"Dačić ztratil nervy a přešel do stylu (bývalého srbského prezidenta Slobodana) Miloševiče. Řekl mi, že má moc. Já jsem mu odpověděl, že i když jsem v budově srbské vlády a v Bělehradu a může mě dát zatknout, v žádném případě mě nezastraší," prohlásil Musliu v rozhovoru s listem Epoka e re.
Podle něj tak Dačić reagoval na jeho žádost, aby se řešila otázka statusu Albánců z Preševského údolí. "Na schůzce jsem požadoval reciprocitu. Trval jsem na tom, aby všechna práva, která mají Srbové v Kosovu, měli i Albánci v Preševu, Medvedje a Bujanovaci," uvedl.
ČTĚTE TAKÉ: |
Albánský předák Dačiče obvinil, že neměl zájem o řešení problému. Prý chtěl jen dát práci některým lidem a integrovat je a vyčlenit pro Preševské údolí určité finanční prostředky.
Musliu v souvislosti se čtvrtečním jednáním v Bělehradě prohlásil, že nemá smysl se srbským premiérem jednat bez přítomnosti mezinárodních prostředníků. Příští setkání podle něj musí organizovat a sledovat "mezinárodní faktor".
Albánští separatističtí povstalci z Preševského údolí (oblasti Preševa, Medvedja a Bujanovace, tvořené třemi okresy obývanými převážně albánskou menšinou) sváděli v letech 2000 a 2001 ozbrojené střety se srbskou policií a armádou s cílem připojit toto území ke Kosovu. Jejich bojová skupina si po vzoru Kosovské osvobozenecké armády (UÇK) dala název Osvobozenecká armáda Preševa, Medvedji a Bujanovace (UÇPMB) a Musliu patřil k jejím velitelům.