po silnici do kopce. Pokračujeme po lesních cestách s nevelkými převýšeními na Skalku. Neměli bychom vynechat návštěvu výstavního kláštera, poutního kostela Maří Magdalény a křížové cesty.
Dlouhými rovnými úseky lesních silniček odtud profrčíme s větrem o závod, protože se většinou jede trochu z kopce. Od rozcestí na Kytínské louce můžeme pokračovat stále po červené značce, ale doporučujeme cestu zkrátit po žluté. Chvilku sice budeme stoupat, ale poté se těsně vlevo pod oploceným vojenským prostorem prosmýkneme bukovým pralesem a jsme na Stožci.
Na křižovatce několika značených cest přímo na hřebeni se vydáme zase po červené zprvu lehkým, později velmi prudkým sjezdem. Tady pozor, protože cesta končí prudkou zatáčkou doleva k hájovně Jelení palouky. Následuje nepříjemné a zdlouhavé stoupání na kamenitou Kuchyňku. Co nás může po cestě potěšit, jsou snad jen krásné bukové lesy. Odměnou bude dlouhý sjezd ke Křižatkám pod Plešivcem. Závěrečné kilometry z kopce můžeme pustit opravdu naplno, neboť široká a rovná silnice umožňuje výhled daleko před sebe.
Kdo na Křižatkách už nemůže, má možnost sjet po silnici do Jinců nebo Hostomic na vlak. Drsoni ovšem ještě vydrží, protože je čeká nejvyšší kopec trasy Plešivec s 653 metry nad mořem. "Pro výstup ovšem existují přiléhavější slova jako plazení nebo drásání," komentuje Karel Noha dlouhý srázný kopec.
Nahoře zprava mineme největší kamenné moře ve středních Čechách, zleva skalní útesy, unaveně pohlédneme do kraje a spustíme se do podbrdské roviny. Čtyřkilometrový prudký, ale bezpečný sjezd by měl být odměnou za celodenní padesátikilometrovou túru. Vlak jezdí z Lochovic.
Délka: 55 km
Kolo: horské s odpruženou vidlicí
Doprava: vlak
Charakter: trasa pro drsné bikery přes hory a doly
Za koupáním na Ovčáry
trasa: Praha - metro Malostranská, Letná, Výstaviště, Troja, Velká skála, Ládví, Ďáblice, Čakovice, Miškovice, Brázdim, Polerady, Záryby, Kostelec nad Labem, U Zdymadla - rozc., Kopa - rozc., Ovčáry, Kopa - rozc., Kozly - okraj, Mlékojedy, Neratovice - žst.
délka: 48 km
zajímavosti: park Stromovka, zámek a botanická zahrada Troja, dutina v lomu Ládví vytvořená mořským příbojem, pískovna s vodními sporty v Ovčárech
Za Kozlem do Popovic
trasa: Jílové u Prahy-žst., Drnka-rozc., Markvart-rybník, Těptín, Kamenice, Olešovice-U Mlýna, Struhařov, Daračka, Ve Stádlích-rozc., Brtnice, Velké Popovice, Radimovice, Čenětice, Radějovice, Sulice, Kostelec u Křížků, Pohoří,Chotouň, Jílové u Prahy
délka: 44 km
zajímavosti: Naučná stezka Jílovské zlaté doly o těžbě zlata, Svatováclavské lázně – kaple nad léčivým pramenem, pivovar Velké Popovice
Okruh středním Křivoklátskem
trasa: Křivoklát (č. 1 na mapce), Branov (2), Karlova Ves, Pod Špičkou, U Háků (3), Broumy, Věrovice, Březová, Rozc. Pod Točníkem, Točník (4), Hředle, Vpotocích, Vpolesí Jestřáb (5), Kolna (6), Kublov, Karlov, Leontýnský zámek (7), Pod Beraníkem, Křivoklát (1)
délka: 52 km
zajímavosti: hrad Křivoklát s Velkou a Prochoditou věží, osada V luhu u Branova – místo častého pobytu Oty Pavla, větrný mlýn v Bzové, zříceniny Žebrák a Točník. Atraktivní profil trasy pro horská kola (pokud se nejede po asfaltu)
